Jak se co dělá
Sledovat další díly na iDNES.tvOhromné sklepy s vysokými klenbami mají zdi do poloviny osekané až na kámen. Stejně tak podlaha pečlivě vyskládaná z velkých kamenných bloků naznačuje, že už o staletí dříve fungovala jako sklady. Že sloužily pro uchování piva, napovídají zbrusu nové nerezové tanky, v nichž už brzy bude zrát první várka.
Symbolicky se tak obnoví vaření piva v nejmenším jihočeském městě Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku, kde jeho produkce skončila v roce 1907.
Poslouží k tomu také původní budova, kterou však bylo třeba od základu opravit. Dlouhé roky totiž chátrala a vystřídala se v ní třeba diskotéka nebo ubytovna.
„Šli jsme až úplně na cihlu a musely se také sundat krovy. Část vnitřních zdí bylo třeba zbourat a znova postavit, což se týkalo i některých sklepních stropů,“ vysvětluje ředitel Pivovaru Rožmberk Michael Krumel.
Celková rekonstrukce měla vyjít původně na 60 až 80 milionů korun. Kvůli pandemii covidu se však investice musela posunout, což ji také výrazně prodražilo. „Částka se nakonec zdvojnásobila. Cílem ale bylo obnovit vaření piva v Rožmberku, což se nakonec podařilo. Radost z toho mají i podnikatelé v okolí, protože pivo má potenciál přilákat spoustu lidí,“ myslí si Krumel.
Pivo pro vodáky i cyklisty
Obnovený pivovar je připravený na produkci až osmi tisíc hektolitrů piva ročně, což je více než jeden a půl milionu půllitrů. „Je jasné, že nejsme schopní všechno pivo vytočit u nás. Počítáme i s exportem, máme tedy zařízenou také stáčecí linku včetně chladírny,“ ukazuje ve sklepních prostorech Krumel.
Dodává, že i tak se velká část produkce vypije přímo v areálu pivovaru. „Venkovní terasa pojme až 200 hostů, navíc máme uvnitř restaurace místo pro další stovku návštěvníků. Jsme momentálně schopní pivo stáčet do PET lahví pro vodáky, ale také do skleněných lahví, které využijeme hlavně do dárkových sad,“ přibližuje Krumel. „Ale většina stejně bude uskladněná v našich sudech,“ doplňuje.
Pivovar Rožmberk má pod dohledem krumlovského sládka Martina Hrubeše nyní v prodeji první várku světlého ležáku, která však vznikla v jiném pivovaru. Receptura je však podle ředitele stejná. V plánu je připravovat až pět druhů piva. Jistotou je kromě zmíněného ležáku lehčí osmistupňové pivo pro vodáky a cyklisty a dále silné sedmiprocentní malinové pivo.
Rožmberský pivovarPrvní zmínka o vaření piva v Rožmberku pochází z roku 1250. Současný pivovar však založili Rožmberkové až v roce 1590 a nepřetržitě fungoval až do roku 1907. V roce 1868 areál vyhořel a o deset let později prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Největší historický výstav měl na konci 19. století, kdy se v něm uvařilo 2 700 hektolitrů ročně. Tehdy už nebyl v držení šlechticů, ale v rukou soukromníků. |
„Začínáme s vařením i u nás a úvodní ohlasy jsou velmi dobré. První dva roky budeme prodávat pivo hlavně v sudech a pak uvidíme, jestli budeme prodávat lahvové či plechovkové i různě v obchodech. Musíme nejprve vyladit chuť piva a dostat jej do povědomí lidí. Uvidíme, jak se bude dařit. Nevylučujeme ani export do zahraničí,“ naznačuje Krumel.
Pivovarské sklepy, přesněji řečeno část zvaná degustační místnost, už v příštím roce budou sloužit také k výrobě některých destilátů, zejména pálenek, rumu nebo ginu.
„Rum bude muset zrát minimálně dva roky v dřevěných sudech a rádi bychom připravili i dva sudy, v nichž bude zrát deset let. Využijeme jej také pro výrobu vlastních pralinek v plánované cukrárně,“ přidává Krumel.
Zázemí historické budovy tak neslouží jen k výrobě a prodeji piva. Vedle cukrárny ukrývá také vlastní malou pekárnu. Největší nadzemní část však využívají hosté, kteří se mohou ve dvoře u řeky ubytovat. Pivovar tak ve vlastním hotelu nabízí pokoje pro 55 lidí.
„Máme pro ně připravený i wellness se dvěma vířivkami a pivní lázní. Ty budeme mít hotové do konce měsíce,“ láká Krumel. Ten dříve působil šest let jako vedoucí zákaznického centra pražského pivovaru Staropramen.
A právě z hlavního města si do Rožmberka přivedl dvě hlavní posily v podobě šéfkuchaře a vedoucí hotelu. „Naštěstí se nám přes inzeráty nebo známé podařilo sehnat zbytek personálu. Nyní nás tu je celkem patnáct. Ale pochopitelně jsme ze začátku měli velký strach, jestli to vůbec zvládneme. Obavy nakonec byly úplně zbytečné,“ chválí své kolegy.
