Hlavně jestli se správně vyčerpaly dotace. Po nás potopa.

Poláci mají 5000 km dálnic . My máme shnilé palivové dříví. Za to kdo nechal předložit tenhle operák v Bruselu by měl vyfasovat náhradu těch peněz.

Vy děláte, jako by smysl rozhledny byl v tom, aby se z ní někdo rozhlížel. Což je nesmysl, účelem těch staveb bylo rozdělit co nejvíce peněz z dotací spřáteleným firmám. No a tenhle účel byl splněn. A pokud někdo furt chce někam lozit, a nejde mu to bohužel zakázat, dostane kus betonu.

Dalo se to čekat protože je stavěli amatéři. Místo tlakově impregnovaného akátu se použilo natírané měkké dřevo. Spoje také... jak u dědovy králíkárny. Kdo nepracuje profesionálně sklízí následky.

Jak amatéři? Většinou to stavěli profíci na čerpání evropských dotací...

20 let je ještě výborných. Řada novodobých dřevěných rozhleden je tak na 10 let.

Proč je prostě nemůžou stavět kamenný...?

Protože chybí lidi... a mozky.

Dřevo nevadí, pokud se použije vhodný druh. A že mizerně natřený smrkový hranol uhnije, je normální. S tím by měli ti stavitelé počítat.

Upřímně nejsem odborník tesař nebo stavař (mám zkušenosti leda s altánkem), ale i já vím, že dřevěné konstrukce ze smrkové kulatiny jsou jen málo odolné (navíc v podmínkách Šumavy), i když by se to stále natíralo a impregnovalo (což nikdo nečinil), takže za pár let to začalo trouchnivět, a to je už postupný konec.

Proč hned beton? To co je pod zemí natřít Tlumexem a celou konstrukci Karbolineum

Tak hlavní problém je v tom smrku, tomu žádný nátěr nepomůže...

A není ve skutečností jednodušší, k přírodě vlídnější a možná i levnější prostě každých 20 let postavit novou rozhlednu z biologicky odbouratelného materiálu (čili zase dřevo)? Kdyby to nebyl smrk a borovice, tak možná i 30-40 let (i když to už by asi vyžadovalo víc chemie).