Pro někoho to byly vředy socialismu, které nemají na Šumavě co dělat. Jiní však při pohledu na ně vzpomínali na svou službu. Bývalých rot pohraniční stráže byla v pohoří celá řada, nyní zbývají už jen ty, které mají nějaké nové využití. Ostatní šly k zemi. Naposledy padly vojenské objekty v Borových Ladech, na Stožci a Krásné Hoře.
Všechny dlouho provázela stejná otázka. Co s nimi? Demolice v Borových Ladech skončila před pár dny. Před lety ministerstvo vnitra nenašlo kupce, který by měl zájem do starých domů investovat. Tak rota spadla do majetku Správy NP Šumava. Ač mají správci demoliční výměr minimálně od roku 2016, bourali až letos.
Pro obec je to podle starostky Jany Hrazánkové nejlepší varianta. Když totiž bývala rota ve volném prodeji, báli se místní podnikatelů s ubytovnami.
„Rota sice ještě nebyla v tak špatném stavu, ale myslím, že demolice je správné řešení. Měli jsme tehdy strach, že to koupí někdo, kdo tam udělá další ubytovací zařízení, hotel nebo ubytovnu pro nepřizpůsobivé. A aby to odkoupila obec a dále s tím pracovala, to je obrovská investice, na kterou nemáme peníze. Máme dost vlastního majetku, o který se musíme starat,“ vysvětluje starostka Hrazánková.
Rota stála za obcí směrem na Knížecí Pláně u turistické stezky. Hlavní budova je pryč. Zbyly pouze garáže, kde mají uschovanou techniku obec i správci parku. Pro ně zůstal také menší sklad a bývalá konírna.
Nápadů bylo více, například přestěhovat do budov místní polesí, správa NP zvažovala třeba centrum ekologické výchovy. Jelikož však má už čtyři tato centra, v Borových Ladech další nepřidala.
Skoro stejný osud potkalo i bývalé sídlo pohraničníků ve Stožci. Malý zájem, žádné využití, vše došlo až k demolici letos v červenci. Zůstaly jen garáže.
Plány bourat se ve Stožci setkávaly s větší kritikou. Stožecká rota nebyla v úplně dezolátním stavu, navíc existovaly starší plány na další využití. Jedním z nápadů byl třeba dům pro seniory, kde by našli místní obyvatelé pracovní pozice. Ani v tomto případě by však samotná obec tolik peněz nenašla.
V těchto dnech nadobro mizí i rota Krásná Hora u Českých Žlebů. Lišila se tím, že se nacházela více v přírodě, zatímco v Borových Ladech a Stožci byly blízko obci. Zároveň byla mnohem menší. Dům tu navíc stál ještě před obdobím pohraniční stráže. Objevuje se na staré fotografii ještě jako zemědělský objekt a hostinec. Krásná Hora je zaniklá osada.
Poslední pozůstatky starých časů
Demolice ve Stožci stála 8,5 milionu korun, v Borových Ladech téměř šest milionů bez daně. „Budovy po pohraničnících mají často ekologickou zátěž, najížděla k nim těžká vozidla, pracovalo se tam s technickými kapalinami. V areálu v Borových Ladech se demolovala zároveň čistírna odpadní vody. Odhady cen demolice byly původně ještě vyšší,“ upozorňuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Podle něj došlo letošními demolicemi k odstranění posledních vojenských budov v národním parku, které po sametové revoluci nenašly jiné využití. „Můžeme říci, že jsme se po třiceti letech zbavili nehezkých pozůstatků komunistické doby,“ konstatuje Dvořák.
Mnohem dříve po revoluci padly roty třeba na Březníku nebo poblíž Roklanské chaty. I na oblíbeném Poledníku byl kdysi větší vojenský areál, zůstala však jen věž, která slouží jako turistická rozhledna. Z některých rot se staly penziony, to je třeba příklad Klápa u Nové Pece.
Opačné pocity však mají samotní muži, kteří v rotách kdysi sloužili. Pro ně představují vzpomínky. „Prožívají to hořce. V podstatě litují toho, že rota nebyla k užitku třeba buď jako podnik, výroba či sklad, nebo nenašla veřejně prospěšné využití třeba jako domov seniorů nebo domov mládeže a podobně,“ popisuje ohlasy pohraničníků Zdeněk Šmída, odborník na pohraničí a autor publikací o této oblasti. S bývalými strážnými je v kontaktu.
„Můj názor je takový, že se z těch objektů mohly udělat turistické ubytovny pod správou národního parku. Přece jen pořád převládají lidé, kteří nepotřebují být ubytováni v drahých apartmánech a postačí jim staré dobré ubytování jako za socialismu. Tedy levné turistické ubytovny,“ přemýšlí Šmída.
Správci parku však u Stožce i Borových Lad podotýkají, že by bylo ekonomicky složité s rotami dále pracovat. „Máme velké množství dalších budov, o které se staráme. Co se týče rot, na budování bychom třeba získali dotace, ale nákladný je pak samotný provoz. Vyhodnotili jsme, že demolice bude jednodušší a méně nákladná varianta,“ říká mluvčí Jan Dvořák.
„Obce viděly v budovách řadu záměrů, ale vždy to naráží na finance. A třeba zřizování domu pro seniory není záležitostí národního parku,“ dodává Dvořák.
Podobné situace řešili také na dalších místech. Dlouho se diskutovalo třeba o objektech roty ve Kvildě. Tam nyní zůstává poslední dům v centru obce, kde se však angažoval soukromý investor a naplánoval v něm apartmány.
K demolici ostatních objektů kvildské roty došlo už za ředitele šumavského parku Jiřího Mánka. V poslední budově chtěl vytvořit Park restaurant, podobně jako na Březníku. Měl pojmout i obecní úřad nebo muzeum. S novým vedením parku v čele s Pavlem Hubeným však z plánů sešlo.
