Bývalá vojenská ubytovna na vltavotýnském sídlišti Malá Strana v sousedství nákupního centra měla ve čtvrtek dopoledne zavřená okna a zamknutý vchod. Po posledních ubytovaných, kteří vyvolali v okolí rušno, nezůstala venku žádná výrazná stopa.
„Už je tu klid a sám jsem zvědavý, jaké sousedy dostaneme příště. I když teď nebyla ubytovna plná, byl to mazec. Někteří Romové zkoušeli, jak jsou zamčená auta, další kradli v obchodě. Zatímco dřív jsme tady policisty neviděli, s novými nájemníky tu řešili pořád něco,“ popsal starší muž ze sídliště, který nechtěl zveřejnit jméno. Obává se, aby ho někdo nenapadl, že nepřeje Romům slušné bydlení.
Třípatrová budova se zateplenou fasádou, opravenou střechou a plastovými okny má jedno až dvoulůžkové pokoje s vlastním nebo pro tři pokoje společným sociálním zázemím a kuchyňkou. V přízemí je prostor pro restauraci, recepce a posilovna, dva pokoje s kuchyňkou a koupelnou. V prvním až třetím patře je po 13 pokojích s ubytováním pro 26 lidí a společenská místnost.
Ubytovna patří realitnímu makléři z Pardubic, který ji v listopadu pronajal pro bydlení sociálně slabých především romských rodin podnikateli z Českých Budějovic. Záhy poté, co se do Vodňanské ulice na sídlišti Malá Strana nastěhovali první nájemníci, se ocitla radnice pod tlakem nespokojených místních.
Nikdo nám nepřišel oznámit tento záměr, řekl starosta
„Byli jsme vhozeni do běhu událostí. Nikdo nám nepřišel oznámit tento záměr, který má na město mnoho vazeb. Nepřišel se domluvit na zapojení lidí, kteří měli přijít, do celého sociálního systému, případně dětí do škol. Najednou jsme zjistili, že je na ubytovně 25 lidí, z toho 10 dospělých a 15 dětí,“ uvedl vltavotýnský starosta Milan Šnorek.
Vzápětí úředníci vyrazili na kontrolu do ubytovny a zjistili řadu závad. Ubytovna neměla provozní řád, chybělo schválení hygieniků, neměla vyřešený sběr odpadů. Při kontrole nezastihli na místě ani člověka, který měl být v ubytovně stále přítomný, a zjistili, že provozovatel nemá uzavřené ani všechny nájemní smlouvy.
„Problém byl také se školní docházkou, rodiče neposílali děti do školy. Pak se to snažili se školami narychlo řešit, což bylo složité, protože kapacita v běžných třídách už nebyla. Nakonec se předjednalo umístění těchto dětí do speciálních tříd,“ popsal Šnorek.
Na schůzce, kde byli i zástupci z úřadu práce, kteří přidělují příspěvky na bydlení, starosta podnikateli řekl, že kvůli otevření ubytovny načerno považuje za nepřijatelné, aby město s touto podporou souhlasilo. „Pro nás je rozhodující, zda tu město nové občany chce, nebo ne. Naznačili jsme nájemci, že jsme jednotní a provozování ubytovny mu neulehčíme,“ sdělila Jana Hasilová z vltavotýnského úřadu práce.
Týnští postupovali legálně. Úřady práce nemusí podporu na bydlení dávat automaticky a vyjadřuje se k ní i obec, i když její stanovisko není závazné.
Českobudějovický podnikatel tak po 14 dnech stěhoval na své náklady všechny obyvatele z Týna zpátky do krajského města.
„Starosta si tam nepřál romskou komunitu. Celé město se spojilo proti tomu, abych to tam provozoval. Poslali do ubytovny kontroly a hledali mouchy. Chtěli jsme se domluvit, všechno dát do pořádku, ale starosta se bál, že tam bude velká kriminalita,“ posteskl si Libor Binter, který provozuje ubytovny i v Budějovicích.
Krajské město je ale velké, a tak se v něm mohou ubytovny rozptýlit na místech, kde obyvatele neruší. V osmitisícovém Týně žije dlouhodobě zhruba stočlenná romská komunita bez vážnějších problémů.
Vedení města s majitelem ubytovny o jejím dalším využití jedná. Ten ji před dvěma lety získal v dražbě za 13 milionů, obratem ji městu nabízel za 38 milionů. Minulý týden slevil pro radnici na 14 milionů, na webu je na prodej za 15,5 milionu.
