„Kromě vánočních ozdob, které jsou čistě z přírodního včelího vosku, u mě mohou zájemci nalézt i med, svíčky a betlémy,“ upřesňuje Punčochářová. Ozdoby nejen sama vyrábí, ale pořádá i kurzy pro děti a veřejnost, na kterých si mohou tuto techniku vyzkoušet.
Na výrobu ozdob používá speciální silikonové formy, do kterých vlévá rozehřátý vosk od vlastních včel. „Některé formy si dělám sama a některé kupuji už hotové ze Slovenska. Vosk používám včelí a bez parafínu, který čistím pouze vodou. Dvakrát nebo i třikrát ho převářím,“ doplňuje Punčochářová.
Vosk je jedním z produktů včel, ze kterého dělají včelaři například mezistěny v úlech, do nichž poté včely ukládají med. „Když má včelař přebytek vosku, tak ho často nabízí k prodeji. Zákazníci si pak mohou zakoupit různé silikonové formy, nebo si vosk třeba rozpustit do oříšků a udělat si tak svou vlastní dekoraci,“ vysvětluje.
Své výtvory obvykle v adventním čase prodává na vánočních trzích. Letos si je mohou zájemci zakoupit jen na internetových stránkách vcelikralovna.cz.
Sehnat žitnou slámu je těžké
Z čistě přírodních materiálů tvoří i Jana Pulcová. Kromě svých vyhlášených betlémů ze šustí a nejrůznějších přírodnin vyrábí i slaměné ozdoby. „Nejhorší je sehnat slámu. Nejvhodnější je žitná a ta už se shání jen těžko. Vozím si ji nejčastěji ze Šumavy,“ vypráví Pulcová.
Ze slámy musí odstranit kolínka a poté se namáčí. Větší věci, jako jsou zvonečky nebo andílci ze slámy, plete. Na menší výrobky používá vyžehlenou ovesnou slámu. Výrobky Jany Pulcové mohou zájemci vidět v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích nebo na její stálé výstavě v Hluboké nad Vltavou, kde autorka bydlí.
Technik, kterými si mohou lidé ozdobit svůj stromek, je ale více. Do výroby ozdob z jihočeského kynutého těsta se může pustit opravdu každý i doma. „Z něj dovedou vytvářet i děti. Navíc se dá potom i sníst. Často říkám, že jde o nejekologičtější modelínu,“ směje se Růžena Vinciková z Prachatic. Jde o náhradu tradičního vizovického pečiva, jehož výroba je časově náročná.
„Vizovické těsto se musí jeden den zadělat, přes noc ho musíme nechat odpočinout a až druhý den se z něj tvoří. Třetí den se peče, a to i šest hodin,“ nastiňuje postup Vinciková.
Její betlém mohou zájemci spolu s dalšími vidět na náměstí J. V. Kamarýta ve Velešíně na Krumlovsku. Betlémy jsou nainstalované ve výlohách obchodů až do 6. ledna. V té největší pak mohou zájemci spatřit i část vyhlášeného betlému Pavla Rouhy.
Velmi oblíbené jsou i perníčky ozdobené bílkovou polevou. Výrobou tradičního perníku se zabývá například Martin Roth ze Stádlce na Táborsku. Kvůli zpřísněným opatřením, která zakázaly trhy, ji musel letos pozastavit. Podle jeho slov byl vždy největší zájem o andílky a perníčky ve tvaru zvonečků.
Lidé si mohou vyrobit ozdoby ze skla
Když se řeknou Vánoce, mnoho lidí si představí tradiční skleněné ozdoby. Tomuto řemeslu se již řadu let věnuje i Jiří Kozel se svou manželkou. Ve své dílně pořádá také prohlídky pro veřejnost.
Co vyrobí, prodávají ve svém obchodě, který je její součástí. Jejich hlavním cílem je představit veřejnosti sklářské řemeslo. „Každý z návštěvníků si u nás může vyzkoušet, co obnáší. Vyfouknout si může skleničku, půllitr, mísu, ale i vánoční ozdobu,“ sděluje majitel sklářské dílny J & P ve Stachách na Prachaticku Jiří Kozel.
Jak sám popisuje, nejde o klasické tenké ozdoby. Tyto jsou foukané do sklářských forem. Proto jsou masivnější.
„Máme spoustu barevných kombinací. Technikou zabarvování skla, kterou používáme, docílíme vždy originální barevnosti,“ dodává. Kromě tradičních koulí vyrábí s manželkou i andílky, sněhuláky a zvonečky, o které je obzvlášť před Vánoci veliký zájem.
