Ještě před pár desítkami let byla naprostá vzácnost spatřit v jihočeské přírodě orla mořského. Ale to už dnes neplatí.
Lednové sčítání ornitologů odhalilo, že jich je na sledovaných lokalitách rovná stovka. Odborníky zajímala zejména hnízdiště na 24 rybnících okolo Českých Budějovic, jedna lokalita poblíž Strakonic a celé území chráněné krajinné oblasti (CHKO) Třeboňsko.
Jihočeští vědci na sledovaných místech zaznamenali celkem 19 dospělých dravců a 81 mláďat.
„Na Třeboňsku počty odpovídají našim odhadům z předchozích let. Bývá tu v zimě kolem padesáti nedospělých ptáků a patnáct až dvacet párů dospělých, kteří se zdržují v okolí hnízd,“ popisuje Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Právě Třeboňsko je podle něho důležitou oblastí výskytu orla, který zde má jak hnízdiště, tak i zimoviště. I díky dlouhodobé ochraně, jíž se mu na území CHKO dostává, tam jejich počty stále narůstají.
„Od 70. let minulého století začala většina evropských zemí orly mořské účinně chránit. V přírodě jich postupně přibývá a začali se vracet do původních hnízdišť. Pro ilustraci, první zimní sčítání na Třeboňsku se konalo v roce 1979, kolegové tu tehdy zaznamenali pouhých třináct ptáků. První orli zahnízdili na Třeboňsku po dlouhé přestávce až v roce 1985,“ vysvětluje Neudert, který zároveň působí jako zoolog v CHKO Třeboňsko.
Orel mořský byl ještě na konci 19. století považován za škodnou zvěř a tehdejší obyvatelé Evropy jej na celém kontinentu téměř vyhubili. Poslední hnízdiště v Čechách zaniklo už přibližně před 150 lety, zbytek populace se podařilo zachovat pouze ve skandinávských zemích.
Na Třeboňsko se k zimování stahovalo jen menší množství ptáků ze severu. V minulosti byli spatřeni například v okolí rybníka Velký Tisý a na Chlumské rybniční soustavě.
Nejčastěji zimuje v okolí nezamrzlých vodních ploch, kde se živí hlavně rybami a vodními ptáky. V tomto období ale nepohrdne ani mršinou, čímž mimo jiné zabraňuje šíření nemocí mezi živočichy. Výjimečně je možné u větších mršin nebo při hromadném úhynu ryb spatřit i více orlů.
I když je náš největší dravý pták přísně chráněný a počty hnízdících orlů se za poslední dekády zvyšují, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy. Ani to však nebrání některým lidem je pronásledovat a využívat k tomu i otrávené návnady. Například před třemi roky otrávil muž v Mečichově na Strakonicku dva jedince, kteří poté uhynuli.
Uspěli s výzkumem v USA
Právě úmrtím orlů se zabývali v posledních letech také vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd (BC AV) ČR, kteří zkoumali záhadné úhyny orlů bělohlavých na jihovýchodě Spojených států amerických.
Jejich studie odhalila, že původcem jejich úmrtí je mikroskopická sinice produkující škodlivý toxin, jenž způsobuje neurologické onemocnění.
„Podařilo se pomocí čtení celého genomu sinice nalézt geny, které hrají klíčovou roli při tvorbě zmiňované látky,“ podotýká vedoucí týmu BC AV Jan Mareš.
Podle jeho kolegy z centra Pavla Hrouzka se tak dělo pouze za přítomnosti bromu v okolním prostředí. „Zatím nevíme, jak přesně se ve vodním prostředí brom objevil. Není však vyloučené, že pochází z lidské činnosti,“ upřesňuje.
Za svůj výzkum a publikované výsledky si vědci Biologického centra společně s dalšími členy mezinárodního týmu před nedávnem odnesli prestižní cenu Newcomba Clevelanda. Ocenění udílí vydavatelství vyhlášeného časopisu Science, kde se výsledky studie poprvé objevily. Právě tento magazín upoutával na text i titulní fotografií zachycující orla, symbol USA.
