Na historickém náhonu v Hluboké nad Vltavou funguje ve zkušebním provozu nová malá vodní elektrárna. Její budova u mostu přes Vltavu začala vyrůstat přesně před rokem a stavaři ji dokončili za deset měsíců, poslední dva měsíce v ní její provozovatelé dolaďovali techniku už za základního provozu.
„Elektrárna je vybavena Kaplanovou turbínou, která je uložena horizontálně. Turbína zpracuje průtok deseti a půl kubíku vody za sekundu, její výkon je 300 kilowattů, čili za hodinu vyrobí 300 kilowatthodin energie,“ uvedl spolumajitel elektrárny Karel Kraus z pražské společnosti HydroCon.
To je však výkon při optimálních podmínkách, množství vyrobené elektrické energie však kolísá. Závisí především na průtoku vody ve Vltavě a výšce hladiny v Hněvkovické přehradě. Ani při čtvrtečním představení elektrárny neměla ideální podmínky pro dosažení plného výkonu, protože hladina přehrady byla o 60 centimetrů výš proti normálnímu stavu.
Na místě vodní elektrárny stával v minulosti mlýn.
V nové vodní elektrárně v Hluboké nad Vltavou pracuje Kaplanova turbína.
„Roční výkon by měl být okolo 1,3 milionu až 1,4 milionu kilowatthodin. Tím, že jsme připojeni do lokální sítě, jsou první zákazníci domy okolo elektrárny, ale energii dostávají ze sítě E.ON, který ji od nás nakupuje,“ objasnil Kraus.
Nová vodní elektrárna však své vlastníky ještě řadu let neuživí, nejdřív si musí vydělat na své pořízení. A vstupní investice nebyla malá. Investor musel nejdřív koupit špatně fungující předchozí malou vodní elektrárnu i pozemky, pak ji zbourat, postavit a vybavit zcela novou. „Původní elektrárnu jsem koupil za 8,5 milionu, stavba nové vyšla na 40 milionů korun,“ podotkl Eduard Stach, který je dalším spolumajitelem elektrárny a také jejím projektantem.
Tato elektrárna není náročná na obsluhu, běží v automatickém režimu. To znamená, že nepotřebuje trvalou obsluhu, ale je dálkově monitorovaná 24 hodin denně. Na vstupu má vlastní čisticí stroj, který se stará třeba o odstranění padajícího listí před vtokem vody z náhonu na turbínu.
Přitom na tomto místě využíval vodu z Vltavy po staletí už vodní mlýn, který byl za minulého režimu krátce před rokem 1989 v rámci rekonstrukce města zbourán. „Pak tu začali stavět místní občané Radek Berit a Roman Malát vodní elektrárnu se zhruba třetinovým výkonem proti současné. A když ji celou dokončili, přišla v roce 2002 povodeň a celou elektrárnou se prohnala voda. Pak jim moc nefungovala a já ji od nich v roce 2009 koupil,“ připomněl Stach.
Ačkoli v posledních letech si musí lidé žijící a podnikající okolo vody zvykat na to, že stoletá voda může přijít klidně za pár let znovu, noví majitelé se o osud vodního díla nebojí. „Povodně nepodceňujeme. Budova je vodotěsný betonový monolit, do kterého by se voda neměla dostat. A otvory, co tam musí být, jsou ochráněné do výšky dva metry nad úroveň okolního terénu, což by mělo být 30 centimetrů nad úroveň povodně 2002. Vchod má při záplavách ochránit protipovodňová stěna, stejná, jako se využívá třeba v Praze,“ popsal Kraus.
Hlubocký starosta Tomáš Jirsa potvrdil, že město stavbu privátní malé vodní elektrárny od začátku podporovalo. „Je to zajímavé technické dílo. Navíc je šetrné k přírodě, protože z vodní elektrárny je elektřina nejčistší a nejideálnější. Řeka stejně teče kolem a její energii tu využívali po staletí už naši předkové ve vodním mlýně,“ řekl Jirsa.
Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.
