Alžběta Pezoldová

Alžběta Pezoldová | foto: MAFRA

Nejvyšší soud zamítl dovolání Pezoldové ve sporu o dědictví Schwarzenbergů

  • 6
Nejvyšší soud zamítl dovolání Alžběty Pezoldové v dědickém sporu s nevlastním bratrem Karlem Schwarzenbergem. Domáhala se určení, že je dědičkou po Adolfu Schwarzenbergovi, posledním držiteli panství hlubocko-krumlovské větve šlechtického rodu. Soudy v Rakousku i Česku považují za závětního dědice Karla Schwarzenberga.

Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, což byl dědic Adolfa Schwarzenberga, jenž jako poslední ovládal rodové državy, včetně zámků Hluboká a Český Krumlov. Jindřich ale v závěti dal přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlického majorátu, tedy druhé větve Schwarzenbergů.

Restituci majetku po hlubockých Schwarzenbercích v Česku brání speciální zákon, přijatý po druhé světové válce. Ale na orlickou větev rodu tento zvláštní zákon nedopadal, Karel Schwarzenberg proto její majetek získal v restitucích zpět. O majetek hlubocké větve neusiloval, právě kvůli překážce v podobě zákona „lex Schwarzenberg“ - neměl by šanci na úspěch.

Podle Pezoldové to byla chyba, podle ní porušil podmínku závěti a pozbyl dědická práva. Ztratil postavení dědice tím, že nesplnil příkazy všemi prostředky bojovat za navrácení rodinného majetku, stálo v žalobě Pezoldové.

Zpět dostali jen hrobku u Třeboně

Okresní soud v Českých Budějovicích v roce 2017 žalobu zamítl. Rozhodnutí později potvrdil i jihočeský krajský soud. Podle odvolacího soudu „je třeba vycházet ze smyslu, který ze závětního příkazu vyplývá“, tedy že dědicové měli o majetek nebo náhradu bojovat, pokud to bude právně možné.

Taková možnost se ale v Česku po roce 1989 neotevřela. Nejvyšší soud (NS) dovolání Pezoldové zamítl.

„Opakovaně odmítá připustit, že je judikatorně dovozováno, že restituce tohoto majetku nebyla (a není) právně možná pro žádného z dědiců, s výjimkou Schwarzenberské hrobky v katastrálním územní Domanín u Třeboně,“ stojí v rozsudku NS.

Hrobka jako rodinné pietní místo má specifický charakter a rod ji získal zpět na základě staršího nálezu Ústavního soudu. V roce 2021 převzal její správu od Národního památkového ústavu. Kvůli péči o stavbu založili Karel Schwarzenberg a Pezoldová nadační fond.

Pezoldová po pádu komunismu vedla desítky sporů s českým státem i se svým nevlastním bratrem, a to jak v Česku, tak v Rakousku. I tam argumentovala tím, že Karel Schwarzenberg nedodržel podmínky závěti. Rakouský nejvyšší soud už před lety rozhodl, že si Karel Schwarzenberg může ponechat zděděné zámky a usedlosti v Rakousku a Bavorsku.