Například ve středu, při výpravě do Skiareálu Lipno, v okolí Světlíku bylo navzdory jménu malé obce hodně temno a pršelo.
"Dnes z toho moc nebude," strašil kamarád v autě.
Jenže za Frymburkem už bylo lépe a po příjezdu na parkoviště pod areálem do dálky příjemně svítily upravené sjezdovky.
Špatné počasí lidi odradilo. Jejich chyba
Přezout, lyže přes rameno, pro skipas a rychle na svah. Vázání dvakrát cvaklo a už jsem nasedal na čtyřsedačkovou lanovku. U turniketů jsem nemusel čekat ani vteřinu. Dost lidí zřejmě špatné počasí odradilo, a tak raději zůstali doma.
Rozhodně udělali chybu. Vysoké teploty totiž sjezdovky příliš nepoškodily a ty otevřené byly připravené na výbornou, technický sníh odolával.
"Báli jsme se, že to budou zkažené vánoční svátky, místo toho si skvěle užíváme. Všude je spousta místa a i odpoledne se dobře jezdí, protože nás tady není tolik, a sjezdovky se tolik neničí," pochvalovala si Jana Markvartová, která bude s rodinou na Lipně lyžovat až do pátku.
Na svazích sice trochu mrholilo, přesto se dalo pohodlně jezdit bez brýlí a nezmrzli ani ti, kteří si stejně jako já zapomněli v autě rukavice.
Otestovat jsem musel všechny otevřené sjezdovky, protože to byla moje lipenská premiéra, a tak mohlo mrzet pouze to, že zůstala zavřená červená trať Střecha.
I tak to bohatě stačilo. Vytíženějším dojmem totiž působila pouze Jezerní, kde byli slyšet především instruktoři, jak v češtině, němčině, či angličtině učí ty nejmenší, ale i dříve narozené lyžovat.
Kolem poledního pak u jednoho ze stánků příjemně zahřála dobrá gulášová polévka za 40 korun i s pečivem a k tomu limonáda za 20 korun. Tedy přijatelné ceny.
Ale aby vše nebylo tak ideální, nastal i jeden dramatický moment, když zhruba pětiletý chlapec nestihl vystoupit na horní stanici lanovky. "Mami," ozvalo se několikrát německy a pak už byl slyšet jen řev dítěte.
V tu chvíli na místo utíkal mladý muž z obsluhy a dítěti okamžitě pomohl. A chlapec se za chvíli pustil již bez pláče ze svahu.
Na Hochfichtu se učí česky
Ale dost o Lipně, o den dříve dostal šanci rakouský Hochficht a ani ten nezklamal. Pouze v jednom ohledu bychom si s osazenstvem auta zasloužili nafackovat. Nikoho totiž nenapadlo zkrátit si cestu přívozem přes Lipno. Trasa by byla totiž kratší asi o 20 kilometrů.
Na místě však všechno klaplo. Fronty žádné, sjezdovky v perfektním stavu. Pohled do lesa a na okolní kopce bez sněhu byl sice trochu smutný, zážitek z jízdy to však nepokazilo. Když vás pak navíc u bufetu pozdraví rakouská obsluha Dobrý den, okamžitě vám tím vykouzlí úsměv na tváři.
Ve čtvrtek a v pátek se má trochu ochladit, a tak sníh na sjezdovkách vydrží. Kdo má šanci, ať určitě vyrazí. Byla by škoda nechat se odradit špatným počasím v nižších polohách.
