Vytěžený materiál mají odvážet nákladní auta ke zpracování do Ústeckého kraje. „Veškerá vytěžená surovina bude končit v Obrnicích, Prunéřově a Malém Chvojně. Těžba suroviny je a bude prováděna sezonně. Předpokládá se 70 až 100 dnů těžby v roce v osmihodinové ranní směně za denního světla,“ píše v posudku vlivu na životní prostředí o záměru firmy autor Radomír Mužík z EIA Servisu z Českých Budějovic.
Pro představu, firma by tak ročně v lomu vytěžila 108 tisíc tun nerostu, těžbu by plánovala na dvacet let, kdy by odvezla přes dva miliony tun bentonitu. Vše přes Planou nad Lužnicí směrem na dálnici D3.
Co je to bentonitBentonit je hornina, která vzniká zvětráváním mateční horniny z čediče (třetihorní horniny). Je charakteristická vysokým obsahem jílových nerostů. Má velmi dobré sorpční vlastnosti, je plastická a bobtná. Hornina byla objevena v 19. století v USA. Na českém území se těžila od roku 1941 na dvou místech na Mostecku, ale dnes jsou obě vytěžena. Bentonit se využívá jako podestýlka pro domácí zvířata, ve slévárenství, keramickém průmyslu, stavebnictví, chemickém i potravinářském průmyslu, k čištění vod, jako těsnicí materiál při stavbě skládek nebezpečného nebo radioaktivního odpadu i jako těsnicí vrstva u rybníků. |
Firma chce rozšířením těžby nahradit dotěžované ložisko Černý Vrch na Mostecku. Na Táborsku jsou tři ložiska bentonitu - těžené u Maršova u Malšic, nevyužívané u Rybovy Lhoty a plánované u Skalice.
Skalice se plánům těžařů bránila už loni a požádala jihočeské krajské radní, aby s plány firmy nesouhlasili. Ti loni v červnu rozhodli, že nesouhlasí s průzkumem ani těžbou bentonitu či cihlářských jílů, a zarazili tak alespoň částečně tyto snahy.
Podobně se teď snaží Malšice. „Lidé dosud těžbu tolerovali, když si ale nyní promítli, kolik kamionů s nerostem by odsud odjíždělo, tak jsou proti a nechtějí, aby se tu těžilo. Já s jejich názorem souhlasím,“ řekla starostka Malšic Miloslava Šebková.
Důvodů, proč lidé podepisují petici, mají hned několik. Vadí jim velikost plánovaného rozšíření, bojí se o podzemní vody nebo nárůstu dopravy. „Máme vnitřně etický problém s tím, že nerosty od nás mají končit na severu Čech, čtyři a půl roku tu máme konečně opravené silnice, po kterých by mělo v přepočtu jezdit dvacet až třicet nákladních automobilů denně. A bojíme se i kontaminace spodních vod,“ popsal ředitel zdejší základní školy Pavel Klíma.
Je iniciátorem petice, kterou už podepsalo na dvě stě lidí, většina z Malšic.
Podobnou akci připravují i lidé v sousedním Lomu, kteří se obávají nárůstu dopravy.
Firma musela nechat zpracovat také posouzení vlivu na zdraví lidí, hlukové studie, přesné plány geologických akcí a další materiály. Odpor lidí ji nyní překvapil, už proto, že všechny posudky její plány označují za možné. Podobně nechápal obchodní ředitel Keramostu odpor lidí v sousední Skalici, kde také vznikla petice a občanské sdružení. Tehdy argumentoval, že jde jen o průzkumné vrty.
Posuzovatelka vlivu na veřejné zdraví Jitka Růžičková ve své zprávě píše, že rozšíření těžby neovlivní významně riziko zdravotních účinků a lidé nebudou obtěžováni hlukem, který by překračoval povolené limity.
Radomír Mužík pak ve svých závěrech konstatuje, že firma předpokládá po dvaceti letech rekultivaci tří čtvrtin pozemků zpět na zemědělskou půdu.
„Nedojde k zásadní změně krajinné scény, harmonického měřítka a prostorových vazeb v krajině. Je však nutno dbát na průběžnou realizaci kompenzačních a revitalizačních opatření, aby dopady byly sníženy na nejmenší míru v průběhu celé těžební činnosti,“ píše ve svém posudku vlivů na krajinný ráz autorka Alena Šimčíková. Okolo lomu má pak vzniknout i val, který bude chránit Maršov a Oboru.
Na základě všech těchto posudků pak ministerstvo životního prostředí vydalo firmě souhlasné stanovisko s tím, že má 45 podmínek, které musí dodržet. Například používat relativně nové a méně hlučné stroje, omývat nákladní auta před vjezdem na komunikace nebo v případě prašnosti skrápět vodou silnice.
