Každý večer vyráží lidé v Písku do krytu civilní obrany. Posedí v něm tak dvě hodiny, pobaví se a odcházejí domů. Někteří o tom však možná ani nevědí. Jeden z krytů, do nichž by se bylo možné schovat v případě nebezpečí, totiž v Písku představuje dvojúčelový objekt kina Portyč.
„Samotné hlediště je úkryt s kapacitou 900 osob. Technologie se vlastně používá při každém promítání, funguje jako ventilace, díky ní cirkuluje vzduch a podobně,“ vysvětluje Aleš Kudlák z krizového řízení Písku.
Pokud by došlo na situaci, kdy by bylo nutné se v krytu schovat, trvalo by jeho zprovoznění 72 hodin. „Odborníci by tam museli spustit motorgenerátor, jsou školení i na jeho obsluhu, naplnit pitnou a užitkovou vodu a podobně,“ popisuje.
Další kryt, do něhož by se mělo vejít 1 200 lidí, je u autobusového nádraží. V současné době ho využívá zčásti domovní bytová správa pro uskladnění zabavených věcí z exekucí, v druhém má město materiál humanitární pomoci. Tento kryt měl sloužit hlavně pro školy a školky v okolí.
„Kdysi jsme měli kryt i v základní škole Tylova, ale před zhruba pěti lety jsme ho nechali vyřadit, protože tam zatékalo a vytvářela se plíseň,“ vypráví Kudlák.
Aby byl v dnešní době kryt funkční, musí splňovat určitá kritéria. „Jejich stavby byly navrhované prioritně na ochranu obyvatel před tlakovou vlnou, popřípadě průnikem nebezpečných látek. Uvnitř se tak vytvářel přetlak, a kdyby se snažila tlaková vlna dovnitř dostat toxické nebo bojové otravné látky, kryt je měl odtud vyfoukávat ven,“ upřesňuje.
Kryty ve městě by poskytly útočiště jen zlomku obyvatel, v případě ozbrojeného konfliktu je však v Písku víc míst k úkrytu. Azyl by totiž dokázaly poskytnout i k tomu určené sklepy.
Na území Českých Budějovic je stálých krytů osm. V majetku města jsou dnes čtyři z nich. Ten v Okružní ulici využívá Český střelecký svaz za roční nájemné 2 500 korun.
„Ve Vodní ulici jej město pronajalo prostřednictvím Správy domů občanskému sdružení Kultura pro mládež za sto korun za měsíc, drobnou údržbu a náklady za služby hradí nájemce,“ informuje mluvčí magistrátu Jitka Brůha Welzlová.
Počet krytů v okresech na jihu ČechČeské Budějovice 27 |
Třetí kryt udržují zaměstnanci Základní školy Máj II. V areálu Dopravního podniku města České Budějovice v Horní ulici kryt obsadil kroužek pro mládež jako sportovní střelnici vzduchovek.
Pronajmout tyto objekty se snažili i v Táboře, třeba ten v Budějovické ulici v bývalém prostoru tržnice.
„Nabízeli jsme ho k pronájmu několikrát, ale žádný zájemce se nepřihlásil. Je to poměrně velký prostor a musely by se do něj dát nějaké peníze. Uvažujeme o tom, že bychom tam vytvořili archiv pro městský úřad,“ vysvětluje za Město Tábor Vladimír Helma.
Jako archiv slouží i kryt přímo pod městským úřadem a také na Píseckém rozcestí, kde má Husitské muzeum archeologický depozitář. „Dříve tam bývala diskotéka, ale hluk z provozovny rušil lidi žijící nedaleko,“ připomíná Helma.
Kryty civilní obrany vedou v evidenci hasiči. Podle Heleny Majzlíkové, vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, je jich v kraji celkem 138, z toho 31 aktivních. Většinou mají kapacitu pro sto až tisíc lidí.
„Jsou funkční, suché, nicméně slouží v mírové době mimo jiné například i jako sklady, posilovna, nebo třeba rockový klub,“ naznačuje Majzlíková.
Stavby pocházejí převážně z 50. a 60. let minulého století. Některé jsou dodnes tlakově odolné, jiné už ne.
„Je potřeba hodně času na jejich přípravu. Prakticky nereálné je jejich využití při úniku nebezpečných látek nebo povodních,“ říká Majzlíková s tím, že v případě havárie jaderné elektrárny Temelín by bylo určitě vhodnější individuální ukrytí ve vlastních domech či okolních budovách.
V Temelíně pravidelně trénují
V samotném areálu temelínské elektrárny jsou pro případ mimořádných radiačních událostí připravené čtyři kryty o celkové kapacitě 1 750 lidí.
„Všechny jsou odolné proti otřesům a umístěné v podzemí. Vstup do nich vede přes speciální tlakové dveře. Mají vlastní dieselgenerátor a filtrovanou vzduchotechniku,“ uvádí mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Speciálně je pak vybavený kryt pro havarijní štáb a zásahové týmy. Zde jsou navíc i vysílačky, satelitní telefony, mobilní lampy, speciální ochranné prostředky nebo třeba i balíčky s jídlem a vodou. „Hlavní snahou by bylo lidi evakuovat a v areálu elektrárny ponechat pouze odborníky, kteří by se podíleli na řešení situace,“ ví Sviták.
Zaměstnanci také absolvují pravidelně každý rok celoareálové cvičení, které je spojené právě s ukrytím všech lidí v areálu elektrárny.
„V krytu při něm stráví dvě až tři hodiny. Je totiž důležité si pravidelně připomenout, jak se v podobných situacích zachovat, do jakého krytu jít, co si vzít s sebou, případně na jaké pokyny počkat,“ konstatuje Sviták.
