Českobudějovičtí parazitologové, kteří chodí pravidelně ‚lovit‘ klíšťata do terénu pro své výzkumy, začali letos dřív než loni. A vracejí se spokojeni, protože už nyní přinášejí do svých laboratorních chovů stovky parazitů.
Případy encefalitidyRok 2016: 108 |
„Poprvé jsme chodili sbírat klíšťata do terénu koncem března, letos jsme začali díky příznivému počasí o čtrnáct dnů dřív. A klíšťat je spousta – ve čtvrtek jsem za dvacet minut na jednom místě ve Zlivi na Českobudějovicku nachytal padesát samic a stejný počet samců,“ řekl Jan Erhart z Biologického centra Akademie věd.
V průměru nachytá dobrý sběrač na správném místě za hodinu sto klíšťat. Na mimořádně příznivých místech je tak už na začátku sezony až trojnásobek drobných parazitů.
„Je vidět, že zima klíšťatům neublížila. Zřejmě byla v mrazivých dnech dostatečná sněhová přikrývka a ona dokážou dobře přezimovat v hrabance,“ sdělil Erhart.
Vakcína stojí kolem 800 korun
Zatímco vědci si libují, že mají dostatek klíšťat pro výzkum, pro většinu lidí jsou tito nepříjemní roztoči postrachem. S vysokou populací klíšťat roste i riziko nákazy obávanou klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou.
Na začátku sezony, která táhne lidi do přírody, lékaři apelují hlavně na ochranu před klíšťovým zánětem mozku, neboli encefalitidou. Lidé se proti ní mohou účinně bránit očkováním, které lze podstoupit celoročně. Rodiče mohou nechat očkovat dítě od jednoho roku.
Vakcinace proti klíšťovce nespadá mezi povinná očkování a lidé si ji musí hradit sami. Cena jedné dávky běžné vakcíny se pohybuje kolem 800 korun, přesnou cenu sdělí praktický lékař nebo ji zjistíte na webech očkovacích center.
„Očkujeme ve zrychleném schématu. Druhou dávku aplikujeme za čtrnáct dní po první a dvě stačí k ochraně na tuto sezonu,“ sdělila lékařka Ludmila Sattranová z očkovacího centra budějovického zdravotního ústavu.
Náklady na očkování může citelně snížit příspěvek od zdravotní pojišťovny. „Ze všech preventivních programů mají naši klienti největší zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě. Loni jsme vydali na tuto ochranu téměř 10 milionů korun, očkovat se nechávají především ženy a děti,“ uvedla Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Na jihu bývá pacientů nejvíc
Jenže v očkovacích centrech žádný nepoměr mezi pohlavími nevidí. „Je to půl na půl, dost často přijde pár i celá rodina. Ale muži jsou míň ochotní absolvovat vyřizování příspěvku. Všem nabízíme doklad pro pojišťovnu, ale dost mužů ho odmítne. Raději peníze oželí, než by si pro ně došli a vyplňovali nějaké papíry,“ zjistila Sattranová.
Na první letošní pacienty s klíšťovkou jihočeští zdravotníci teprve čekají. Zřejmě jich tu bude opět nejvíc v zemi, v porovnání s výskytem v celém Česku je na jihu Čech dlouhodobě pětina až čtvrtina všech nemocných. Vloni se léčilo v republice s klíšťovým zánětem mozku 565 lidí, z toho 108 v Jihočeském kraji.
Při přepočtu na sto tisíc lidí je situace v kraji ještě horší – zatímco v Česku připadalo loni na sto tisíc obyvatel pět pacientů, v jižních Čechách jich bylo 17. A tato nepříznivá statistika provází region celých posledních deset let. Jihočeský kraj má stále dvojciferné číslo nemocnosti, a to od 10 až po 27 pacientů na sto tisíc lidí, zatímco Česko od tří do osmi nemocných.
„Nejvíc je jich ve věku 55 až 64 let. Jsou to aktivní lidé, kteří odcházejí do důchodu a pohybují se v přírodě. Právě pro ně je klíšťovka i kvůli dalším chronickým chorobám velmi nebezpečná. Často se potýkají s doživotími následky v podobě velké únavy, bolestí hlavy i pohybového postižení,“ upřesnila krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
