Příjmy z prodeje dřeva klesají. Pro šumavský park jsou ale klíčové

  13:11aktualizováno  13:11
Kůrovcová kalamita pominula, což je paradoxně částečně i špatná zpráva pro Správu Národního parku Šumava. Ta je totiž ze dvou třetin závislá na příjmech z prodeje dřeva. Navíc se za poslední roky snížil i příspěvek od ministerstva. Problém s nedostatkem financí se tak zřejmě bude do budoucna prohlubovat.

Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Kůrovec je pod kontrolou a zlatá doba skončila. Jenže ochrana přírody vydělává méně peněz než těžba dřeva. Oproti období před pěti lety, kdy na Šumavě kulminovala kůrovcová kalamita, klesl podíl těžeb dřeva v národním parku o víc než polovinu.

Správa NP Šumava je ale právě na výnosech z prodeje dříví finančně závislá. Pokles zisků z prodeje dřeva tak pro ni znamená problém, který musí řešit čerpáním peněz z rezervních fondů.

Hospodaření NP Šumava

Rok 2016
zisk celkem 396 538 000 Kč
tržby ze dřeva 187 070 000 Kč

rok 2015
zisk celkem 464 084 920 Kč
tržby ze dřeva 214 624 210 Kč

rok 2014
zisk celkem 399 052 962 Kč
tržby ze dřeva 191 518 326 Kč

rok 2013
zisk celkem 398 096 222 Kč
tržby ze dřeva 191 705 731 Kč

rok 2012
zisk celkem 433 638 885 Kč
tržby ze dřeva 152 363 683 Kč

rok 2011
zisk celkem 573 786 124 Kč
tržby ze dřeva 316 346 592 Kč

rok 2010
zisk celkem 636 066 000 Kč
tržby ze dřeva 364 511 610 Kč

Její fungování totiž dlouhodobě zajišťují zisky z prodeje dřeva asi z poloviny, letos to bylo 47 procent všech výnosů. Především na mzdy zaměstnanců je potom využíván finanční příspěvek ministerstva životního prostředí. Ten letos tvořil 37 procent. Zbylou část doplňují další zisky, například z prodeje zvěřiny nebo suvenýrů. A také především zahraniční dotace.

V dobách, kdy bylo dost kalamitních těžeb, nebyl problém tak palčivý. Jenže nyní lesníci v parku kácejí především stromy v mladých porostech, které byly před vznikem národního parku určeny k hospodářskému využití. V posledních dvou letech je podíl takových těžeb zhruba poloviční. Oproti roku 2010, kdy lesníci v parku vykáceli skoro 293 tisíc kubíků dřeva, je to letos jen 130 tisíc kubíků.

„Zápornou bilanci musíme krýt z peněz z rezervních fondů. Oproti dřívějším letům produkujeme převážně tenké nebo poškozené dříví, jehož cena je mnohem nižší než u kvalitního tlustého a starého dříví. To se těžilo před pěti nebo i deseti lety,“ přiznává ředitel správy Pavel Hubený.

Pro výchovu lesa je to dobré znamení. Lesníci se nemusí tolik starat o boj s kůrovcem a odstraňování dalších problémů, mohou se naopak zaměřit na výchovu mladých lesů. V těch vybraných se snaží porosty stabilizovat tak, aby byly v budoucnu odolnější proti náhlým nepříznivým vlivům.

Obojí má mít pozitivní účinek na stabilitu lesa ve chvílích, kdy přejde do bezzásahového režimu. „Národní park je tady vlastně k tomu, aby se jednou bezzásahová území zvětšila. Jak se ale bude ta doba blížit, bude nutné se smířit s tím, že bude také ubývat prostoru k těžbě. Tím pádem bude zřejmě nutné hledat nové modely financování správy a odstříhnout ho právě od financí z prodeje dřeva,“ myslí si Hubený.

Cena dřeva kolísá

Klesající zisky ovlivňuje i situace na trhu se dřevem, díky jehož nestabilitě cena různě kolísá a za jeden kubík dřeva se dnes platí zhruba o 200 korun méně než před třemi lety. A ani to není pro rozpočet správy parku poslední komplikací.

Příspěvek od ministerstva na mzdy zaměstnanců také není pevně fixovaný a třeba oproti roku 2012 se snížil z téměř 212 milionů korun na 149 milionů v letošním roce, což souvisí s tím, že se vládě nechce na ochranu přírody dávat tolik peněz jako vládám minulým.

„Snížení příspěvku souvisí s meziresortními škrty. Kvůli nim stát dává méně peněz ministerstvu a jeho prostřednictvím i příspěvkovým organizacím. To se dotýká rozpočtů ve všech národních parcích,“ vysvětlila Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.

Přebytek nemusí stačit

V dobách, kdy se těžilo ve velkém, si stihl národní park vytvořit přebytek v rezervních fondech ve výši desítek milionů korun. Ani ten ale časem nemusí stačit, pokud se situace nezmění.

„Díky rezervnímu fondu návštěvník naši zápornou bilanci zatím nepozná. Jenže obnovu cest, revitalizaci mokřadů, energie, pohonné hmoty i provoz informačních center a výběhů s vlky a jeleny, to všechno musíme platit z rozpočtu na provoz. Především však veškerou činnost spojenou s ochranou přírody, která je naším hlavním úkolem,“ vysvětluje mluvčí parku Jan Dvořák.

Správa proto chce po státu, aby parku do budoucna garantoval příjmy bez ohledu na to, kolik dřeva vytěží.

„Podobnou situaci zažili i kolegové z Národního parku Bavorský les. Také ten byl kdysi příspěvkovou organizací. Jenže pak zisky z prodeje dřeva významně klesly a park začal ze svého rozpočtu plně financovat stát. Ve chvíli, kdy bude území parku na Šumavě z větší části ponecháno samovolnému přírodnímu vývoji, nebudou příjmy z prodeje dřeva hrát ve financování jeho provozu tak významnou roli ani u nás,“ vysvětluje Hubený.

Jeden z českých národních parků už na takovém principu funguje. Zatímco v Podyjí, Krkonoších a na Šumavě funguje model příspěvkové organizace, České Švýcarsko je organizací rozpočtovou. Na rozdíl od NP Šumava tak všechny výnosy z činnosti odvádí do státního rozpočtu a správa si nemůže vytvářet žádné rezervy. Na druhou stranu ale není závislá na příjmech z těžby.

„Ale i na Šumavě je těžba dřeva vnímána jen jako vedlejší produkt činností spojených s ochranou přírody, a ne důvodem pro zajištění financování správy,“ podotýká náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.

Nejčtenější

Huawei si staví „Čínský Krumlov“, kopii jihočeského města v sídle firmy

Pohled na kopii českokrumlovského zámku v Číně.

Číňané si natolik zamilovali Český Krumlov, že staví jeho přesnou kopii. Ve městě Tung-kuan dokončuje firma Huawei...

Každý den v roce šel na Kleť. V nemoci i vánici

Václav Bauer se loni stal rekordmanem ve výstupech na Kleť za rok.

Denně stoupal na Kleť, jednou i čtrnáctkrát. Václav Bauer se zapsal do historie nadšenců, kteří zdolávají nejvyšší...

Schody mě popravily, přiznal Štybar. V zatáčkách občas nadával

Zdeněk Štybar dojel na mistrovství republiky na čtvrtém místě.

Útok na osmý titul mu nevyšel. Zdeněk Štybar skončil na domácím šampionátu v cyklokrosu mezi poraženými a s obličejem...

Lékařka vypila v noci půl litru vodky a druhý den řídila. Narazila do stromu

Tragická dopravní nehoda mezi obcemi Velíková a Hrobice na Zlínsku.

V noci vypila půl litru vodky a druhý den po poledni usedla za volant, ale do cíle nedojela. Jindřichohradečtí...

Slavia porazila Budějovice, Vsetín vyhrál ve šlágru nad Kladnem

Budějovičtí hokejisté slaví gól.

Hokejisté druhého Vsetína zdolali ve šlágru 48. kola první ligy třetí Kladno 6:1 a po sedmé výhře za sebou se...

Další z rubriky

Do vedení třeboňských lázní míří dcera bývalého ředitele

Libuše Kotilová se stará o výstavu hub v Třeboni. Než začne, musí nasbírat...

Nově vzniklé místo generálního ředitele ve Slatinných lázních Třeboň obsadí místní rodačka Libuše Kotilová. Výběr...

Nový asfalt v Budějovické v Táboře vydržel jen měsíc. Prasklo staré potrubí

Je to přesně měsíc, co byla zprovozněna část opravené Budějovické ulice. Nyní...

Rušnou Budějovickou ulici v Táboře čeká letos další uzavírka. Práce na druhé etapě zaberou minimálně půl roku a budou...

Myslel jsem, že mě podvádí, řekl muž obžalovaný z pobodání přítelkyně

Ilustrační snímek

Krajský soud v Táboře začal ve středu projednávat případ čtyřiatřicetiletého Martina Charváta, který je obžalován z...

Najdete na iDNES.cz