Vstupním místem do univerzitního kampusu je prosklená budova akademické knihovny v sousedství rektorátu a filozofické fakulty v podobném vzdušném stylu. Za nimi studenti a akademici procházejí do dalších budov parkem se spoustou stromů i pestrých záhonů.
Učebny, laboratoře i experimentální zázemí tu mají kromě studentů filozofie také posluchači ekonomické, přírodovědecké, rybářské a zemědělské fakulty.
V areálu stojí i lavička Václava Havla mezi rektorátem a aulou Bobík a památník Járy Cimrmana. Okousaným jablkem z bronzu se pyšní přírodovědecká fakulta, dílo stojící na zahradě připomíná místo, kde český génius založil ekologický kompost.
„Kampus se mi líbí. Změna k lepšímu je proti tomu, když jsem na univerzitě začínala, obrovská. Je to tady útulnější, skvělý nápad byl zakomponovat sem lavičku Václava Havla. A když vloni přibyl i studentský klub, nechybí už nic,“ chválí Martina Koutná, studentka magisterského studia filozofické fakulty.
Zatímco v minulosti dominovaly zelenému areálu čtyři vysoké koleje, byla tam menza a několik malých pavilonů, nyní by potřebovali bývalí studenti i jejich učitelé v areálu průvodce.
Jako první moderní novostavby se na přelomu let 2009 a 2010 otevřely v areálu na Branišovské pavilony filozofické fakulty s rektorátem a knihovny.
Akademická knihovna Jihočeské univerzity stále patří mezi nejmodernější v zemi. Má pět set studijních míst a stovku počítačů, jejichž použití nijak neomezuje. „Budovu jsme se snažili postavit tak, aby odpovídala nárokům kladeným na vysokoškolskou knihovnu ještě za deset či dvacet let,“ řekla ředitelka knihovny Helena Landová.
V posledních pěti letech v kampusu přibyl i nový pavilon pro přírodovědeckou fakultu a další společný pro zemědělskou fakultu a fakultu rybářství a ochrany vod.
Vyrostla i novostavba Jihočeského vědeckotechnického parku, přibylo parkoviště a studentský klub. V sousedství kampusu vznikl univerzitní minipivovar zemědělské fakulty a školka pro děti akademiků.
„Jsem spokojený s viditelnou proměnou kampusu na moderní univerzitní městečko. Je to týmová práce, rektor k ní přispěje tím, že projektu dá podporu a nese kůži na trh, protože speciálně s evropskými fondy se lze vždy nadít velkých problémů. Takže velký úspěch je, že se mému vedení podařilo proplout prvním programovacím obdobím a čerpáním dotací v objemu 1,2 miliardy korun bez soudních doher,“ podotkl Libor Grubhoffer, který stál v čele univerzity od dubna 2012 do března 2016 a za svůj osobní úspěch považuje parkovou úpravu a vznik studentského klubu.
Kampus budějovickým závidí kolegové z jiných univerzit
Grubhoffer má nyní jako šéf Biologického centra Akademie věd ČR moderní studentské městečko denně na očích, protože univerzitní kampus na Branišovské je se zázemím vědců úzce propojený.
Jeho nástupce Tomáš Machula se netají tím, že sklízí ovace za proměnu areálu. „Dnešní vzhled kampusu je zásluhou minulého vedení, které udělalo velký kus práce. Jeho podobu nám závidí kolegové z jiných univerzit, kteří ho chválí a velice se jim tu líbí,“ podotkl rektor.
Současná podoba je už podle Machuly skoro definitivní. „Jedinou stavbu, kterou tu plánujeme, je přeměna přízemního pavilonu bývalého výpočetního střediska mezi pavilonem B zemědělské fakulty a ulicí Na Sádkách na třípodlažní pavilon chemie,“ potvrdil.
Kromě novostaveb se ale celý univerzitní areál postupně modernizuje. Nový vzhled i vybavení odpovídající současné době dostávají studijní pavilony, menza i padesát let staré koleje. Připravena je i radikální přestavba auly zvané Bobík. Kromě reprezentativního prostoru pro imatrikulace, promoce a konference v ní přibudou i studovny.
