Průmyslová zóna se rozkládá na severním okraji Písku.

Průmyslová zóna se rozkládá na severním okraji Písku. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Písek je rájem pro podnikání, v Jindřichově Hradci chybí firmám dálnice

  • 8
Průmyslová zóna i vysoký počet studentů jsou důvody, proč Písek po roce obhájil titul jihočeského města pro byznys. Druhé místo obsadil Jindřichův Hradec a na třetí místo se posunula pouze sedmitisícová Blatná. Předloni pátá Třeboň propadla.

Pokud se na městský úřad obrátíte jako podnikatel s dotazem, rychle vám odpoví. Jestli pro své plány sháníte nové zaměstnance, můžete je nabírat v místních školách, kterých je dostatek. Přilákat vás může i slušné dopravní napojení nebo nízká daň z nemovitosti.

Hledáte nejlepší adresu pro podnikání na jihu Čech? Pak by vaší pozornosti neměl uniknout Písek. Ten po roce obhájil prvenství v soutěži Město pro byznys v Jihočeském kraji.

„Vysvětlit, proč se nám to podařilo, je těžké. Zaměřili jsme se na spolupráci s podnikateli, a hlavně s naší velkou průmyslovou zónou. Ale máme i řadu drobných živnostníků. Se všemi se snažíme scházet a pomáhat jim. Zprostředkováváme setkávání středních odborných škol a firem z průmyslové zóny. Jejich zástupci diskutují o potřebách ve vzdělání nebo případné praxi,“ shrnula starostka Eva Vanžurová (Pro Písek).

Její slova potvrzují výsledky srovnávacího výzkumu, jehož výsledky vyhlašují na krajských setkáních Svazu měst a obcí. Analytici agentury Datank v něm hodnotí všechny obce s rozšířenou působností v České republice. Na jihu Čech jich je 17.

U Písku vyzdvihli vysoký podíl právnických osob, malých a středních firem, jeden z nejvyšších přírůstků obyvatel nebo vysoký počet studentů a učňů v odborném vzdělávání. Pomohla i dlouhodobá nejnižší nezaměstnanost, jež v lednu dosáhla 2,2 procenta, i přístup veřejné správy. Město hodně investuje a obstálo i ve zkoušce, při které posílají organizátoři fiktivní podnikatelské dotazy.

Město pro byznys Jihočeského kraje 2018

1. Písek (1.)
2. Jindřichův Hradec (2.)
3. Blatná (4.)
4. České Budějovice (6.)
5. Kaplice (7.)
6. Strakonice (10.)
7. Vimperk (13.)
8. Milevsko (3.)
9. Český Krumlov (11.)
10. Tábor (12.)
11. Dačice (9.)
12. Prachatice (8.)
13. Soběslav (15.)
14. Trhové Sviny (14.)
15. Vodňany (17.)
16. Třeboň  (5.)
17. Týn nad Vltavou (16.)
Pozn.: v závorce je umístění z roku 2017

Pro Písek je klíčová průmyslová zóna, kde působí několik velkých firem.

„Už je tam snad jen jeden větší pozemek, ale řekli jsme si, že nás nic netlačí k tomu, abychom to prodávali. Nově jsme řešili, že zde vznikne nový velký truck park, kde budou mít řidiči kamionů zázemí a servis, aby nám auta nestála po silnicích,“ uvedla Vanžurová.

Za minus zóny považuje agenturní zaměstnance. Někteří z nich se podle ní snadno přizpůsobí, s jinými bývají problémy. Cizinci pocházejí ze Slovenska, Ukrajiny či Rumunska.

„Měli bychom zájem, aby sem přišly celé rodiny. Školy jsou zvyklé na práci s cizinci. To je ale všechno běh na dlouhou trať,“ dodala starostka.

Druhé místo si připsal znovu Jindřichův Hradec. Vítězství starosta Stanislav Mrvka (ČSSD) nečekal.

„Soutěž je rozdělena do základních kategorií a v jedné je hodnocena dopravní obslužnost a napojení na dálniční síť. My jsme za ten rok město neposunuli blíž k dálnici, a ani se dálnice neposunula blíž k nám. Připomínkoval jsem, že pokud tam bude tahle kategorie, tak jsou města mimo dálnici velmi znevýhodněná. Ostatní kritéria jsou ale pro nás velmi dobrá a vážím si toho,“ reagoval.

Jindřichův Hradec uspěl díky velmi nízké dlouhodobé nezaměstnanosti. V přístupu veřejné správy bodoval nejvyšším počtem úředních hodin nebo nejlepšími webovými stránkami z hlediska podnikatelského obsahu.

Překvapením je téměř sedmitisícová Blatná na třetím místě. „Daří se tady malým a středním firmám i větším výrobním závodům. Máme dlouhodobě nízkou nezaměstnanost a pomáhají i střední školy,“ zhodnotil úspěch místostarosta Pavel Ounický (ČSSD).

Největšími zaměstnavateli jsou Dura Automotive, Tesla či Leifheit. Nedávno se objevil nový investor, který se o Blatnou zajímal, ale jednání nevyšla mimo jiné proto, že zde chybí větší plocha ke stavění i pracovní síla.

Oproti loňským výsledkům si polepšily České Budějovice, které se ze šestého místa posunuly na čtvrté. Nejvíc ze všech měst propadla Třeboň, která z pátého místa klesla na předposlední šestnácté.

Organizátoři soutěže hodnotí podnikatelské prostředí, což zahrnuje třeba dálniční dostupnost, a přístup veřejné správy. Zde hrají roli webové stránky měst, test elektronické komunikace a úřední hodiny.