Sníh a zataženo. I Orlík truchlil, když přiváželi ostatky knížete do hrobky

  • 49
V sobotu se rodina, přátelé a Česko rozloučilo s knížetem Karlem Schwarzenbergem. Vůz s rakví v doprovodu policie následně odjel na zámek Orlík, kam dorazil před 16. hodinou. Nejbližší příbuzní ostatky uloží do soukromé rodinné hrobky, která je v zámeckém parku a v současnosti je v ní pochováno 23 členů rodu.

Kompletně opravená soukromá hrobka rodu Schwarzenbergů je v zámeckém parku asi 1 500 metrů severozápadně od zámku Orlík. Na zámku i dnes visí černá vlajka. U vchodu do také zůstává pietní místo se svíčkami, které vzniklo hned po Schwarzenbergově úmrtí.

Zhruba ve 15:40 přijel s policejním doprovodem pohřební mercedes s ostatky knížete Karla Schwarzenberga k parku u zámecké hrobky na Orlíku. Hned jak auto projelo, dva muži zavřeli bránu a auto zamířilo samotné k hrobce. Park, jenž bývá jindy celoročně přístupný, se uzavřel. Veřejnost do něj na přání Schwarzenbergovy rodiny, které areál patří, po celý víkend nesmí.

Příjezd si nenechaly ujít zhruba dvě desítky přihlížejících, hlavně místních. Lidé vyčkávali v zasněžené krajině pod zataženou oblohou.

„Jsme rodáci z Orlíka. U pana Schwarzenberga jsem pracovala, chodila jsem i na hony a párkrát jsem ho i viděla osobně. Byl to milý člověk, každý ho tu měl rád. Skoro jako jeden z nás,“ říkala jedna z přihlížejících, která se na příjezd ostatků přišla k parku podívat se svou dcerou a vnučkami.

„Sám Karel Schwarzenberg se veřejně mnohokrát hlásil k tomu, že zámek Orlík s okolím je jeho srdeční záležitost,“ řekl předseda historického spolku Schwarzenberg Pavel Koblasa.

Přestože velká část Schwarzenbergovy rodiny žije v zahraničí, on se k Česku, kde před nucenou emigrací vyrůstal, vždy hlásil. „Mluvil krásnou starou češtinou. Ano, hůře vyslovoval, takže mu nebylo tak dobře rozumět, ale češtinu si zachoval, i když žil dlouhá léta v zahraničí,“ uvedla členka historického spolku Schwarzenberg Ema Majerová.

Zakladatel politické strany TOP 09 si vybral jako místo posledního odpočinku hrobku v zámeckém parku u Orlíku. Jde o místo, kde je uložena řada jeho příbuzných. Například bratr Bedřich, který zemřel v roce 2014. Ostatky dalšího bratra Františka pak byly na Orlík převezeny z rakouského Murau, kde má rodina také zámek.

V hrobce jsou pohřbeni významné osobnosti

Podle údajů Sdružení historiků ČR zřízení nové hrobky pro orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip Schwarzenberg ve své závěti, nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. Nakonec nechal hrobku vybudovat Karel III. Schwarzenberg. Nyní zesnulý Karel Schwarzenberg je sedmým nositelem tohoto jména.

Autorem návrhu z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba se uskutečnila v letech 1861–1864, slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem, kardinálem ze Schwarzenbergu, 15. října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I., který zemřel v roce 1820 a který se v roce 1813 zúčastnil slavné bitvy u Lipska. V takzvané bitvě národů utrpěl Napoleon rozhodující porážku, která předznamenala jeho pád.

Poslední Schwarzenbergova cesta: lidé zpívali a tleskali, navštívil kapli i paláce

Budova hrobky byla postavena v neogotickém stylu na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička. Naposledy byla rekonstruována v roce 2011.

Hrobka je výjimečná tím, že je tam pohřbeno několik velmi významných osobností. Především se jedná o Karla I. Filipa, jednoho ze slavných přemožitelů Napoleona, jehož ostatky byly do hrobky umístěny v roce 1865. Později zde byly uloženy i ostatky jeho syna, bratrů nebo knížete Karla III. Předseda Historického spolku Schwarzenberg Pavel Koblasa před několika dny řekl, že v současnosti je v hrobce uloženo 23 členů rodiny.

V období komunismu byl do hrobky pohřben pouze Arnošt Schwarzenberg, který zemřel v roce 1979 v Písku. Podle historiků byl jediným Schwarzenbergem, který po roce 1948 zůstal v Československu. Poslední rozloučení s ním se konalo ve strašnickém krematoriu v Praze v prosinci 1979. V březnu následujícího roku byla urna uložena do rodinné hrobky na Orlíku.

Tečka za epochou, vychovatel Čechů. Hrad se mší loučil se Schwarzenbergem

Po pádu komunistického režimu byly do hrobky umístěny ostatky několika členů rodu, kteří byli původně pohřbeni v hrobce šlechtického rodu Schwarzenbergů v zahradě bývalého kapucínského kláštera v Murau ve Štýrsku v jižním Rakousku. Ta byla postavena v roce 1950.

Dosud poslední pohřeb se na Orlíku konal v červnu 2019, kdy zde byly uloženy ostatky Marie-Helene ze Schwarzenbergu, dcery prince Bedřicha ze Schwarzenbergu, mladšího bratra Karla Schwarzenberga. Pět let předtím, v roce 2014, zde byl pochován princ Bedřich.

Pro veřejnost je známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně na Jindřichohradecku. Poslední pohřeb se tam ale konal před více než 80 lety. „Byla především určena příslušníkům krumlovské větve rodu. Ta, jak známo, vymřela po meči v roce 1979 knížetem Josefem III. ze Schwarzenbergu. Dnešní Schwarzenbergové jsou představiteli orlické linie, tudíž celkem přirozeně se pohřby konají na Orlíku,“ řekl historik Koblasa.

Zádušní mše se bude ještě konat ve Vídni

Bývalý ministr zahraničí, poslanec, senátor, hradní kancléř Václava Havla a příslušník jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů zemřel 12. listopadu ve Vídni, bylo mu 85 let.

Schwarzenberg byl ve Vídni, kde sídlí jeho rodina, poslední dny před úmrtím hospitalizován kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Předtím byl v nemocnici v Praze. Jeho památku od listopadu uctili lidé v sérii mší v místech spjatých s jeho životem, další se ještě uskuteční.

Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána se bude konat zádušní mše 16. prosince. Povede ji vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn. Další mše se budou konat příští rok 9. ledna v rakouském Murau, 11. ledna v německém městě Schwarzenberg, 16. ledna v Sedlci u Kutné Hory, 17. ledna v Orlíku nad Vltavou a 18. ledna v Českém Krumlově.

,