Petroperla mickjaggeri, Largusoperla nicktaylori nebo Lapisperla keithrichardsi. To jsou tři z celkem sedmi názvů nově objevených druhů pošvatek, které před více než stem milionů let létaly na území dnešní jihovýchodní Asie. Na jejich popsání mají zásluhu rakouští vědci, kteří spolupracují i s českými entomology. Díky tomu se na jejich objevení podílel i specialista na vodní hmyz z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích Pavel Sroka.
Objev díky zvláštním jménům prehistorického hmyzu neudělá radost pouze entomologům, ale i rockovým fanouškům. Jedna z největších legend světové rockové hudby, která shodou okolností vystoupí na svém turné No Filter právě ve středu v Praze na letňanském letišti, se totiž dočkala uznání i v oblasti přírodních věd.
Pojmenování zkamenělin po slavné rockové skupině přitom není náhodné. Načasování bylo navíc promyšleno tak, aby byly informace o vědeckém pojmenování zveřejněny až na konci července, kdy zpěvák kapely Mick Jagger oslaví 75. narozeniny. Kvůli turné informace německá média zveřejnila s předstihem, ve vědeckém tisku článek s přesným popisem objeveného hmyzu vyjde teprve za několik týdnů.
„Pošvatky jsou jednou z nejstarších skupin vodního okřídleného hmyzu, larvy žijí pod kameny v potocích a jejich anglický název je stoneflies. Spojení mimořádně starých zkamenělin těchto stoneflies a snad nejstarší dosud hrající rockové skupiny Rolling Stones se tak přímo nabízelo,“ vysvětluje Pavel Sroka s tím, že na popsání nového druhu pracoval s přestávkami dva roky.
Barmský jantar obsahuje hodně hmyzu
S nápadem pojmenovat fosilie po členech Rolling Stones přišel jeho kolega a velký fanoušek této kapely, Arnold Staniczek z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu. Právě přes něj se fosilie vytěžené v oblasti Barmy dostaly až do Českých Budějovic.
„Barmský jantar patří ke starším jantarům, které se v současné době hojně těží. Jejich výhodou je i to, že na rozdíl od jiných jantarů obsahují velké množství zachovaného hmyzu, který je možné popisovat. Z vědeckého pohledu je navíc zatím jen poměrně málo probádaný, a tak se dá očekávat, že se v něm podaří do budoucna nalézt další zatím neznámé druhy hmyzu, které na naší planetě žily,“ vysvětluje entomolog a přibližuje, že na vytěžené kusy jantaru s potenciálně cennými nálezy hmyzu čekají různá muzea.
Jejich prostřednictvím se pak dostávají neznámé druhy hmyzu ke specialistům, kteří se je snaží začlenit do systému. V Česku je známý spíše jantar nacházený v Polsku a dalších státech, které zasahují na pobřeží Baltského moře. „Ten je ale mladší a také mnohem více prozkoumaný než barmský,“ podotýká vědec a dodává, že v současné době zkoumá i další asijské nálezy.
Díky tomu, že hmyz spočíval bezpečně zakonzervován v přírodní pryskyřici, bylo i přes obrovské stáří zkamenělin možné určit jeho znaky a příbuznost s dnešními skupinami hmyzu.
„Ačkoli fosilie pocházejí z dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, druhohorní pošvatky se od těch dnešních na první pohled výrazně neliší. Mají i přibližně stejnou velikost,“ vysvětluje referentka publicistiky budějovického biologického centra Daniela Procházková.
Odlišnosti spočívají v detailech, jako je například žilnatina křídel nebo struktura ústního ústrojí. „Popsali jsme vedlejší vývojovou větev řádu pošvatek, což nám prozrazuje mnoho o evoluci tohoto hmyzu,“ dodává Sroka. Vědecký význam objevu spočívá především v tom, že přináší nové poznatky o vývoji a rozmanitosti hmyzu v jantarových lesích z období křídy.
