Už třetím rokem trápí lesníky po celé republice nerovný boj s kůrovcem, problémy se nevyhnuly ani Jihočeskému kraji. Vedle škod napáchaných přímo v lesích musejí hospodáři řešit i odbyt vytěžených smrků.
Jenže pil a dalších dřevozpracujících podniků je na jihu Čech velký nedostatek a na mnoha z nich už lesníci své dřevo ani nemají šanci udat.
„Dřeva je obecně hodně a jeho cena navíc neustále klesá. Jedině snad řezivo si stále drží adekvátní cenu. To je pro podniky, které se zpracováním dřeva zabývají, dobrá zpráva. Obecně se ale jedná o velký problém, protože těch firem je opravdu málo a jsou naprosto zahlcené,“ vysvětluje vedoucí oddělení lesního hospodářství a zemědělství krajského úřadu Pavel Pöschko.
Právě zpracování řeziva je pro firmy zřejmě jediná možnost, jak si udržet alespoň nějaký odbyt. Ale i v tomto případě hrozí kvůli rozsáhlému napadení smrků kůrovcem pokles jeho ceny.
Tržní hodnota takového dřeva za poslední rok a půl klesla z přibližných 1 600 korun za metr krychlový až na třetinu původní hodnoty. Před více než pěti lety se pohybovala dokonce až u hranice 2 500 korun.
Největší problém je aktuálně s prodejem zpracovaného dřeva, které se dále využívá k výrobě papírových produktů, buničiny a dřevotřísky. Donedávna surovinu za přijatelné ceny přijímaly papírny Mondi ve Štětí na Ústecku, Smurfit Kappa v bavorském Plattlingu nebo jihlavská pobočka společnosti Kronospan, jež vyrábí produkty z dřevotřísky.
Situace na trhu je však taková, že za vlákninu, která se používá k výrobě papíru, podniky v současnosti nabízejí takové částky, za něž se ji tam ani nevyplatí dodávat.
Lesy ničí kůrovec |
„V našem regionu jsme dodávali dřevo právě do Kronospanu. Jenže kvůli současnému nadbytku dřeva nastavil výkupní ceny na takovou hodnotu, že bychom na dodávání vlákniny ještě dopláceli,“ stěžuje si odborný lesní hospodář Městských lesů Dačice Kamil Kupec.
Za pravdu mu dává také jednatel písecké společnosti Alnus Timber Ondřej Kalina, podle něhož se na současném stavu obecně podílí i nižší poptávka po vláknině. „Už ji vůbec nikdo nechce, vliv na to má i klesající produkce papírových výrobků. Navíc je jednodušší a levnější recyklovat starou dřevotřísku, ze které se dají vyrobit další produkty,“ podotýká Kalina.
Sám má pocit, že situace v kraji je mnohem horší, než se obecně zdá. Na vině je zejména malá kapacita dřevozpracujících podniků.
„Uděláme maximálně do deseti procent toho, co nám lesní hospodáři nabízejí. Zbytek se vyváží převážně do Rakouska a Německa. Ale už ani tam není po kulatině tak silná poptávka. Dnes jsme v situaci, že máme padesátinásobné množství dřeva, než je vůbec možné zpracovat,“ říká Kalina.
Z lesa rovnou do kontejnerů
Lesní hospodáři se tak často obracejí na zahraniční odběratele a výjimkou už nejsou ani země ze vzdálených koutů planety.
„Od loňska odebírá dřevo i Čína a Korea, kterým se už rovnou v lese nakládá do lodních kontejnerů, dále pak jede po vodě do Hamburku a odtud až do Asie,“ dodává Kalina s tím, že se prodejem dřeva na asijský trh někteří lesníci snaží maximálně limitovat své ztráty.
Do podobné situace se dostali také na Dačicku, kde shánějí odbytiště zejména v nedalekém Rakousku. „Tam jde prakticky 90 procent našeho dřeva. Naštěstí jej ještě vykupují, ale už se musíme orientovat ještě více na jih, protože pily v pohraničí se potýkají s podobnými problémy jako u nás,“ dodává Kupec.
Nějakou šanci na odbyt však mají lesníci, kteří dlouhodobě se zpracovateli spolupracují. Ti pak dostávají na pilách přednost.
„Ten trh je tak nasycený, že kdo má známé nebo dobré vztahy, tak nějaký odbyt má. Jinak v tuto chvíli nemá šanci nikoho sehnat. Já už jsem se na běžný provoz pily úplně vykašlala, dřevo nemáme kam dávat,“ popisuje situaci Pavlína Kiesslingová, jednatelka Lesů Vydří na Jindřichohradecku.
Dřeva však bude i nadále přibývat s tím, jak se kůrovcová kalamita prohlubuje. Zatímco v roce 2012 evidovalo ministerstvo zemědělství v celé republice 633 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem, odhady pro loňský rok počítají s dvaceti miliony metry krychlových s tím, že letos by měl v případě suchého a teplého charakteru počasí objem dále výrazně narůst.
