Neumíme dřevo v Česku zpracovat, jen vyvézt, říká obchodník

  18:00aktualizováno  18:00
Mají se lépe, ale hojí si horší léta. Tak hodnotí dopad kůrovcové kalamity na zpracovatele Tomáš Pařík, předseda představenstva společnosti Wood & Paper. Firma ročně zobchoduje dřevo za šest miliard korun. Na kalamitu však doplácejí vlastníci lesů, kterým prý pomáhá málo.

V lesích kolem Jihlavy je poslední měsíce rušno (na snímku práce u Lesnova). Lesníci těží dřevo napadené kůrovcem. Práce je však čeká i v městských parcích. I tam se kůrovec přesunul. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nastal s kůrovcovou kalamitou zlatý věk pro zpracovatele, kteří levně nakupují dřevo?
Takto bych to nedefinoval. Díky celosvětové poptávce po dřevařských výrobcích je poměrně dobrý odbyt a ceny dřevařských výrobků se vzhledem k celosvětové konjunktuře drží. Ve středoevropském regionu nabídka suroviny převyšuje poptávku, tím pádem klesly ceny a zpracovatelé mají prostor pro dobré hospodářské výsledky. Je ale potřeba dodat, že v posledním desetiletí to v dřevařském průmyslu bylo naopak. Některé dřevařské podniky horko těžko byly schopny krýt přímé náklady. Ano, teď mají dobré roky, ale kdybychom to zprůměrovali za posledních deset nebo dvacet let, tak budeme stále na velmi nízkém výnosu.

Na trhu jsou velké přebytky smrkového dřeva. Co se z něj v našich podmínkách vyrábí?
Smrkové dřevo je nejvhodnější pro průmyslové využití. Je lehké, rychle roste a dobře se opracovává. To nejkvalitnější se může používat na hudební nástroje a také se například lepí do různých nosných stavebních prvků. Méně kvalitní dřevo se používá ve stavebnictví, k výrobě bednění u betonových staveb a dále se také zpracovává na řezivo a v této podobě se ze Střední Evropy vyváží do různých zemí jako je USA a Japonsko. Dřevo s velmi nízkou kvalitou se použije na výrobu deskových materiálů, jako jsou OSB a jiné dřevotřískové desky, případně míří na výrobu buničiny a papíru.

Těží z nízkých cen nejvíce právě výrobci buničiny, papíru a OSB desek díky využití kalamitního dříví ve výrobě?
Neřekl bych, že někdo profituje na kalamitě. Krátkodobě se to sice může zdát, ale v dlouhodobém výhledu, třeba za pět let, se může stát, že dřevo, které se mělo vytěžit postupně během deseti let, už nebude a bude nutné surovinu dopravovat z jiných zemí za výrazně jiných nákladů.

„Dlouhodobě jsme rezignovali na zpracovatelské kapacity,“ říká předseda...

„Dlouhodobě jsme rezignovali na zpracovatelské kapacity,“ říká Tomáš Pařík.

Jaká je nyní cena za kubík smrkového dřeva z lesa?
Pokud necháme suché stromy stát a na slunci rozpraskají, už v podstatě nejdou použít na dřevařské zpracování. Po určité době jsou použitelné už jen k výrobě papíru. Méně kvalitního dřeva je čím dál víc, takže klesá cena. Smrkové dřevo, stále použitelné na pilařské zpracování, stojí kolem 800 korun za kubík, před rokem to bylo dvakrát až čtyřikrát více. Smrková vláknina pro výrobu papíru stojí kolem 500 až 550 korun, za rok se propadla na polovinu.

Bude cena dál klesat?
Souvisí to s poptávkou po jednotlivých výrobcích. Teoreticky ještě může jít dolů, ale potom už naráží na nákladovou cenu. Celkově dramatický pokles nečekáme, ale cena kůrovcového dřeva pro pilařské zpracování může ještě klesnout z 800 korun k ceně vláknin.

Na koho to nejvíce dopadne?
Primárně cenu musí zaplatit vlastník lesa. Platí těžaři za vytěžení a přiblížení odvozní cestě, kde si dřevo zpracovatel odveze. Státní podnik prodává takzvaně na pařezu, kdy mu firmy dopředu dávají na pět let cenu, za kterou dřevo od státního podniku vykoupí.

Jak velké jsou na trhu přebytky?
V ČR se těží ročně kolem dvaceti milionů kubíků. Můžeme se dohadovat, jestli jsou přebytky tři, pět nebo více milionů. Je přetlak dříví nižší kvality, částečně i borového dřeva. Velký problém je, že se Česká republika dlouhodobě nestarala o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu. Na export jde kolem třiceti procent.

Kam se surovina z českých lesů vyváží?
Našimi odbytovými trhy je hlavně Rakousko a Německo, kde mají v části oblastí stejný problém se suchem a kůrovcem. Zahraniční poptávka klesá a v ČR zůstává daleko větší objem dříví, pro které nemáme využití právě proto, že jsme dlouhodobě rezignovali na zpracovatelské kapacity. Tím pádem zde budou přebývat miliony kubíků dříví.

Má kalamita vliv i na trh s dřevem z listnatých stromů?
Kapacity jsou vyčerpány, tím pádem se listnaté porosty netěží. Listnaté dřevo zdražuje, ale není ho tolik, aby to kompenzovalo nižší výnos z lesa. Velmi populární je dub, který se na truhlářské zpracování prodává za pět i šest tisíc korun. Ale třeba cena bukového dřeva je poměrně nízká, protože je obtížné najít zpracovatele tohoto dřeva vyšších kvalit. Dnes se prodává zhruba za 1200 korun za kubík.

Pomohla by státní podpora výstavby skladů, o které se mluvilo?
Sklady jsou jen částečným řešením, protože dříví podléhá zkáze. Řekněme, že se dá skladovat dva roky při zpracování na buničinu a papír, ale na pilařský pořez se musí skladovat pod závlahou, aby dřevo nevysychalo a nepraskalo. To jsou další náklady. Teoreticky by stát mohl pomoci formou dočasných výjimek třeba na použití vody, pronájem pozemků případně zjednodušené správní řízení.

A co nápad na snížení DPH u dřeva pro energetické využití jako jsou pelety?
Spalování palivového dříví v domácnostech by se tím zvýšilo jen velmi omezeně. Mohlo by to pomoci jen lokálně některým malým vlastníkům lesa. U průmyslového zpracování pro energetické účely zde chybí technologické kapacity. Musela by se změnit dotační politika státu, což je podmíněno schvalováním v Bruselu. Nemyslím, že je to dlouhodobě rozumné řešení. Místo toho, aby se tvořila přidaná hodnota na dříví, tak ho budeme pálit jako ve středověku?

Jak s kalamitou bojují ostatní země?
Okolních státy daleko více přispívají na řešení kalamitní situace buď praktickými příspěvky vlastníkovi lesa, nebo tomu, kdo řeší problém. Pomoc má například formu příspěvku na skladování, zalesnění nebo asanaci proti šíření kůrovce. V České republice jsou vyčleněné prostředky zatím nedostatečné.

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Od rejžáků k čištění zubů. Kartáčky od Spokaru si razí cestu do Evropy

Zubní kartáčky pod značkou Spokar se vyrábí od roku 1991.

Pelhřimovská značka Spokar chce těžiště výroby přesunout od výrobků, které konkurují levné asijské produkci ke zboží, s...

Postihy pro řetězce. Inspektoři udělují vysoké pokuty za klamání zákazníků

Ilustrační snímek

Inspektoři tvrdě trestají za rozdílné ceny v regálech a u pokladny. V loňském roce dostalo šest největších řetězců...

Prohibice upadla v zapomnění. Palírna U Zeleného stromu opět jede naplno

Palírna U Zeleného stromu je nejstarší palírnou v Evropě.

Obvyklé úrovně z dob před metanolovou aférou už opět dosahují tržby tuzemské likérky Palírna U Zeleného stromu, která...

Najdete na iDNES.cz