Lidé volají po opatřeních a posílení policejních hlídek. Radnice i městská policie však popírají, že by kriminalita ve městě sílila.
Situaci okolo autobusového a vlakového nádraží sledoval spolupracovník MF DNES, který v Táboře bydlí. „Pohybují se tam skupinky kluků od 12 do 16 let. Občas pokřikují na kolemjdoucí, mají hodně nahlas puštěnou hudbu. Hrají si na gangstery, a když jim někdo něco řekne, může to vyústit v konflikt,“ popisuje.
Přestože na sociálních sítích Táborští o svých zkušenostech s problémovou mládeží obšírně diskutují, na městskou policii se neobracejí. „Mrzí mě, že nemáme jediný telefonát od občanů, kteří by nám řekli svoji zkušenost. To jednoduché opatření, že bychom hned vyjeli na místo, případně následně přizpůsobili služby, muselo jít signálem od státních policistů,“ líčí velitel táborských strážníků Petr Svoboda.
Poté, co se strážníci od státních policistů dozvěděli o napadení muže, posílili hlídky v Husově parku, u autobusového a vlakového nádraží i na navazujícím nábřeží Jordánu.
„Zvýšili jsme dohled vpodvečer. Budou se krátit dny a hrozba výskytu problémových skupin může být za šera větší. Hlídky tam být trvale nemohou, proto potřebujeme spolupráci s veřejností,“ vysvětluje Svoboda a vyzývá občany k nahlašování událostí, kterých jsou svědky.
„Na sociálních sítích se na diskuse nabalí i polopravdy a lži, případně křivdy z minulosti. To pak zkresluje skutečnost. Letní sezona byla v okolí nádraží klidná, ale k excesům a incidentům dochází v každé společnosti,“ míní Svoboda.
Na lince 156 si Táborští nejčastěji stěžují na problémy s parkováním. „Takových oznámení máme stovky, ale o incidentech dětských skupin nás nikdo neinformuje,“ mrzí Svobodu.
„Ti, kteří by potřebovali podporu, se na nás neobracejí“
Toto téma se v Táboře řeší už několik let. „Nepřipadá mi, že by ten problém nějak narůstal nebo by byl nějak výjimečný v porovnání s jinými městy,“ uvádí Roman Varga, ředitel obecně prospěšné společnosti Cheiron T, která pracuje se sociálně slabšími dětmi, mladými lidmi a jejich rodinami. Poskytuje mimo jiné preventivní programy a poradenství.
V Táboře řeší posílení bezpečnosti v ulicích, přijmou romského asistenta |
Podle zkušeností Vargy se však napravovat problematické chování dospívajících příliš nedaří. „Ti, kteří by potřebovali podporu, rozhovor se sociálním pracovníkem nebo naopak tvrdší represi, se na nás neobracejí. Jsou to děti, na které prevence moc nezabírá. Nechtějí se s námi bavit a my jako preventisté s nimi moc neuděláme,“ vysvětluje. Do vytipovaných lokalit, kde se schází mládež, pravidelně vyrážejí dva terénní pracovníci. „Oslovují je a nabízejí jim různá poradenství. Děti občas mají témata, která chtějí řešit. Nemusí se to ale shodovat s tím, co chce řešit společnost,“ připouští Varga.
Okolí vlakového a autobusového nádraží platí podle starosty Tábora Štěpána Pavlíka za nejstřeženější lokalitu. „Policejní výjezdy tam směřují nejčastěji. Město má kolem nádraží i nejvíce kamer. Občas se tam problémy objeví,“ ví starosta.
Odmítá však, že by počet incidentů narůstal. „Podle dat státní policie nevybočujeme z nějakých standardů v porovnání s ostatními městy v republice. Nijak situaci nepodceňujeme, ale nechceme Tábor nálepkovat jako nebezpečné město,“ zdůrazňuje Pavlík.
Sám se o napadení z minulého týdne dozvěděl ze sociálních sítí. „S poškozeným jsem posléze mluvil. Nahlásil napadení státní policii, která to vyšetřuje. Sám navrhuje uspořádat veřejnou debatu s policejními zástupci, kde se bude téma řešit,“ avizuje starosta.
Vedení radnice chce zároveň otázku bezpečnosti v Táboře otevřít při besedě s veřejností nazvané Na kus řeči s vedením města. Ta se uskuteční 15. listopadu. „Pořádáme ji pravidelně a většinou vybíráme aktuálně akcentovaná témata,“ informuje Pavlík.
