Na první pohled přitom vypadá docela obyčejně jako malá dřevěná chatka na břehu řeky Blanice. A ani uvnitř člověk nepozná, že vstoupil do místnosti s vybavením za miliony korun. Většina technologií je ukryta pod povrchem a přímo v malé místnosti jen blikají kontrolky a svítí monitory.
Mnoho českých čistíren stálo v přepočtu na jednoho obyvatele deset až patnáct tisíc korun. Ta v Křišťanově, přesněji v osadě Arnoštov, stála desetkrát tolik. Slouží jen pro padesát lidí a stála pět milionů korun. Jenže vodu nečistí jen kvůli lidem, ale především, aby odpadní voda neznečišťovala okolní přírodu.
Na několika kilometrech řeky Blanice pod Arnoštovem totiž žije posledních několik tisíc perlorodek říčních, kriticky ohrožených mlžů, jejichž česká populace je nejsilnější zbývající ve střední Evropě.
„Od pamětníků víme, že bývaly doby, kdy tady bylo perlorodkami doslova dlážděné dno každého potoka a hospodyně je sekaly slepicím jako krmení. Nyní je však situace dramaticky jiná, přežívají jen staré perlorodky a ty mladé mají velký problém uchytit se,“ říká starosta Křišťanova Martin Menšík.
Zdejší populaci ohrožených mlžů oslabila krom povodně v roce 2002 například i havárie septiku o deset let dříve v Arnoštově, po níž tehdy uhynula čtvrtina všech perlorodek žijících v blízké Blanici. Proto bylo vybudování čistírny v Arnoštově součástí Záchranného programu perlorodky říční.
„Z hlediska ochrany perlorodky u nás je tento úsek nejvýznamnější lokalitou. Dále se perlorodky vyskytují už jen na nedalekém Zlatém potoce, řece Malši a několika dalších místech,“ popisuje Pavel Marhoul ze společnosti Beleco, která se ochranou mlže zabývá.
Plány na čistírnu byly za poslední roky různé. Nakonec na začátku dubna začala v Křišťanově vznikat čistírna odpadních vod a kanalizace, která slouží pouze Arnoštovu, kde je nejvíc obyvatel celé obce. Před měsícem byla její stavba dokončena. Kromě membránového filtru spoléhá i na zemní filtr, v němž se voda dočišťuje, a využívá i přirozeného zásaku v nivě řeky.
„Trojí čištění zajišťuje, že přírodní prostředí nemá žádný styk s odpadní vodou z Arnoštova. Doufám, že to perlorodkám pomůže. Kromě čistoty vody je ale mnoho dalších faktorů, které perlorodce neprospívají,“ dodává starosta Menšík s tím, že hospodaření minulého režimu, které razantně měnilo ráz podhůří Šumavy, perlorodce také uškodilo.
