ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Marcela Staňková

Altány i kůlny. Problémy s černými stavbami přibývají, zákon je složitý

  • 8
Úředníci sledují nárůst počtu černých staveb například v jihočeském Táboře. Potíže ale mají i jinde, a to kvůli složitému stavebnímu zákonu. Lidi běhání po úřadech nebaví a raději riskují stavbu bez řádného povolení.

Rodinné domky s altány jako vystřiženými z katalogů vzorových staveb rostou na periferiích měst. Jenže drobné stavby na zahradách domů mohou jejich majitelům přidělat i pořádné starosti. 

Ti totiž zapomínají na to, že pro takové přístřešky nebo menší kůlny zpravidla potřebují stavební povolení. Všímají si toho i zaměstnanci táborského stavebního úřadu, kteří v poslední době registrují nárůst podobných načerno postavených objektů. 

„Lidé často dělají chybu v tom, že špatně nahlížejí do zákona, něco si přečtou na internetu nebo dají na neověřenou radu projektanta či známého. Přitom stačí zvednout telefon a říci si o informace u nás na pracovišti,“ upozorňuje vedoucí Stavebního úřadu v Táboře Jitka Doležalová. Podle ní je kvůli složité legislativě vždy lepší se obrátit na úředníky než riskovat potíže se zákonem.

Podobného názoru jsou i v Českých Budějovicích, kde sice žádný výraznější nárůst černých staveb nezaznamenali, ale problémy vidí u rodinných domů, stejně jako v Táboře. 

„Týká se to obecně budov, které staví fyzické osoby pro vlastní potřebu. V kostce mohu říci, že černé stavby byly, jsou a můžeme počítat s tím, že i nadále budou,“ myslí si právník stavebního úřadu budějovického magistrátu Martin Tůma.

Kritérií určujících černou stavbu je celá řada. Ve zkratce se problémy nejvíce týkají zahradních objektů do 25 metrů čtverečních s minimálně dvoumetrovým odstupem od hrany pozemku. Právě u takových podmínek táborský úřad registruje nejvíce prohřešků, stejně jako u staveb v takzvaném volném režimu, kdy není třeba vyběhávat stavební povolení s desítky razítek. „Ale i zde musejí stavebníci dodržovat spoustu pravidel,“ dodává Doležalová.

Na mnohdy nesrozumitelné a komplikované zákony naráží také vedoucí píseckého odboru výstavby a územního plánování Josef Jambura. Podle něj má současná legislativa výrazný vliv na množství černých staveb. 

„Lidi běhání po úřadech nebaví a raději riskují stavbu bez řádného povolení. Po odhalení je pak musíme vyzvat, aby si zažádali o dodatečné povolení a to celou proceduru může zdržet i o několik let. Mezitím se stavba nesmí odstranit. Tohle je zcela proti smyslu zákona,“ nerozumí Jambura jeho současnému nastavení.

I na mobilheim je třeba mít stavební povolení

S nekonečnými procesy mají v Písku poměrně bohaté zkušenosti. Jeden z případů řeší úředníci už deset let. „Spis v tuto chvíli leží na ministerstvu pro místní rozvoj. Máme tu také stavebníka, který dělal přípojku vody na sousedově pozemku, což mu samozřejmě neprošlo. Nakonec napadal městské i krajské úředníky kvůli údajné podjatosti a spor skončil u ministryně Dostálové. Tam bude zřejmě pár let ležet,“ dodává vedoucí odboru.

Práci úředníků i stavebníků měla výrazně usnadnit chystaná úprava stavebního zákona. Česko je totiž podle Světové banky nyní až na 157. místě ze 190 zemí v rychlosti a jednoduchosti získání stavebního povolení. S novelou jej nebude třeba na spoustu věcí vyřizovat, ale podle Hospodářské komory i Svazu podnikatelů ve stavebnictví projednávaný návrh situaci jen ztíží. „Nijak zásadně se nevyřeší ani nekonečné průtahy spojené s obstrukcemi majitelů černých staveb,“ doplňuje Jambura.

Podobný problém řeší také ve Strakonicích, kde úředníci v minulosti zveřejňovali některé případy, aby varovali ostatní stavebníky před nezákonným jednáním. 

„Bohužel u nás došlo v minulosti k tomu, že jsme třeba museli nechat odstranit rodinný dům. Občas se také stane, že je na dotyčné hříšníky podán exekuční návrh, to jsou ale jen jednotky případů,“ vysvětluje vedoucí Stavebního úřadu ve Strakonicích Jaromír Zeman.

Podle něho má město v poslední době problém hlavně s drobnými stavbami přiléhajícími k rodinným domům. Častěji se zde poslední dobou vyskytují i problémy s takzvanými mobilheimy.

„Jejich majitelé si mnohdy myslí, že u nich není třeba vyřizovat stavební povolení, což ale není pravda,“ podotýká Zeman a dodává, že v takovém případě je možné žádat o zpětné povolení. „Musí však počítat s tím, že zaplatí pokutu a ještě budou muset uhradit náklady za řízení,“ doplňuje.

O něco klidnější situace je v Českém Krumlově, kde úředníci podobné problémy řeší ve stejné míře už asi dvacet let. „Není to u nás nijak vážné. Problémy se objevují jak u podnikatelských staveb, tak u obytných domů. Ve větším registrujeme nepovolená vylepšení objektů v zahrádkářských koloniích,“ říká krumlovský místostarosta Josef Hermann a dodává, že nejvíce problémů při posuzování stavebních projektů mívají památkové objekty.