Pracovní skupina má pomoci vyřešit, aby bydlení bylo dostupné pro všechny obyvatele Tábora. „Nyní sbíráme data, na jejichž základě ji budeme vymýšlet. Spolupracují na ní zástupci organizací, které mají co do činění s městským bydlením, například členové bytové komise,“ sdělil táborský místostarosta Martin Mareda (Piráti).
Strategický plán, jenž bude brát v úvahu také potřeby Táborských, má být hotový začátkem příštího roku. Bude mimo jiné reagovat na vládní iniciativu, kterou je návrh zákona o dostupném bydlení projednávaný poslanci.
Podle něj by v Česku měla za dva roky začít v řadě obcí fungovat nová kontaktní centra bydlení. Ta by poskytovala poradenství lidem v bytové nouzi, evidovala dostupné byty nebo pomáhala s jejich zprostředkováním.
Změna pravidel neprošla
Tábor disponuje celkem 3 054 byty, čímž se řadí mezi obce s největším počtem městských bytů na obyvatele v republice. Podle aktuálně platných pravidel může radnice prodávat pouze prostory v domech, kde má jeden byt, a je tak minoritním vlastníkem.
„Nyní se jedná o šestnáct bytů, které Tábor smí prodat. Avšak děje se tak až v momentě, kdy se daný byt uvolní. Může tedy trvat několik let, než si ho někdo bude moct koupit,“ uvedl táborský radní Jiří Horecký (ODS).
Na svém březnovém jednání zastupitelé diskutovali o možnosti rozšíření stanoveného pravidla i na domy, kde Tábor vlastní dvě jednotky. K prodeji by se tím uvolnilo dalších třináct bytů. Návrh odboru správy majetku města schválený radními ale tehdy zastupitelé zamítli.
„Pokud trvá velký zájem o pronájem městských bytů, nevidím důvod je prodávat. V této době budeme těžko hledat město, které se svých bytů zbavuje,“ vyjádřila se zastupitelka Olga Bastlová (Šance pro Tábor).
Počet žadatelů o pronájem městského bytu je podle místostarosty Maredy konstantní. Ročně se na radnici obrátí přibližně šest set žadatelů, na jeden byt jich může být až devadesát.
„Městský bytový fond by neměl suplovat klasický trh s bydlením, ale měl by mít i sociální aspekt či pomáhat k naplňování priorit každého města. Patří sem například vyčlenění bytů pro vybrané profese, které město potřebuje, nebo pro specifické skupiny obyvatel, jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením nebo ohrožené sociálním vyloučením,“ vyjmenoval Horecký. Více než tři tisíce táborských bytů jsou podle něj pro tyto účely naprosto dostačující.
Plánují i stavbu nových bytů
Mezi zastupiteli v září zazníval názor, že Tábor by měl při prodeji svých bytů vázat nové majitele jejich využitím, například zákazem pronájmu třetím osobám. Omezilo by to nákup bytů za investičním účelem. O tom, že noví vlastníci mohou nemovitost pronajmout nebo prodat až po dvou letech od koupě, následně rozhodli radní.
„V případě převodu bytu na třetí osobu nebo pronájmu bytu třetí osobě v období dvou let od uzavření smlouvy se kupující zavazuje prodávajícímu uhradit smluvní pokutu ve výši 350 tisíc korun,“ stojí v dodatku kupní smlouvy.
Podle radního Horeckého takový závazek snižuje odhadní a tržní cenu bytů. „Z mého pohledu je klíčové, aby byt sloužil k bydlení a aby byl dostatek bytů pro všechny sociální a cílové skupiny. Omezovat vlastníka na jeho vlastnických právech nevnímám jako správný přístup,“ vyjádřil se.
S výstavbou nových městských bytů počítá projekt obytné čtvrti Dvorce na místě bývalých kasáren Jana Žižky. Součástí areálu, který má být dokončený do patnácti let, bude městský pavlačový dům s byty v nájemním režimu. Architekti s ním počítají v Buzulucké ulici, kde bude oddělovat současný park a zimní stadion.
