Podle monitoringu, který si nechaly úřady loni udělat, se dostávají bobři většinou z Bavorska a Rakouska až na Vodňansko a Vysočinu.
Rybáři a majitelé rybníků se bojí, že jim provrtají hráze. Na jihu Čech spravují na tři tisíce rybníků s vodní plochou kolem 20 tisíc hektarů. „Loni jsme u nás nějaké bobry objevili. Škodí. Narušují břehy a ucpávají toky pokácenými stromy,“ tvrdí Zdeněk Slavík z Českého rybářského svazu ve Vodňanech.
Přímo hrůzu mají z těchto chlupatých plavců rybníkáři na Hlubocku a Třeboňsku. Ty navíc trápí kormoráni a vydry požíráním ryb. „U bobrů jde navíc o narušení krajiny. Mohou způsobit povodně,“ varuje ředitel Rybářství Třeboň Jan Hůda.
Dokument k regulaci, který teď zveřejnil odbor životního prostředí jihočeského krajského úřadu, dává měsíční lhůtu pro připomínky obcí, ochránců přírody a všech institucí, kterých se boj s bobry týká.
Pak dá na dekret razítko, které bude opravňovat lovit dnes chráněná zvířata dalších pět let. Podle návrhu budou lovci bobry humánně odchytávat a usmrcovat. Po předchozím oznámení jim také ničit hnízda a zasypávat chodby. Podle loňských průzkumů u nás žije kolem 3,5 tisíce bobrů. Nejvíc na Moravě, kolem řeky Moravy a Dyje.
„V jižních Čechách se zdržují hlavně na Šumavě. Je pravda, že se dostali až k Vodňanům, na Třeboňsku jsme je zatím neobjevili,“ uvedl Tomáš Bodnár, zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Agentura k vyhlášce připravuje vlastní stanovisko. Má obavy, aby po vyčlenění bobrů ze statutu zvlášť chráněného živočicha nevypukly na toto zvíře nekontrolovatelné štvanice.
Toho se naopak nebojí šéf třeboňských rybníkářů Hůda. Argumentuje, že podobně už ministerstvo zemědělství zrušilo ochranu kormoránů, kteří se přemnožili, ale škodí jim stále. Rybníkáři tvrdí, že se ministerstvo jen vyvázalo z kompenzace milionových škod, které na něm každoročně požadovali.
„Na odstřel kormoránů musíme mít stejně povolení a odškodnění nedostaneme. Je to špatné. Bobři jsou ale nebezpeční ještě víc. Ohrožují zdraví a životy lidí,“ varuje Hůda.
Naopak bobry vnímá pozitivně Správa Národního parku Šumava. „Do parku prostě patří. Žádné problémy s nimi nemáme. Lidé by se měli naučit žít v souladu s přírodou, a ne jenom v ní vidět byznys,“ říká mluvčí parku Jan Dvořák.
Podle dalšího budějovického zoologa Jiřího Pykala se k nám bobři dostali v 18. a 19. století. „Schwarzenbergové dokonce zřídili v Červeném Dvoře u Českého Krumlova bobrovnu. Chovali je na kožešinu, mají také výborné maso. Koncem 19. století se ale živelně rozmnožili a museli se zlikvidovat,“ poznamenal Pykal.
Kam až se bobr dostane v 21. století a jak přežije nastražené pasti a odstřel, ukážou příští roky. Ministerstvo zemědělství chce dalších pět let jejich množení a tažení monitorovat. Po první plošné likvidaci bobrů odchytili lovci posledního v roce 1876 u rybníka Rožmberk.
