Bez některých razantních změn se tak v nejbližší době neobejde řada majitelů bytů i domů. Ano, bez výdajů to nepůjde, ale jak se shoduje většina ekonomů, jde o nejlepší investici, zejména když v současné době kvůli inflaci ztrácejí peníze na účtech svou hodnotu.
Plastová okna dnes nabízí na tuzemském trhu kolem 200 dodavatelů, jsou nejoblíbenější kvůli ceně a snadné údržbě.
Prvním důležitým krokem je vědět, kudy cenné teplo z domu utíká. „Pokud je dům už starý, nezateplený a má ještě původní okna, je nutné počítat s větším únikem tepla, a tudíž i vyšším účtem za vytápění. Investice do zateplení a výměny oken s trojskly se tedy nabízí jako první a výrazný krok pro snížení nákladů na vytápění,“ říká Milena Tomčíková ze společnosti Vekra, největšího českého výrobce oken.
Právě okna patří v obálce budovy k nejslabším místům. Špatně usazenými a nekvalitními okny unikne z interiéru 40 až 60 % tepla, jejich výměnou můžete uspořit až čtvrtinu tepla v závislosti na původním stavu oken a zvycích domácnosti. Tento údaj vychází z případu, kdy původní okna byla špaletová se zkříženými křídly, která byla nahrazena okny s izolačním trojsklem a středovým systémem těsnění.
Na modelovém případu 50 let starého domu s původními okny to vychází v průměru na 10 % úspory tepla, opět v závislosti na zvycích domácnosti. Pokud je u oken také venkovní stínění a pravidelně se používá, úspory se ještě zvýší. „Pro zamezení nežádoucího úniku energií musí okna splnit přísné podmínky na tepelně izolační vlastnosti. Klíčové je jak jejich špičkové provedení a použití kvalitních materiálů, tak i profesionálně provedená montáž,“ upozorňuje Milena Tomčíková.
 |
Zateplení chrání i před horkem
Po výměně oken by mělo následovat zateplení. Volit lze mezi cihlami s integrovanou izolací, například z minerální vaty nebo polystyrenu, nebo stavbu zateplit klasickou fasádní minerální vatou či polystyrenem. U něj se doporučuje varianta šedobílého polystyrenu, který v sobě spojuje přednosti klasického bílého i šedého polystyrenu.
Další variantou je provětrávaná fasáda. Například ocelová kostra Diagonal 2H od Knauf Insulation, která nabízí komplexní řešení pro realizaci zateplení domu pomocí provětrávané fasády, nevyžaduje takzvané mokré procesy, tím pádem nepotřebuje vyšší teploty ani delší přestávky k vysychání. Lze ji tedy aplikovat i během zimy,“ uvádí Jakub Černohorský ze společnosti Knauf Insulation.
Provětrávaná fasáda
„Lidé často chtějí ušetřit a při izolaci sahají po různorodých izolačních materiálech, které se snaží zkombinovat. Každý z nich má však naprosto odlišné vlastnosti a jejich spojením si lidé spíše uškodí,“ upozorňuje Štěpán Lášek, také ze společnosti Knauf Insulation. Snaha Čechů kombinovat například cenově dostupnější polystyren s minerální vatou podle něho rozhodně není rozumná.
Chyb je nutné se vyvarovat i při použití termoizolačních cihel plněných izolací, tady je důležité důsledně dodržet technologický postup, například při zdění a uložení konstrukčních prvků (stropů a překladů). Jakákoli nepřesnost může vést ke vzniku tepelných úniků či mostů. V případě tradiční aplikace izolantu na fasádu domu taková přesnost není třeba.
Polystyren má velmi dobré tepelně izolační parametry, jako izolant krovu ale vyžaduje spolehlivou hydroizolaci.
Cihly s integrovanou izolací v praxi fungují. Musí být však dodržena řada podmínek, o kterých by měl investor vědět dříve, než se rozhodne je pro výstavbu využít.
Třeba aby se tyto cihly z hlediska tepelných vlastností vyrovnaly běžnému zdivu s kontaktní fasádní izolací, tedy běžnému zdivu s vnějším zateplením, musíte počítat s tím, že jsou mnohem silnější než běžné cihly. Jejich tloušťku musí projektant dobře spočítat v závislosti na kýžené energetické třídě domu.
„Pro srovnání: obyčejná 30 cm cihla s vrstvou 16 cm minerální izolace má stejný tepelný odpor jako speciální 44 cm cihla s 28 cm integrované izolace. Za tuto tloušťku 28 cm uvnitř cihly si zákazník samozřejmě připlatí,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Rodinný dům z roku 1973 - původní stav
A čím topit?
Volba úsporného zdroje tepla není vůbec jednoduchá. Mezi ty nejefektivnější patří dnes tepelná čerpadla. Kolik se však dá pomocí těchto opatření reálně ušetřit? Mají ekonomický smysl? Ukážeme vám to na reálném příkladu skutečného rodinného domu, který prošel kompletní rekonstrukcí a výměnou plynového kotle za tepelné čerpadlo.
Původní stav domu z roku 1973
- Parametry: dvoupatrová stavba, ze ¾ podsklepená, půda, sedlová střecha, původní okna
- Topný systém: běžný plynový kotel, bojler 115 l, litinové radiátory
- Vytápěná plocha: 210 m2
- Původní spotřeba energií: 40 MWh/rok (reálné měření za 3 roky provozu)
Provedená opatření ke snížení nákladů za energie:
- Výměna oken za dvojsklo s profilem se dvěma těsnícími rovinami – spotřeba 36 MWh/rok
- Zateplení polystyrenem o tloušťce 12 cm – spotřeba 26 MWh/rok
- Výměna zdroje tepla za tepelné čerpadlo ACOND – spotřeba 3,9 MWh/rok (změna zdroje energie z plynu na elektřinu)
| Spotřeba/rok | Náklady | Úspora | |
| Běžný plynový kotel | 26 MWh | 100 434 Kč | |
| Tepelné čerpadlo s účinností 5,05 | 3,9 MWh | 47 810 Kč | 52 624 Kč |
Rodinný dům z roku 1973 po rekonstrukci
Spotřeba energie před jakýmikoliv úpravami byla 40 MWh, což v aktuálních cenách plynu odpovídá ročnímu nákladu 155 000 Kč. Výměnou oken, zateplením a instalací tepelného čerpadla se roční náklady na energie snížily na 48 000 Kč, tedy roční úspora je 100 000 Kč.
Bojíte se, že se při výběru tepelného čerpadla dopustíte chyby? Rad je více, ale jedna je zásadní: hledejte co nejtišší tepelné čerpadlo, to vám ušetří nejvíce peněz, protože bývá i nejúčinnější. A vyhněte se přístrojům, které se zde montují jako stavebnice z jednotlivých dílů dovážených přes e-shopy. I takové jsou bohužel na trhu.
