Rodinný dům vznikl v Krkonošském národním parku, což jeho obyvatelům skýtá ničím nerušený klid a zároveň i výhledy do okolní přírody s horským reliéfem. Realizaci projektu doprovázely konzultace s ochranáři přírody a příslušnými úřady, které jej musely předem schválit.
Zdálky je vidět pouze první nadzemní podlaží a samozřejmě střecha.
Pro návrh domu oslovili majitelé Ing. arch. Zdeňka Fránka z architektonického ateliéru Fránek Architects, který je mimo jiné i nositelem významného ocenění, titulu Architekt roku 2020.
„Vzhledem k umístění stavby uprostřed chráněného území bylo třeba dodržet přísné regule jejího návrhu. Například nebylo úplně možné postavit dům na libovolném místě pozemku. Pro ulehčení jednání s úřady jsme proto šli ve stopě objektu, který zde původně stál a jehož půdorys nová stavba kopíruje,“ vysvětluje architekt Fránek.
Spodní část objektu, jejíž základ tvoří železobetonová konstrukce, je zapuštěná do svahu. Ze severovýchodní strany, kde je hlavní vchod do domu, je tak zcela pod úrovní terénu, avšak z opačné, jihozápadní strany směrem od zahrady, zůstala přístupná.
Hlavním vstupem se vchází do prvního nadzemního podlaží technologicky řešeného jako dřevostavba. Střecha domu má podle přísných požadavků na vzhled stavby, ale i z podstaty horského prostředí, sedlový tvar se strmým sklonem.
Krytinu suplují lepené modřínové latě, které architekt zároveň využil jako fasádní obklad celého domu. „Tím, že jsou latě lepené, nedochází k jejich kroucení a bez obav tak odolávají náročným klimatickým podmínkám horského prostředí,“ vysvětluje Zdeněk Fránek.
Fotografie vznikly před nastěhováním majitelů.
 |
Velkolepé výhledy
Celá jihozápadní strana domu je v obou patrech prosklená a každému pokoji otevírá ničím nerušený výhled do krajiny. „Prosklení celých stěn bylo realizováno pomocí bezrámových oken značky Janošík, u kterých sklo zvenčí překrývá jejich nosné konstrukce. Fixní prvky doplňují ve spodním patře francouzská okna umožňující vstup na zahradu, v horním patře pak HS portál vedoucí na balkón trojúhelníkového tvaru,“ popisuje architekt. Tyto otvíravé okenní prvky jsou vyrobené z modřínového dřeva, takže ladí s vnějším obložením domu.
Kliky Maximal dovolují sladit čelní plochu výplně s dekorem dveří.
Okna, ale i interiérové dveře architekt vybavil kováním Maximal a Minimal z dílny českého výrobce M&T. „Tyto modely klik využívám ve svých návrzích velmi často. Líbí se mi, že jde o ucelené kolekce kování, které zahrnují produkty jak pro dveře, tak pro okna,“ říká architekt Zdeněk Fránek.
Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T, k modelovým řadám doplňuje: „Tato kování mají téměř shodný design, rozdíl mezi nimi je ve schopnosti kování Maximal nést ve své čelní ploše výplň z nejrůznějších materiálů, což dovoluje sladit dekor dveřních a okenních prvků.“
Oba typy klik navíc plně korespondují s minimalistickým stylem, ve kterém se nese celý interiér.
Účelná designová čistota
O počtu místností, jejich funkcí i designu měli majitelé od začátku jasnou představu. V podlaží přístupném hlavním vchodem je obytná část s kuchyní, pracovnou, jednou ložnicí a hygienickým zázemím. Centrální obytná místnost se pak otevírá do krovu, ve kterém najdete relaxační prostor pro meditaci a knihovna.
Jednotlivá podlaží propojuje točité schodiště.
Spodní podlaží zapuštěné do svahu pak slouží jako klidová část domu: vešly se sem tři ložnice, koupelna s toaletou, dále prádelna a technická místnost. Jednotlivá podlaží propojuje točité schodiště.
Na přání majitelů byl celý prostor zařízený velmi jednoduše a ve světlých barvách. Praktické světlé polyuretanové stěrky na podlaze doplňují bílé stěny, ve stejném ladění jsou řešené také koupelnové obklady, zárubně s interiérovými dveřmi a většina nábytkového vybavení. Designově čistá jsou také interiérová svítidla od firmy myLIGHT.
Účelně a minimalisticky zařízený interiér nechává vyniknout kráse panenské přírody za prosklenými stěnami, a tak maximalizuje vjem propojení interiéru s nekonečnou dálkou horské scenérie.
Ing. arch. Zdeněk FránekBývalý děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (2012–2018) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, poté působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil studio Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační, výstavní a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Habilitoval se v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Zámek ve Velkých Opatovicích (2007), Kostel církve bratrské v Litomyšli (2010), Kostel církve bratrské v Praze (2010), Energetická ústředna No. 6 Ostrava-Vítkovice (2012), CCC – Czech China Contemporary Galerie Peking (2013), Rodinný dům v Chorvatsku (2014), Výzkumné centrum Liko-Noe a hala Liko-Vo ve Slavkově u Brna (2015–2019) a další. Získal titul Architekt roku 2020. Tato cena se uděluje těm, kteří se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už jde o navrhování staveb, nebo teoretickou a vzdělávací činnost. |
Výhled okny doslova fascinuje.
Technické údajeRok realizace: 2017 až 2018 Zastavěná plocha: 225 m2 Užitná plocha: 376 m2 Konstrukce stavby: železobeton, dřevostavba Fasáda: obklad z lepených modřínových latí Střecha: lepené modřínové latě Podlaha: polyuretanové stěrky Výrobci a dodavatelé:
Architekt: Ing. arch. Zdeněk Fránek, ateliér Fránek Architects |
