Celý koncept je příkladem toho, že i moderní stavby pojaté s pokorou dokážou harmonicky splynout s tradičním horským prostředím a nenarušovat ráz okolní krajiny.
Velký vikýř v patře vytváří v podkroví více místa, ale zejména do něj přivádí dostatek světla.
Na začátku bylo jednoduché přání: obytná roubenka a samostatně stojící doplňkové stavení s technickým zázemím a potenciálem pro volnočasové využití. Z roubenky nakonec sice sešlo, ale dům, který byl postavený místo ní, plně respektuje prostředí Jizerských hor, do kterého přirozeně zapadá.
„Po dlouhé diskusi s investorem jsme dospěli ke společnému rozhodnutí neimitovat historické přístupy a roubenky, ale postavit moderní dům s využitím soudobých materiálů a detailů, který však nebude vizuálně vyčnívat a zbytečně na sebe upozorňovat. Jednoduše bude pokorný vůči svému okolí a respektovat charakter horského prostředí i přírody,“ říká architekt Martin Vomastek z ateliéru Labor 13, spoluautor návrhu této realizace.
Z těchto hodnot vznikl hlavní koncept obou staveb. Jde o archetypálně tvarově podobné, paralelně postavené hmoty, avšak s odlišným vnějším vzhledem a konstrukčním řešením, ale také vnitřním klimatem i standardem.
Přesto k sobě patří. Přes mnohé odlišnosti spojuje obě stavby kromě tvarové podobnosti střídmost použitých materiálů a minimalistické provedení.
Pro každodenní shon i odpočinek
Hlavní stavba určená k bydlení je postavená z klasického zdiva a obložená modřínovými latěmi. Jinak pravidelný obdélníkový tvar domu záměrně narušuje zapuštění prostoru u vstupu, a to kvůli vytvoření zastřešení před velkými posuvnými okny obývacího pokoje.
Tento „chybějící“ prostor kompenzuje velký vikýř v patře, který nejenže v podkroví vytváří více místa, ale zároveň do něj přivádí hodně světla. Rozsáhlé okenní prvky jsou prostoupené celou hlavní stavbou.
„Velkoformátovými okny jsme se snažili do interiéru přivést co nejvíce přirozeného denního světla a zároveň jimi maximalizovat pohledové propojení domu s okolní přírodou,“ vysvětluje Martin Vomastek.
 |
Nejvíce prosklený je centrální obytný prostor v přízemí, který spojuje kuchyňský kout, jídelnu a obývací pokoj. Ten obklopují velkoformátová okna z celé jedné strany a poloviny protilehlé. K setkávání kromě hlavního obytného prostoru slouží v přízemí také odpočinková místnost se vstupem do soukromé finské sauny, u které nechybí koupelna s ochlazovacím vědrem.
Horní patro představuje klidovou část domu. Jedna jeho strana je věnovaná pokoji pro hosty se samostatnou koupelnou a šatnou, na druhé straně je situovaný dětský pokoj s otevřeným krovem a vestavěným patrem, v prostřední části byla umístěna ložnice majitelů, společná toaleta, koupelna a šatna.
Barevná symbióza
Celým interiérem hlavní budovy se prolínají světlé barvy. Bílé stěny vkusně doplňuje přiznaný železobetonový strop a ve spodním patře také podlaha z litého teraca. Hojně zastoupeno je zde také dřevo, a to nejen coby podlahová krytina ve druhém nadzemním podlaží, ale i v podobě kuchyňské linky a dalšího nábytkového vybavení.
Fungující symbiózu bílé, šedé a dřeva ještě povyšují efektní černé detaily.
Fungující symbiózu bílé, šedé a dřeva ještě povyšují efektní černé detaily. „Černé prvky jsme do interiéru zasadili v podobě rámů oken, spotřebičů, vodovodních baterií a sprchových hlavic, kovových konstrukcí jídelních židlí, svítidel a vypínačů,“ vypočítává architekt Martin Vomastek.
A pokračuje: „Pro elegantní kontrast s dveřními křídly v drásaném dubu jsme zvolili také černé kování, konkrétně kliky Terry od českého výrobce M&T. Kromě jejich kvalitního provedení, které zaručuje, že se černá z klik během let neoloupe, nám do interiéru smysluplně zapadal jejich hranatý, a přesto ergonomický tvar.“
A Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T, českého výrobce designového dveřního kování, ho doplňuje: „Kliky i spodní hranaté rozety nesou speciální matný titanový povrch, který je nejen vysoce odolný vůči mechanickému poškození, ale navíc si i po mnoha letech každodenního kontaktu s rukama zachovává svoji barvu.“
Stodola otevřená přírodě
Hlavní stavbu doplňuje druhá, která svým vzezřením připomíná stodolu. Hospodářské využití u ní však nečekejte, slouží spíše jako velký zahradní domek s technickým zázemím. Tvoří jej železobetonová konstrukce s otevřeným krovem a vestavěnou galerií, zvenčí posloužily jako obložení místní žulové kameny.
Ze tří stran je budova vybavena velkými vraty, kterými lze vnitřní prostor zcela otevřít, a tím jej až na rohové sloupy propojit s okolní přírodou. „Přirozené návaznosti mezi vnitřním prostorem stodoly s exteriérem napomáhá dlažba, která plynule přechází v terasu mezi oběma stavbami,“ říká architekt Vomastek. Dlažba je ze stejných žulových kamenů, jaké byly použité pro obklad stodoly.
Prostor terasy má privátní charakter, od okolí je totiž částečně odcloněn stavbami. Koncepce lehce se rozbíhajících budov však zachovává průhledy do okolí. Součástí terasy je také historická studna, nedaleko domu pak vzniklo koupací jezírko.
Harmonie celku
Nejvíce prosklený je centrální obytný prostor v přízemí, který spojuje kuchyňský kout, jídelnu a obývací pokoj.
Záměr vytvoření příjemného rodinného zázemí a současně přirozeného splynutí moderních staveb s prostředím Jizerských hor se architektům podařil splnit dokonale. Důkazem je nejen spokojenost majitelů, ale také kladné hodnocení ze stran místních obyvatel.
„Architektura je o souhře milionů detailů, které do sebe musí zapadnout, vzájemně harmonizovat, aby vše fungovalo, jak má. I proto jsme byli přítomni celému procesu výstavby, abychom měli pod kontrolou provedení všech technických i designových detailů,“ uzavírá architekt.
Technické údajeRok realizace: 2017–2021 Zastavěná plocha: dům 124,6 m², stodola 80 m² Užitná plocha: dům 169 m², stodola 88,8 m² Konstrukce staveb: železobeton, zdivo Fasáda: dům – dřevěný obklad, stodola – kamenné obložení (žula) Střecha: hliníkový plech falcovaný Okna: hliníková Podlaha: lité teraco, dřevěná Vytápění: podlahové, elektrokotel Výrobci a dodavatelé: Dodavatel interiérového vybavení – Bernt interiéry Dveřní kliky – M&T, kování Terry, Architekt: Ing. arch. Martin Vomastek, Ing. arch. Eva Smolíková, ateliér Labor 13 |
Pokoj pro děti s vestavěným patrem
O autorech projektuLabor 13 je atelier založený v roce 2007 architekty Martinem Vomastkem, Albertem Pražákem a stavebním inženýrem Jiřím Bardodějem. Poskytuje kompletní projektový servis od návrhu stavby a jeho interiéru až po prováděcí projekt a spolupráci při realizaci. Spektrum činnosti zahrnuje projekty občanských a bytových staveb, návrhy interiérů, výstavních expozic a urbanismu menších celků. Kromě novostaveb mají zkušenosti i s projektováním rekonstrukcí a úprav historických a památkově chráněných objektů. Ve svých návrzích se snaží pochopit a zpracovat zadání investora, ale také postihnout kontext stavby a její smysl v území. |
