Moderní elektrárna Ledvice funguje i jako nejvyšší rozhledna u nás

  • 10
Uhelná elektrárna není vůbec sprosté slovo, jak se možná někteří domnívají. Tedy pokud jde o elektrárnu, která byla vybudovaná s pomocí nejmodernějších technologií. A to je i případ elektrárny Ledvice.

Věže o půdorysu 13×13 m každý den vyrostly průměrně o neuvěřitelných dva a půl metru. Stavba tak trvala necelé dva měsíce.

Kromě energetického přínosu představuje elektrárna Ledvice i nejvyšší budovu a rozhlednu v republice (145 m) a zároveň nejvyšší železobetonovou stavbu ve střední Evropě.

Hnědouhelná elektrárna Ledvice má spoustu NEJ. Se svými dvěma bloky a s celkovým výkonem 770 MW využívá nejlepší dostupné technologie, v Evropě patří k nejmodernějším energetickým zařízením svého druhu. Spotřeba uhlí i emise CO2 na jednu kilowatthodinu se snížily oproti původním blokům o 26 procent, objem emisí SO2 a NOx poklesl více než o polovinu.

Vedle výkonu a energetického přínosu (ten představuje 5 procent celkové energie v ČR a 12 procent energie z uhelných elektráren) vás tato stavba udiví i rychlostí, s níž byla postavena. Štve vás třeba řadu roků trvající oprava dálnice D1? Tak to v Ledvicích k něčemu takovému nedošlo ani náznakem.

Mimořádně náročné stavební práce byly dokončené za rok, probíhaly sedm dní v týdnu po 24 hodin denně, pracovalo zde dva tisíce lidí. Nový zdroj, jak se novému bloku č. 6 říká, byl postavený na místě bývalé administrativní budovy. Jde o první nadkritický (teplota páry přes 600 °C) a vysoce účinný blok v ČR, tak také ve střední Evropě.

Historie elektrárny

Ve stavební jámě hluboké osm metrů se betonovala čtyři metry silná základová deska, na níž stojí kotelna a technologické zařízení strojovny nového zdroje.

Ale vraťme se úplně na začátek. Tepelnou elektrárnu Ledvice, která stojí mezi Bílinou a Teplicemi, postavili už v letech 1966 až 1969. Původně ji tvořilo pět bloků s celkovým výkonem 640 MW, postupně se však čtyři bloky odstavily, od roku 2019 funguje blok č. 4 (s výkonem 110 MW a nový blok č. 6 s výkonem 660 MW. Jeho výstavba začala v roce 2009, do provozu byl blok č. 6 uvedený v roce 2017, v plném provozu funguje od roku 2019.

„Osmdesát procent objemu stavebních prací však bylo hotové už v lednu 2010, pak začala montáž technologické části díla,“ připomíná Ing. Jan Kunc, hlavní inženýr projektu.

Věže jako dominanty

V technologických šachtách věží vedou hlavní trasy kabeláže, požárních rozvodů a vzduchotechniky.

Stavba přitom nebyla vůbec jednoduchá. „Náročné bylo již její samotné založení. Realizace byla unikátní množstvím železobetonových konstrukcí či pilota velkým objemem zemních prací na jednom místě v relativně krátkém čase. Ve stavební jámě hluboké osm metrů se betonovala čtyři metry silná základová deska, na níž stojí kotelna a technologické zařízení strojovny nového zdroje. Desku drží více než 800 pilot, které přenášejí dynamické zatížení,“ popisuje geotechnik Jan Masopust.

30 nejlepších

Elektrárna Ledvice byla vybrána ČKAIT – Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let.

Pro toho, kdo se dostane do blízkosti elektrárny, jsou samozřejmě nejviditelnější (a svým způsobem nejzajímavější) takzvaná ledvická dvojčata neboli dvě železobetonové věže kotelny.

Mají výšku 145 metrů, jsou v nich výtahy, úniková schodiště a technologické kanály. Na jedné z nich najdete i vyhlídkovou plošinu, z níž uvidíte nejen České středohoří, ale také Krušné hory a samozřejmě celou uhelnou pánev.

Prosklená vyhlídka s přístupným ochozem je na pravé věži. Je to nejvyšší rozhledna v Česku, kam se lze podívat, a to dokonce zdarma. Ovšem jen s průvodcem. Je nutné se objednat předem a projít i malým školením, mládež do 15 let může nahoru jen v doprovodu dospělého. Výtahem vyjedete 28 pater a poté ještě musí vystoupat po 46 schodech nahoru.

Gigantické nádrže na pohonné hmoty vypadají shora jako čtyřlístek v lese

„Stavba věží trvala necelé dva měsíce, probíhala metodou nepřetržité betonáže. Věže o půdorysu 13 × 13 m každý den vyrostly průměrně o dva a půl metru. Jsou odolné proti požáru, výtahy a schodiště slouží jako zásahové a únikové cesty. Za věžemi se pak ukotvila ocelová konstrukce nové kotelny, před věžemi strojovna s turbínou,“ popisuje Ing. Kunc.

Unikátní stavba

Chladicí věž má výšku 144,8 m.

Pro energetiky jsou patrně stavebně nejzajímavější kotelna, mezistrojovna a strojovna (ty tvoří hlavní výrobní blok – HVB) a chladicí věž. Objekty tvoří stavební celek a vzájemně na sebe konstrukčně navazují, kotelna je však od mezistrojovny a strojovny stavebně oddilatována.

Vedle vysokých věží je samozřejmě nepřehlédnutelná i chladicí věž ve tvaru rotačního hyperboloidu o průměru přes 100 metrů na základové spáře. Byla postavena z jednotlivých dílů ze speciální betonové směsi. Není to žádný drobeček, její výška je 144,8 m, průměr na patě j102,91 m, v koruně naměříte 71,23 m.

Neméně zajímavé jsou však parametry železobetonové konstrukce, která se z tloušťky u paty 90 cm zúží ve výšce přes 92 m na pouhých 18 cm a následně se vrátí na tloušťku 90 cm…

Unikátní stavba metra, tubus pod Vltavu nejdříve postavili v suchém doku

Z technického pohledu má však chladicí věž i další unikátní parametry. „Provoz věže je řízený automaticky podle klimatických dat v časovém intervalu pět minut a provádí průměr za uplynulé dvě hodiny. Díky své konstrukci její spodek reaguje na klesající venkovní teplotu. Dochází tak k regulaci teploty uvnitř a nenastane podchlazení turbíny,“ vysvětluje Ivan Simon, vedoucí projektu.

Kdo stojí za elektrárnou

Ledvická elektrárna je důkazem, že i energie získaná z hnědého uhlí (je přímo dopravně napojena na produkci hnědého energetického uhlí dolu Bílina) má stále své opodstatnění. Na elektrárnu je napojeno 300 firem, stará se i o vytápění dvou tisíc domácností. Náklady přesáhly 30 mld. Kč.

O autorech

Generální dodavatel a generální projektant: ŠKODA PRAHA Invest
Technický dozor stavebníka: Vodohospodářský rozvoj a výstavba

Projekt: Ústav jaderného výzkumu Řež, divize Energoprojekt Praha, Ing. Jan Kunc, hlavní inženýr projektu

Statika: RECOC, Ing. Lenka Majtanová

HIP, architektonicko-stavební řešení; Ing. Hana Šeligová; Ing. Miloslav Smutek, Ph.D.

Stavebně-konstrukční řešení; Ing. Aleš Štrunc, CSc.
Návrh pilotového založení: doc. Ing. Jan Masopust, Csc.
Hlavní výrobní blok – zhotovitel: Metrostav, divize 8