Fotogalerie |
Slaměnka získala pro Lukáše Čejnu první místo v kategorii Kutil a stala se také celkovým vítězem. V klidné vesničce Kruplov nedaleko Jindřichova Hradce žije Lukášova rodina už po generace. On sám má se stavbami rodinných domů bohaté zkušenosti.
"Hlavní inspiraci jsem pochopitelně hledal u našich předků, kteří tímto způsobem stavěli, protože jim nic jiného nezbývalo. Museli se přizpůsobit místním podmínkám," prozrazuje zdroj svého nápadu Lukáš Čejna.
Jak na to
Nejdůležitějším krokem u podobné stavby je ochránit ji před vodou, aby se dožila plánované životnosti několika desítek let. Dům proto stojí na kamenných základech s 30 cm silným podvětráváním v mírně vyspádovaném terénu od středu stavby ke krajům, aby se voda pod ní nemohla držet.
Hliněná kamna na dřevo v přízemí slouží i jako pec na vaření.
Výčet materiálů potřebných na stavbu tohoto patrového, nepodsklepeného domku s půdorysem 16 × 8 metrů, není nijak dlouhý. Kromě na objednávku dodané rákosové střechy, ústřední pece s komínem a oken stačí dřevo, kámen, sláma, hlína a rákos.
Lukáš Čejna svépomocně a bez použití jediného hřebíku nebo kovových součástí vyrobil nosný skelet, který vyplnil půlmetrovou vrstvou slámy. Ta je potažená hliněnou omítkou a pískovo-jílovým štukem.
Na vnější omítku použil na dřevěných sloupcích králičí pletivo, na něž nanesl vrstvu směsi z rozředěné jílové hlíny, hnoje, pilin, slámy a písku. Stěny nakonec natřel vápenným nátěrem, díky kterému sláma přirozeně dýchá a vyrovnává se s různými teplotními podmínkami.
Detail střechy z rákosu
Oceněný projekt
"Slaměnka představuje kombinaci několika stavebních vzorů, od klasických slaměných domů přes dřevostavby až ke kamenným stavbám. Snažil jsem se poskládat dohromady různé způsoby staveb, které jsem viděl jinde," říká o projektu jeho hrdý stavitel.
A nejen to. Získat za Slaměnku cenu bylo pro něho nejen povzbuzením, ale i odměnou: pro nejlepší projekt z 221 přihlášených bylo připraveno půl milionu korun.
"Myslím, že podobné soutěže jsou potřebné, protože ukazují lidem nové možnosti bydlení nebo energetických úspor, o kterých předtím třeba neměli ani tušení. I vyhlašování výsledků v televizním přenosu bylo pro mě zážitkem. Navíc mě těší, že o mém vítězství rozhodli kromě poroty také diváci a lidé hlasující po internetu. Jsem vyučený tesař a mám tesařskou firmu, takže nám vítězství v soutěži E.ON Energy Globe Award určitě pomohlo."
Jak sám říká, v domě chtěl zachovat přirozené členění místností. Jednoduchá obdélníková dispozice mu umožnila rozdělit prostory na soukromou část s velkou ložnicí a koupelnou, a návštěvní část s velikým pokojem, který slouží jako kuchyň i obývací pokoj.
Za Slaměnku autor získal půl milionu korun.
Řešení optimálně využívá teplo hliněných kamen v přízemí, která slouží i jako pec na vaření. Náklady na vytápění domu tak udržují velmi nízko. V blízké budoucnosti se dům dočká ještě druhé menší pece na ohřev vody. Dnes ji šikovný tesař ohřívá elektřinou.
"Pec na dřevo po roztopení vydrží teplá dva dny, nejméně na dvanáct hodin pak zajistí dostatek tepla pro polovinu domu. Izolační vlastnosti slámy jsou vynikající, takže v létě je v něm opravdu příjemný chládek, v zimě se snadno vytápí."
Elektřina se jinak používá jen na provoz osvětlení, některých spotřebičů a vodního čerpadla. Pokud i vy toužíte po podobném bydlení, můžeme vás potěšit i cenou, kterou k výstavbě budete potřebovat.
Když si troufnete na postavení domu vlastníma rukama jako Lukáš, vyjde vás Slaměnka i se zařízením místností přibližně na dva miliony korun. Přitom je Slaměnka přátelská k přírodě a slibuje harmonické bydlení.
"I lidé, kteří k nám přijdou jen na návštěvu, často říkají, že je ve Slaměnce zvláštní klid a pohoda. Celá naše rodina má stejný pocit," uzavírá Lukáš Čejna.
Slaměnka získala pro Lukáše Čejnu první místo v kategorii Kutil a stala se také celkovým vítězem.
Pokud máte i vy podobný originální nápad, jak šetřit životní prostředí i energie, můžete se už nyní přihlásit do ekologického Oscara neboli E.ON Energy Globe Award. Uzávěrka přihlášek do dalšího ročníku je 11. března 2012 .
