Ve zdejší komunitě nenajdete dům pod tři miliony dolarů. Nově zrekonstruovaný dům postavený v roce 1954 podle návrhu architekta A. Quincy Jonese skýtá veškerý současný komfort, ale také promyšlenou původní dispozici.
Stavba zaujme na první pohled hojně použitým tmavým sekvojovým dřevem, které se prolíná s rozměrnými prosklenými stěnami.
Budově dominuje centrální místnost, která je umístěna klasicky, bez vstupní zóny, hned za vchodem.
Má vysoký strop uprostřed sedlové střechy ve tvaru A. Díky prosklení části střechy je interiér plný denního světla.
Místnost zaujme především svým uspořádáním, které je součástí otevřeného půdorysu kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Jednotlivé zóny propojuje podlaha z tvrdého dřeva, která pokračuje i na terasu.
Nemovitost kromě toho nabízí spoustu prostoru pro odpočinek, nádherné venkovní terasy, soukromé chodníčky se schodištěm, potůček s průzračnou vodou či starověké dubové stromy a platany v zahradě.
Kompletně zrekonstruovaný přízemní dům o rozloze 165 m2 má tři ložnice a čtyři koupelny na pozemku necelého akru. Nechybí zde domácí kino, prostorná dvojgaráž a prádelna.
Architekt modernista
Původní tvůrce domu ve čtvrti Pacific Palisades architekt A. Quincy Jones byl architekt a pedagog (1913-1979), který se proslavil inovativními konstrukcemi v modernistickém stylu a územním plánováním, které propagovalo používání „zeleného“ designu a zelených pásů.
Těmi se označovaly zóny k využití půdy, převážně divoké zemědělské země obklopující určité oblasti. Podobný koncept představují i takzvané zelené klíny „vražené“ do městských pozemků. Napomáhají udržení či rozvoji původní přírody a umožňují návrat volně žijících živočichů do měst.
Jones byl patrně nejplodnějším a nejvlivnějším architektem a pedagogem v jižní Kalifornii během druhé poloviny 20. století, moderním tvůrcem v programu Case Study House a děkanem architektury na univerzitě USC.
Pozvedl architekturu tradičních trakčních domů v Kalifornii z jednoduchého štukového boxu na logicky navržené stavby integrované do krajiny. Představil nové materiály a nový způsob života v zastavěném prostředí a popularizoval neformální, otevřený venkovní plán.
Většina jeho návrhů obsahovala více než pouhé abstrakce příměstského rančerského domu s využitím atria, vysokých stropů, vnitřní konstrukce z trámů a stěn ze skla.
Pro poválečnou rodinu s průměrným příjmem překonala jeho práce propast mezi domy určenými pro masy a exkluzivními stavbami boháčů projektovanými na míru.
Architekt Jones často využíval průmyslové prefabrikované části k poskytování cenově dostupné, ale propracované stavební konstrukce. Jeho nápady na získání větších prostor v budovách přinesly inovace v integraci mechanických systémů, zlepšily jejich účinnost a maximalizovaly využitelný prostor.
Jonesův estetický styl, precizní detaily a jejich umístění vytvořily z jeho staveb ztělesnění dostupné americké architektury v polovině minulého století. Trvalým odkazem jeho práce je dodnes zvládnutí lidských obydlí v neobvyklých a na konstrukce náročných místech.