Mladým manželům leží na srdci především jejich děti. I kvůli nim hledali bydlení mimo velkoměsto. Veškeré úspory však pohltila koupě bytu, a i když záchranář Roman a zdravotní laborantka Jitka chtějí pro svého syna a dcerku maximum, finance jim na úpravu bytu už nezbývají. A to přesto, že Roman šel i na mateřskou dovolenou, protože Jitka dostala nabídku na lépe placené místo než měl on.
Manželé se rádi vzdají většího pokoje, kde mají zatím ložnici, aby děti získaly větší a lepší prostor. Ten je důležitý i s ohledem na zdravotní handicap malého Mirka, který trpí neurovývojovou poruchou ADHD, která se projevuje neklidem, poruchou pozornosti a výraznou impulzivitou.
Byt koupili manželé i s ložnicí, ta zde tak zůstala, na novou už nezbylo.
Dětský pokoj je pro dvě děti docela malý.
Proměnu bytu v dalším díle pořadu Jak se staví sen (Prima v sobotu 11. dubna v 17:35) si vzali na starost designérka Martina Pištěláková a architekt Lukáš Lipert.
Takoví jsme byli...
Byt, který si koupili Roman a Jitka ve staré bytovce, sice nebyl drahý, ale při jejich příjmech se museli smířit i s tím, že budou používat starý nábytek a zařízení po předchozích majitelích. Situaci řeší postupně a promyšleně, třeba výhodnějšími nákupy přes internet.
Nejsvětlejší, největší a také nejteplejší místnost v bytě, kde mají ložnici, chtějí přenechat dětem, Mirečkovi je tři a půl roku, Johance rok. Přáli by si, aby každé dítě mělo svůj koutek a aby s nimi pokoj „rostl“.
Zdravotní komplikace syna se naštěstí lepší, a to i díky tomu, že bývalý záchranář z IKEM Roman neměl problém vyměnit si s manželkou role. Roman uklízí, vaří (dokonce Jitce obědy do práce), hraje si s dětmi. Důsledná mužská péče synovi prospívá.
Právě kvůli jejich pěkným vztahům se designéři rozhodli splnit rodině všechna přání. „Na tuto proměnu jsem se těšila, protože tvořit dětský pokoj je vždycky trošku dobrodružství. Zato proměna ložnice byl větší oříšek, už kvůli prostoru, který jí byl určen,“ vysvětluje Martina Pištěláková.
Jak proměnit dětský pokoj
„Princip dětského pokojíčku je bez polepů vcelku jednoduchý, převažuje bílá barva, která v kombinaci s dubovou původní parketovou podlahou bude působit ještě hodně dlouho nadčasově. Pokud děti a rodiče polepy přestanou bavit, z nábytku by mělo být jednoduché je sundat,“ říká Martina.Lze je odstranit i ze zdí, pouze se budou muset lokálně opravit a vymalovat.
Děti mají už v pokoji připravená místa na hraní i učení.
Dispozice a rozmístění nábytku jsou vymyšlené tak, aby fungoval pokoj i poté, až půjdou děti do školy. Proto jsou k dispozici dvě velká pracovní místa pod okny i „rostoucí“ židle vyrobené podle slavné dětské židle Tripp Trapp od designéra Petera Opsvika.
Přibyly úložné prostory, malou Johanku hned upoutala „schovávačka“ pod postelí. Volba palandy překvapivá nebyla, pokoj prostě není nafukovací. (Zatím však bude možná ale lepší, když Johanka zůstane ještě nějakou dobu u rodičů v ložnici a bráška bude spát na spodním lůžku, případně mu rodiče přidají s ohledem na jeho hyperaktivitu k hornímu lůžku další zábranu.
“Kvůli nebezpečí pádu jsou v Evropské unii schválena patrová lůžka pro děti od sedmi let, v České republice zatím od šesti,“ upozorňuje Helena Prokopová, odbornice na ergonomii a soudní znalec v oboru nábytku.
Samolepky byly použité na nábytku, dveřích i na stěnách.
„Pokoj pro děti jsme chtěli proměnit v dětské království fantazie, chtěli jsme, aby všechen nábytek byl zapojen do poetiky ilustrované pohádky, proto jsme řezanou grafiku lepili i na šatní skříně, kterým jsme tak vdechli náladu spíše pohádkové truhly než jen obyčejné bílé skříně, pak už byl jen krůček k tomu, aby ilustrace přeskočily i na zeď a dotvořily dětský svět zvířátek a mašinek,“ prozrazuje Lukáš.
Právě kvůli fantazii nechali autoři proměny natřít stěnu u psacího stolu tabulovou černí, děti si ji tak mohou počmárat křídami. Nový nábytek byl vyrobený na míru, aby se v pokoji optimálně využil stísněný prostor.
Malá ložnice se zahradou na niti
„Ložnici jsme pojali vcelku jednoduše, klidně, důvodem převažující bílé barvy byl malý prostor, tak jsme jej opticky nechtěli tmavší barvou zmenšovat. Mysleli jsme i na úložné prostory, které jsme umístili v maximálním možném a příjemném rozsahu,“ říká designérka Martina Pištěláková.
Chybějící prostor pomohla vyřešit „zahrádka na niti“. Závěsné kokedamy představují zajímavý projekt zahradní architektky Lenky Hrubé. Designéři se snažili umístit do ložnice i co nejvíce úložného prostoru.
„V nové ložnici bylo jasné, že dispozice neumožní lepší využití místa než jediné možné a realizované řešení s postelí proti francouzskému oknu. V ložnici byl omezený prostor kvůli oknům ve dvou stěnách,“ dodává Lukáš Lipert.
Dvojice Martina a Lukáš i ve své druhé proměně nové série Jak se staví sen (první zde) dokazují, že i v pořadu spojeném se sponzory lze myslet na úložné prostory. A také na potřeby majitelů bytu.
Lukáš se tak z „mužské“ solidarity a vlastní zkušenosti přimluvil, aby rodina dostala i novou pračku a sušičku, aby zbavil Romana části domácích prací.
Radost rodiny z proměny byla veliká. Pomoc, která řeší situaci v bytě hned na několik let dopředu, je pro Romana a Jitku i jejich děti určitě výrazným přínosem.
Z malé ložnice měli manželé velkou radost, rádi uvolnili větší pokoj dětem.
NákladyStavební a ostatní práce 54 690 Kč Celkem 267 100 Kč |
