Eva měla s partnerem Jiřím skvělý vztah, který jí pomohl překonat i krutou životní ránu, rakovinu oka. Kvůli onkologické léčbě ji však lékaři upozorňovali, že nebude mít děti. Jenže když ji chtěli pomocí léků připravit na umělé oplodnění, zjistili, že je těhotná. Na svět přišla Valerie a pak i Isabela.
Jenže radost z třetího těhotenství záhy ukončila manželova těžká nemoc. Zemřel a Eva zůstala po šestnáctiletém vztahu s dvěma děvčátky a měsíčním miminkem sama.
Byt 2+kk brali partneři jako startovací, větší si už nestihli pořídit. A tak děvčátkům zůstal malý pokoj, bývalá ložnice rodičů, jenž připomínal spíš skladiště než místo, kde by si mohly hrát. Proto se i s hračkami přestěhovaly do obývacího pokoje za maminkou Evou, která tak neměla žádné soukromí a ani chvilku jen pro sebe. Není divu, že energii čerpala ze spousty šálků kávy.
O proměnu dětského pokoje se postarali architekt Marek Povolný a designérka Andrea Hylmarová.
Boj o prostor
Byt v panelovém domě není zcela typický, ale pro tři děti prostě nestačí. Architekt Marek Povolný tak přišel s nápadem, jak zvětšit dětský pokoj: posunutím příčky se sice zmenšil kuchyňský kout, ale posunout kuchyň směrem do obývacího pokoje nebyl problém. Na novou příčku byly použité speciální desky od Knaufu, které zvládnou i vyšší hmotnost zavěšených horních kuchyňských skříněk, a navíc zvýšily neprůzvučnost stěny.
Eva spala na pohovce, na kterou si musela nosit změkčující matraci, protože původní (a hlavně tenká) nebyla příliš pohodlná. Nejmladší dcerka s ní trávila noci v malé dětské postýlce, která jí bude už brzy malá. Jenže u sestřiček místo na třetí postel nezbylo.
Eva si proto přála především pořádný dětský pokoj. Vlastní prostor pro dcerky, kde si budou rády hrát, učit se a zvát si tam kamarády.
„První nápady se tak rodily déle než obvykle. Jasno jsme měli hned snad jen v tom, že chceme využít nějaké decentní barevné kontrasty a že budeme lehce rozšiřovat dětský pokoj na úkor kuchyně. V dětském pokoji jsme dlouho přemýšleli hlavně nad uspořádáním dětských postelí, protože prostor není velký a dostat do něj vše potřebné pro tři děti byl trochu oříšek,“ vzpomínají Marek Povolný a Andrea Hylmarová.
Nejtěžší bylo pro autory proměny poprat se s prostorem dětského pokoje, následně pak celkově s úložným prostorem. Ten potřebovali zejména pro Evu, která neměla ani vlastní šatní skříň. „To nás dovedlo až k dispoziční úpravě předsíně a navazující komory. V tomto místě vznikly i nově pojaté dveře, schované do truhlářské konstrukce,“ popisuje Marek Povolný.
A Andrea Hylmarová ho doplňuje: „Stylově jsme se na naše poměry vcelku odvázali: V obýváku jsme použili lahvově zelenou barvu na čalouněném nábytku. Zajímavé byly hlavně jídelní židle, které nás zaujaly na první dobrou. Zbytek pokoje, včetně kuchyně, zůstal neutrální. U holčiček jsme se chtěli vyhnout tradiční růžové a zvolili jsme jemnou pastelovou barvu oscilující někde mezi korálovou a lososovou.“
Celým bytem pak prochází vinylová podlaha v dekoru bělené borovice s výraznou strukturou a také s korkovou podložkou, kterou ocení hlavně sousedé v bytě pod rodinou s třemi malými dětmi.
Premiérové díly pořadu Jak se staví sen uvádí každé ve 21:40 televize Prima.
Náklady na rekonstrukcistavební práce: 270 348 Kč stavební materiál: 46 300 Kč kuchyňská sestava: 78 747 Kč spotřebiče: 116 530 Kč dveře a zárubně: 109 009 Kč sedačka: 65 340 Kč podlahy: 56 404 Kč nábytek a doplňky: 213 142 Kč celkem: 955 820 Kč |