Co je jasné na první pohled každému, je, že Lukáš Hejlík má rád kontrasty. Retro kousky a moderní vybavení si ale nekonkurují, naopak jsou v dokonalé harmonii. „Miluju naše lustry. Když cokoli vyfotím a přidám na Instagram, první, čeho si lidé všímají, je knihovna, lustry a televize,“ směje se herec.
Jedině Vršovice
Hejlík si zamiloval pražskou čtvrť Vršovice už před dvanácti lety, kdy zde začal bydlet. Proto když s rodinou hledali nové bydlení, přemýšlení kam odpadlo. „Byt jsme si vyhlédli v novostavbě, která se nám líbila, protože byla kousek od školy, a navíc kousek od Havlíčkových sadů, které máme rádi. Výhled z bytu je bezkonkurenční. Ten nám učaroval okamžitě,“ vypráví o stěhování herec a autor projektu Gastromapa.
Ze starého bytu si přestěhovali většinu věcí, a když se rozhlíželi po tom, co jim chybí, kombinovali staré a nové kousky. „Máme rádi věci jak z antiku, tak ultramoderní záležitosti. Například vlastníme židli od českého designéra Petra Novagua a barové židle od české značky TON. Tam jsem mimochodem v tvrdém lockdownu den pracoval, a mohl si tak vyzkoušet, co taková výroba obnáší. Musím říct, že je to neuvěřitelné, jeden kousek projde 80 páry rukou,“ vzpomíná herec.
Obraz od Gauguina
Do nového bytu si Hejlík pořídil i věc, kterou nikdy předtím nevlastnil – televizi The Frame od značky Samsung, která jako jediná odpovídala jeho estetické představě, neboť po vypnutí se může „změnit“ ve výtvarné dílo. Když dokoukáte oblíbený pořad, místo černé obrazovky můžete obdivovat nejslavnější obrazy světa. Na stěně nebo tam, kde televize stojí, se tak objeví díla světových malířů, jako jsou Pablo Picasso, Claude Monet, Vincent van Gogh nebo Paul Gauguin.
„The Frame mě nadchla právě díky tomu, že vypadá jako obraz a neruší interiér. Díky televizi máte přístup k uměleckým dílům z celého světa, my si vybrali a právě ,vystavujeme’ Gauguinovo dílo, které nám, myslím, dokonale zapadá do prostoru, a navíc je opravdu krásné. Televizi máme postavenou v rohu pokoje na nožičkách, přesto není po vypnutí poznat, že je to televize. To se mi zdá úžasné,“ vyjmenovává Hejlík.
Nožičky k televizi si herec vybral záměrně, protože byt má atypické zdi, polovina z nich je oblá a pravých úhlů se v bytě moc nenajde.
„Zvolili jsme velikost tak akorát, ani tu největší, ani nejmenší. Takhle k nám pasuje dokonale. Nemám rád, když zůstávají věci nevyužité, proto funkci, kterou televize nabízí, využíváme s nadšením. Občas si místo obrazu ,pověsíme’ i fotografie z mobilu. To nás hodně baví,“ usmívá se Hejlík.
A na co se nejraději oblíbený herec s rodinou dívá? „My to máme rozdělené, žena má ráda Netflix, já koukám na HBO, asi i proto, že jsem s nimi mohl spolupracovat. Ale já oceňuji i to, že tam toho není tolik. Mám rád ten kurátorský výběr, který za mě někdo udělá,“ říká herec.
Sedačka od Loose a obrazy ze křtu knihy
V bytě ale podobně originálních kousků najdeme ještě několik. Hejlík s rodinou nejčastěji odpočívají na lehátku od rakouského architekta Adolfa Loose. „Je to samozřejmě napodobenina, máme ji od firmy Modernista, která se právě tímto speciálně zabývá,“ vysvětluje Hejlík.
Na těch zdech, které jsou rovné, visí reprinty obrazů od výtvarnice Willow Baderové. „Willou je výtvarnice a galeristka a také bývalá přítelkyně spisovatele Roberta Fulghuma, se kterým jsem se setkal, když dělal turné po Česku s knihou Drž mě pěvně, miluj mě zlehka. V té knize jsou její obrazy jako ilustrace. Na křest knihy jsme je vytiskli na velký formát, ale pak jsme nevěděli, co s nimi. Mě se moc líbily a bylo jasno. Nechal jsem si je,“ vzpomíná herec.
K obrazu svémuTelevizor stvořený pro milovníky obrazů, fotografií nebo třeba pro sběratele NFT děl. Vypnutý televizor The Frame se náhle promění v malířské plátno s možností zobrazení více než 1600 děl známých ze spousty muzeí a galerií umění – nebo dokonce vašich vlastních fotografií –, což ozvláštní vaši domácnost. Vyberte si vhodnou velikost, pověste ho na zeď nebo ho klidně postavte na nožičky, otočte na výšku či na šířku, vyberte si barvu rámu dle svého stylu a vkusu. The Frame se zkrátka přizpůsobí vám i vašemu interiéru, a dokonce i světlu v místnosti tak, aby vždycky vypadal co nejvíc realisticky, jako opravdový obraz, nově s matným displejem bez jakýchkoliv odlesků. |