Když Lelio Oriano Di Zio před dvaadvaceti lety zakládal svou architektonickou kancelář Oriano Associati Architetti, netušil, jak mocně se jeho láska k historii přetaví do projektantské živnosti.
Může se hoditLáká vás investice do zahraniční nemovitosti? Vybírejte z nabídky bytů, domů i apartmánů na Reality.iDNES.cz. |
Postupem času si vybudoval renomé architekta, který je schopný proměnit jakoukoli ruinu v nádhernou stavbu a navrátit jí i prosperitu. Dokonalost jeho rekonstrukcí, restaurátorských prací a umění zachovat původního genia loci obdivoval i majitel známého abruzzského vinařství Gianni Masciarelli.
Zachránil zámek v Itálii |
Společně se svým otcem si už kdysi vysnili oázu klidu, za jejímž plotem zapomenou na čas a kam nepronikne nic z každodenního chaosu.
Až v roce 2004 objevil Gianni Masciarelli desítky let zanedbávaný zámek obklopený vinicemi. Stojí na kopci nad malou vesničkou Semivicoli a je z něho výhled na moře.
Sídlo z počátku 17. století, které kdysi patřilo slavným italským rodům Valignani a Perticone, bylo od 50. let minulého století územím nikoho. Ani skutečně špatný stav nemovitosti Masciarelliho nezlomil a celou ji společně se zahradami o rozloze 20 tisíc čtverečních metrů zakoupil.
Majitelé se okamžitě pustili do náročných a nákladných stavebních prací. Ty trvaly více než šest let a v menší intenzitě pokračují i dále. "Stavbu nám trochu zkomplikovalo i zemětřesení na jaře roku 2009, které se z ničeho nic odehrálo ve sto kilometrů vzdálené L'Aquile," vzpomíná pro iDNES.cz na proces rekonstrukce architekt Lelio Oriano Di Zio.
Náročná přestavba trvala šest let a detaily se ladí dodnes.
"Sám jsem se snažil co nejvíce pomoci právě tam, kde problémy nejvíce hořely. Poškodilo se až příliš mnoho krásných historických domů." Tempo se v té době o něco zpomalilo a dokončování interiérů a zahrad se tak protáhlo až na přelom roku 2010.
Během stavby se do návrhů také více zapojila Masciarelliho manželka, Marina Cvetić, která pochází ze Srbska. Vystudovaná potravinářská inženýrka objevila na pozemku lisovnu olivového oleje z roku 1836. K produkci vinařství připojila i lokální zpracování oliv.
Do rodinného podnikání také přinesla nápady od svého dědečka, který v Bělehradě prodával vlastní barikovaná vína a především Gianniho přemluvila k propojení vína a turismu.
Z části zámku, původně zamýšleného jako rodinné sídlo se stal luxusní hotel.
Z části zámku, původně zamýšleného jako rodinné sídlo pro Gianniho, Marinu a jejich tři děti, se tak stal jedenáctipokojový luxusní design hotel. Ten hostům nabízí nejen vysněný klid a dobrou náladu, ale také unikátní sbírku vín z celého světa.
V nejvyšším patře zámku vznikly tři skutečně velkoryse koncipované apartmány. Největší z nich se pyšní vyhlídkou na všechny světové strany. O patro níž pak je osm standardních pokojů a místnosti pro rodinné návštěvy.
V přízemí bydlí rodina Masciarelliových. Sousední budovy, které byly používány služebnictvem a na hospodaření, dnes hostí společné prostory konferenčních místností a společenských sálů.
Z oken je vyhlídka i na apeninský masív Majella.
Specifikem Orianových realizací je maximální zachování původní podoby staveb. Důsledně se vyhýbá ostrým zásahům, které by nevratně změnily podobu historických dispozic budovy nebo exteriéru. Podle jeho filozofie tak zůstal zámek v podstatě nepozměněný.
Všechny moderní výdobytky, včetně sociálního zázemí, jsou do prostor moderně včleněné jako snadno odstranitelné samostatné solitéry. K nim přidává i velmi moderní nábytek.
Oriano tvrdí, že není třeba v komfortu a designu ustrnout a vždy volit to, co lahodí nejen oku, ale i přináší pohodlí. Jemné neutrální barvy a střídmý design, doplňující původní kámen, jsou pak už jen třešničkou na dortu.
