Úkolem architektky tak bylo harmonicky spojit všechny protiklady. Autorka konceptu popisuje interiér prostřednictvím citátu z knihy Cesara Pavese: „Každé nové ráno se vydávám do ulic hledat barvy.“
Poetika jako by protínala celý prostor. Kombinace ryze minimalistických prvků s retro detaily, čistě vymalované plochy s geometrickými výsečemi oproti stěně, která připomíná zašlou zeď zničenou zubem času, dávno čekající na nevyhnutelnou demolici.
Prázdný pozlacený rám, ledabyle opřený hned naproti vstupním dveřím, živoucí kout plný pokojových květin a samozřejmě knihovna namísto televize…
Barvy na prvním místě
Byt o rozloze 130 m2 charakterizuje především výrazná barevnost. Architektka pracuje se skutečností, že barvy mají moc ovlivnit naši náladu, pocity i chování. Navíc, jsou-li správně použity, definují prostor také z hlediska funkčnosti a přitahují pozornost tam, kde je to žádoucí.
Před samotnou výmalbou však byly nutné stavební zásahy, které optimalizovaly prostor organizovaný podle konvenčních plánů šedesátých let. Denní část tvoří hlavní obytný prostor propojující několik funkcí, který byl otevřen odstraněním původní příčky.
Dříve oddělená, zbytečně prostorná předsíň byla zmenšena a z její větší části vznikla technická místnost a praktická komora. Zároveň se otevřela do hlavního prostoru a oddělena je nyní především opticky, a to sytě modrou výmalbou stěn, stropu, podlahy, dveří a dokonce i radiátoru.
Kromě výrazné barevnosti je pro tuto realizaci zásadní také práce s umělým osvětlením, které zde „čaruje“ dokonce i když je zhasnuto, například v podobě nástěnných disků poslušně následujících přímou linii výmalby nebo naopak ve formě odvážných solitérů jemně narušujících veškerou pravidelnost.
Projekt Every New Morning nakonec není žádným beztvarým kompromisem. Má výrazný charakter, oplývá atributy interiéru pro mladé tvůrčí lidi s estetickým cítěním a zároveň dokáže uspokojit dokonce i pár s tak odlišným vkusem...
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.