Syn na zahradě křovinořezem prořezával houští, upravoval keře, vyžínal trávu, snacha sekala trávu elektrickou sekačkou, já plela záhon s květinami. Křovinořez jsme nedávno koupili, syn zkoušel, jak funguje, a hlavně zahrada pořádné prořezání potřebovala.
V pilné práci nás překvapila sousedka, když přistoupila ke společnému plotu se slovy: „Nemíníte nás otrávit, že? Máme plnej barák smradu z benzinu, to máte benziňák, že? No, už jsem zavřela okna.“ A odkráčela.
Zůstali jsme se synem jako opařeni, ale pokračovali jsme každý ve své činnosti. Za chvíli k plotu beze slova přišel manžel sousedky. Nic neříkal. Tak dobrý. To jsme se ovšem spletli.
Během pěti minut slyším se snachou řev. Soused se totiž pustil do syna. Vrátila jsem se k plotu se slovy: “Co tady řveš?“ Odpověděl, že si „to“ máme „půjčit“ jindy, že on chce grilovat a ať to okamžitě vypneme, nebo na nás zavolá policajty.
Odpověděla jsem, ať to udělá, že oni když grilují, mně se zvedá z přepáleného tuku z jejich grilu žaludek, že mívají oslavy do pozdních nočních hodin, někdy i do dvou v noci a nikdy jsem si nedovolila na ně přijít, natož s řevem. Rovněž jsem mu sdělila, že přístroj jsme zakoupili v kamenném obchodu, je homologovaný a jsem ochotna sdělit výrobce, kde si může stěžovat.
Věc je pro nás o to větším šokem, že jsme se domnívali, že máme s našimi sousedy dobré vztahy. Zřejmě jsme se spletli. Osobně se domnívám, že jsme byli svědky nehorázné arogance, která rozhodně o dobrých sousedských vztazích nesvědčí. Ale mohu se mýlit, že ano. Můžete se mi, prosím, k tomuto incidentu vyjádřit?
Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Pavel Hassman, RE/MAX 4You
Dlouhodobě narušené sousedské vtahy se mohou stát pro život pohromou. V těchto situacích doporučuji zapomenout na vlastní ego a pokusit se o dohodu. Pokud se chceme vyhnout eskalaci a budoucím nepříjemnostem, je vždy moudré zamyslet se, jak bychom mohli postupovat, abychom souseda nerušili. Někdy může postačit souseda předem informovat o záměru na zahradě pracovat.
Pokud již k nějakému incidentu dojde, je dobré se s přiměřeným časovým odstupem, když už opadnou emoce, pokusit se sousedem domluvit na vzájemném respektování soukromí a klidu.
Sousedské válkyGrilování a sousedé  Narůstá počet stížností na vlastníky bytů či nájemce, kteří zamořují své sousedství kouřem z grilů. Přibývá však i neoprávněných udání. Advokát Ondřej Preuss z webu dostupnyadvokat.cz radí, jak tyto sousedské spory řešit a co na to říká zákon. |
Pokud je soused k dohodě vstřícný, lze si dohodnout dny a hodiny, ve kterých se obě strany budou věnovat práci na zahradě a naopak, v jakém čase se nebudou vzájemně rušit při relaxaci.
Já sám bydlím v řadové zástavbě. Se sousedy se vzájemně respektujeme a nerušíme a máme výborné vztahy.
Pokud již situace tzv. přerostla únosnou míru, upravují vzájemné soužití sousedů příslušná ustanovení občanského zákoníku, a to:
a) produkování zápachu benzinu, b) produkování zápachu připáleného tuku při grilování a c) produkování hluku do pozdních nočních hodin. Těmito jednáními může docházet (podle intenzity tohoto jednání) k omezení vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku na základě ust. § 1012, věta druhá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Vlastník sousedního pozemku má následující možnosti:
Zápůrčí žaloba
Vlastník sousedního pozemku má možnost podat k příslušnému soudu žalobu, v níž bude požadovat uložení povinnosti žalovaným zdržet se škodlivého jednání. Tímto škodlivým jednáním je produkování pachu nebo hluku, který vniká na sousední pozemek.
Soud však posuzuje, zda jde o pach či hluk v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání vedlejšího pozemku (viz ust. § 1013, odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník). Výsledek tohoto posouzení by se odvíjel zejména od intenzity pachu a hluku a od frekvence a denní doby jejich produkování. Předem upozorňuji, že v tomto konkrétním případě by žaloba nejspíše skončila neúspěchem.
Policie
Zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a prováděcím nařízením vlády jsou upraveny maximální přípustné limity hluku a vibrací za dne a v noční době. Ust. § 34, odst. 2, zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví stanoví: „Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22:00 a 6:00 hodinou.“
Pokud v této době dochází k překročení přípustných limitů hluku určených pro noční dobu, může se čtenářka obrátit na policii, která by tento problém měla vyřešit za využití příslušných předpisů veřejného práva. Nicméně z popisovaného příběhu vyplývá, že ani to nebude zmiňovaný případ.
Proto mi nezbývá, než se vrátit na začátek a doporučit hledat společné cesty, jak se sousedem vyjít.
Klára A. Samková, advokátka, Lawyers
Na úvod je namístě poznamenat, že předpokladem spokojeného bydlení jsou mimo jiné právě dobré sousedské vztahy a v tomto směru nelze než doporučit pokusit se podobné problémy se sousedy řešit v první řadě smírnou cestou a tedy vzájemnou dohodou. Takové řešení je mnohem efektivnější než případné řešení soudní.
V případě, že se dohodnout není možné, doporučujeme přizvat mediátora. Velmi často pomůže odhalit, že skutečnými příčinami neshod není ani smrad, ani hluk, ale že to je jen problém zástupný, který právě v tu chvíli „vybublal“ a ve skutečnosti je potřeba řešit něco úplně jiného.
Pošlete příběh Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Z hlediska právní úpravy obecně platí, že vlastník sousední nemovitosti je povinen zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval souseda hlukem, pachem či jinými imisemi, a podstatně tak omezoval obvyklé užívání sousedova pozemku. V souladu s ustanovením § 1013, zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se ochrany proti takovémuto obtěžování lze domáhat tzv. negatorní žalobou, tedy žalobou na to, aby se soused byl povinen zdržet toho či toho. Zcela pravidelně je takové soudní řešení značně zdlouhavé, nákladné a navíc s nejistým výsledkem.
Ráda bych se nejprve vyjádřila k uvedenému „volání policajtů“. Co by měli policisté podle nespokojených sousedů prošetřovat? Takzvaný přestupkový zákon č. 200/1990 Sb. obsahuje popis pouze jednoho přestupku, který by mohl být případně spáchán, ovšem to pouze v tom případě, že by k sekání a prořezávání keřů docházelo v noci. Pak by připadalo do úvahy porušení povinnosti dle ust. § 47, odst. 1, písm. b), který postihuje rušení nočního klidu.
Hluk a zápach přicházející ze sousedního pozemku ve dne nelze považovat za přestupek. Pokud by tedy řvoucí soused policii přivolal, pravděpodobně by se se zlou potázal, protože by musel prokazovat, že soused vytváří hluk, případně smrad schválně. Lze jen těžko prokázat, že by používání křovinořezu k řezání křovin a sekačky k sekání trávy za bílého dne bylo schválností či hrubým jednáním.
Z téhož důvodu ani grilování na zahradě nemůže být považováno za chování naplňující skutkovou podstatu přestupku. Takže je jasné, že ochrany proti obtěžování zápachem se lze úspěšně dovolat jen tehdy, jde-li o takové obtěžování, které je „v míře nepřiměřené místním poměrům“ a které podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
V každém konkrétním případě je tak třeba posoudit, zda je intenzita konkrétního zápachu/hluku v dané lokalitě a tedy dle místních zvyklostí přiměřená či nikoli. Taky by se soud určitě zabýval zkoumáním, jak dlouho takové obtěžování trvá.
Jestliže se za hodinu poseče a pořeže a k další obdobné činnosti dojde za týden, těžko hovořit o nadměrném či dokonce soustavném obtěžování. V daném případě jsem přesvědčena, že by soud i policie po právu vyhodila obě soudící se strany. Jediný, kdo se dopustil protiprávního jednání, je soused, který křičel na syna pisatelky. Jinak grilovat, sekat i křovinořezat je možno v kteroukoliv obvyklou denní dobu, a to po dobu nezbytně nutnou.
