Praha přes noc pořádně vyrostla. V roce 1922 získala 37 nových bratříčků

  1:00aktualizováno  1:00
Ráno 1. ledna 1922 se Pražané probudili do podstatně jiného města, než v jakém žili do půlnoci. Připojením okolních obcí vznikla Velká Praha. Článek o vzniku metropole přinesl sobotní magazín Víkend DNES.

Vilová čtvrť na Královských Vinohradech | foto: Profimedia.cz

K hlavnímu městu přes noc přibyly přilehlé obce Břevnov, Bubeneč, Karlín, Košíře, Královské Vinohrady, Libeň, Nusle, Smíchov, Vršovice, Vysočany, Žižkov.

Fotogalerie

Ale to nebylo vše, spolu s dalšími menšími a malými obcemi a osadami to bylo celkem 37 nových pražských sourozenců. Počet obyvatel se ztrojnásobil, město se zvětšilo víc než osmkrát, mělo 19 obvodů s 676 tisíci obyvateli a rozlohou téměř 172 kilometrů čtverečních.

Praha získala oficiální název Hlavní město Praha. Ten okamžik se rodil dlouho, rozhodně déle než od února 1920, kdy byl zákon o Velké Praze schválen, či od listopadu 1918, kdy byl Národnímu shromáždění předložen.

Cíl: důstojná metropole

Pro první krok můžeme možná sáhnout až do 12. února 1784, kdy oficiálně vzniklo královské hlavní město Praha. Podpis Josefa II. v něm spojil čtyři zatím samostatná pražská města: Hradčany, Malou Stranu, Staré Město a Nové Město.

V 19. století se k nim připojilo Židovské Město, přejmenované na Josefov, Vyšehrad, Holešovice a Bubny. V prvním roce 20. století přibyla ještě Libeň. Praha měla v té době 21 kilometrů čtverečních a asi 233 tisíc obyvatel.

Proměna Prahy za 100 let

Srovnávací fotografie

Pohled od Můstku na konci Václavského náměstí do ulice Na Příkopě na Novém...
Ulice Myslíkova na Novém Městě spojuje Spálenou ulici s Masarykovým nábřežím,...

Václav Víšek má skvělého koníčka. Podle dobových snímků fotí stejná místa. Díky němu máme možnost vidět proměny za sto, čtyřicet i dvacet let. "Jsem v podstatě tulák, který věkem pomalu ztrácí fyzičku, na hory už nevylezu, tak se motám po městech a vesnicích s foťákem. Jsem Pražák a využívám času důchodce," přiznává.

Od 70. let 19. století začaly padat jako přežitek hradby, město se modernizovalo, stále dravěji se rozbíhal průmysl… Praha by se ráda nadechla víc, jenže sousední obce většinou vzdorovaly, protože se bály ztráty samostatnosti a nezávislosti. Problém představovaly například i rozdíly v daních či národnostní spory mezi Čechy a Němci.

Do té doby měly nově připojené městské části samostatný statut, byly většinou dost významné, Vinohrady si dokonce postavily vlastní vodárnu. Byly to výstavné obce, často s počtem obyvatel až 50 tisíc. Ztráta obecních privilegií pro ně byla dost zásadní.

Situace se radikálněji změnila až po pádu monarchie, kdy zmizela nadvláda i konkurence Vídně. Praha vykročila za svým cílem stát se důstojnou metropolí mladé Československé republiky a zařadit se mezi světová velkoměsta.

Velká Praha přinesla nové nároky na administrativu, ale zároveň se proměňovala i novou architekturou, ve které vítězil konstruktivismus a funkcionalismus. Začaly vyrůstat celé činžovní i vilové čtvrti, přibývaly školy, továrny, nemocnice, rozbíhala se městská doprava.

Jarkovský na Hradě

Praha zdědila také víc než padesát kin a první filmové ateliéry, které společnost A-B zřídila v prostorách Měšťanského pivovaru na Královských Vinohradech. Slavný kabaret Červená sedma sice záhy skončil, ale třeba do kabaretu Lucerna, vedeného Karlem Hašlerem, to táhlo stále.

Pomaličku byl slýchat jazz. Dámská móda se obracela od Vídně k Paříži, odhazovala korzety a krátila sukně. Četl se Čapek, Wolker nebo Seifert, ale městem se šířily i cliftonky, bufalobilky a Večery pod lampou.

Na Hradě jako prezidentův ceremoniář působil Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. S čerstvým vysokoškolským diplomem začala pracovat první architektka Milada Petříková Pavlíková a první chemička Helena Fišerová.

Sportem číslo 1 zůstával fotbal. AC Sparta s hvězdným Karlem Peškem řečeným Káďa, který bodoval i v hokeji. Její tradiční konkurentka SK Slavia alias sešívaní. Ve vršovickém Ďolíčku, kousek od pozdějšího stadionu, sídlila Bohemka a na druhém konci Prahy žižkovská Viktorka.

Do atletické špičky stoupal Otakar Jandera, později známý jako „otec“ Jandera. Od házené k atletice přecházela Marie Mejzlíková a časem v ní nasbírala pět světových rekordů. Za svého Čeňka se vdávala a řidičský průkaz získala Alžběta Pospíšilová, pozdější automobilová závodnice Eliška Junková.

Ale taky se na mnoha místech rodily nouzové kolonie z chatrčí těch, které z venkova přitáhla představa pracovní šance, a jejich naděje se neplnily.
Praha se měnila v město plné příslibů i problémů, jaké onoho rána 1. ledna 1922 málokdo tušil.

Velká Praha

1. ledna 1922 bylo k Praze připojeno 37 okolních obcí či jejich částí: Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Hostivař, Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Troja, Veleslavín, Královské Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Zátiší a Žižkov.

Chudinská kolonie v Praze Na Slatinách je pravý slum

Před 100 lety a dnes. Václavák a jeho proměny

Autoři: ,

Nejčtenější

Horská chata zvenčí respektuje historii, uvnitř nabízí luxusní pohodlí

Původní část má fasádu z tradičního opalovaného dřeva.

České i moravské hory dohánějí letitý dluh. Přibývají moderní horské hotely a apartmány, staré se rekonstruují. Autoři...

Dům s nádhernými výhledy je plný dřeva, díky sklu má i spoustu světla

Velká rohová pohovka je dominantou odpočinkového prostoru, lze z ní obdivovat...

Někteří architekti řeší stavbu i interiér, ale to jsou spíš výjimky. Majitelé se proto obracejí na interiérové...

Jak se staví sen rok poté. Nové bydlení změnilo život mnoha rodinám

Příběh babičky a jejích dvou vnoučat: z úzké kuchyně a ložničky vznikla obytná...

Další ročník televizní show Jak se staví sen – extra začal návratem do rodin, kterým pořad pomohl v předchozím roce....

Byt pro mladý pár a psa měl štěstí. Odvážné nápady z něj udělaly palác

Byt stojí v centru Sao Paula, největšího a nejbohatšího města Brazílie.

Architektonická kancelář Pascali Semerdjian přestavěla byt v brazilském Sao Paulu. Bydlí v něm mladá dvojice vášnivých...

Dům pro čtyřčlennou rodinu u řeky Lučiny je vzdušný a příjemně lidský

Dům pro čtyřčlennou rodinu navrhlo studio ODDO architects.

Rodina koupila pozemek za Havířovem u řeky Lučiny a lužního lesa, aby na něm postavila dům. Manželé oslovili studio...

Další z rubriky

Z kanceláří mizí stoly. Ticho a klid pro práci zvyšují výkonnost

Kanceláře budoucnosti sázejí na variabilitu a možnost setkávání.

Podoba kanceláří, ale zejména celého pracovního procesu se v současnosti mění. Lidé díky bezdrátovému připojení mohou...

Kateřina Winterová žije na Vinohradech. Je to perfektní místo, tvrdí

Bistro Javánka. „Z ulice působí jako malé sympatické bistro, ale zadní velkou...

Než zakotvila na Vinohradech, stěhovala se herečka Kateřina Winterová šestnáctkrát. Na čtvrti ji zaujala blízkost...

Čech Joshua navrhl domek za 60 tisíc korun. S návodem jej postaví každý

Architekt Joshua Woodsman, původním jménem Vojtěch Valda, navrhl mobilní domek...

Architekt Joshua Woodsman, původním jménem Vojtěch Valda, navrhl mobilní domek nazvaný Magenta s obytnou plochou šest...

Najdete na iDNES.cz