Zatímco ještě v 90. letech minulého století si mladí lidé na prvním místě přáli mít vlastní domek se zahradou na okraji města (a mnozí se stěhovali do nově vznikajících satelitů), dnes preferují byty v blízkosti městského centra.
„Koupě bytu v centru je snem až 68 procent mladých lidí ve věku 20 až 35 let,“ tvrdí například Karel Slavíček ze společnosti Edifice Krejcárek. Po domě touží už jen 17 procent mladých.
Jak se staví mladí lidé k opravám v pronajatých bytech
Ale jak mladí ve skutečnosti bydlí? Více než polovina žije v nájemních bytech či formou sdíleného bydlení, sharingu. Z výzkumu dokonce vyplynulo, že 23 procent žen a 38 procent mužů ve věku 20 až 35 let žije ještě u rodičů, vysoký podíl „mamánků“ je až znepokojivý.
Z průzkumu zase ČSOB vyplynulo, že 75 procent studentů posledních ročníků středních škol a čtvrtina vysokoškolských studentů stále bydlí s rodiči. Přibližně třetina vysokoškoláků využívá bydlení na koleji, 39 procent jich bydlí v nájmu. Za pronájem platí už také 17 procent studentů posledního ročníku středních škol.
Nemám na vlastní bydlení, tak je sdílím
Takzvané sdílené bydlení bylo dost dlouho typické jen pro studenty, kteří nemohli sehnat kolej nebo jim z různých důvodů kolejní ubytování nevyhovovalo. To však už dlouho neplatí.
Může se hodit Club Ocean - bydlení pro mladé a studenty s vysokými nároky. |
Dnes až podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny 40 % spolubydlících tvoří pracující mladí lidé s ukončeným vzděláním do 30 let, protože si tak sníží výdaje za nájem.
„Bydlela jsem ve společném bytě už při studiích v Irsku, po návratu domů a skončení vysoké školy jsem si našla podobné bydlení v Praze. Tři bydlíme v bytě 3+1, tři a půl tisíce za nájem včetně energií jsou přijatelné, v Dublinu jsme platila 380 euro, a to jsme spaly dvě v malé ložnici. Můžu si teď spořit mnohem víc na vlastní bydlení,“ popisuje Marta Pouvová.
Právě snaha ušetřit za bydlení je největším motivem pro tento způsob bydlení. Každý třetí pak podle průzkumu dokonce už investoval do menších oprav či úprav cizího bytu, aby byl spokojený. Nejčastěji lidé investují do ložnice, kuchyně a koupelny.
„Kuchyňská linka byla ve špatném stavu, složili jsme se na jednu z výprodeje za 12 tisíc, majitel bytu nám odpustil jeden nájem,“ říká Marta a dodává: „Když si najdete slušné spolunájemníky i domácího, lze se většinou na podobném řešení domluvit.“
Pro někoho však společné bydlení představuje i další benefit: není sám. Téměř čtvrtina respondentů z průzkumu to přiznává. Kromě rozdělení nákladů si vypomáhají i s domácími pracemi, daří se jim tak ušetřit čas.
Doma nejlépe
Pokud si mladí lidé pořizují vlastní bydlení, nejraději by bydleli blízko centra. Oproti předchozí generaci se jejich přání výrazně změnily.
„Vlastní byt v bezprostřední blízkosti centra, možnost provozovat své zájmy a koníčky a mít v okolí svého bydliště další příležitosti pro trávení volného času, takové přání má 68 procent mladých lidí,“ uvádí výsledky průzkumu Karel Slavíček.
Tohle není obyčejné náměstí, na Jiřáku se totiž žije. Děti, matky, senioři, lavičky, spousta prostoru.
A dodává: „Náš interní průzkum ukázal, že mladí považují za výhodu i takzvané komunitní bydlení, což znamená, že ve vašem okolí žijí stejně staří lidé s podobnými zájmy, se kterými se tak můžete setkávat a trávit volný čas.“
Tento trend je vidět i na současné oblibě některých pražských čtvrtí, například Letné, Karlína, Vinohrad kolem náměstí Jiřího z Poděbrad či některých částí Žižkova.
Jenže sny o bydlení v centru a realita bývají často rozdílné. Po pronájmu a sdíleném bydlení je druhým nejčastějším způsobem bydlení mladých od 20 do 35 let stále soužití s rodiči.
„Ač je to těžko uvěřitelné, jde především o mladší muže, kteří využívají pohodlí rodičovské péče. Ženy jsou v tomto ohledu samostatnější, s rodiči jich zůstává kolem 23 procent, ́mamánků ́ je naopak 38 procent,“ uvádí Slavíček.
Paříž v Praze. Karlín je prošpikovaný malebnými kavárnami a restauracemi. Letní zahrádky najdete v Sokolovské, Křižíkově i Pernerově ulici. Přesně jako v Paříži, jak místní novému Karlínu s oblibou říkají.
Mladí a bydlení
Zdroj: Průzkum Edifice Krejcárek |
