No super japonci mají problém se stárnoucími byty a nemají na rekonstrukce a tak přijde firma a jako zázračné řešení nabídne ..... rekonstrukci :0//

Mimochodem u nás by cena za pořízení a rekonstrukci co se má vejít do nájmu fungovala tak někde v ústí nad labem (rozuměj tam kde byty nikdo nechce) tak si říkám jestli to v tom článku nebude "stejná" lokalita a ještě ki tomu garsonka...

Huh. Pro nechápavé: pokud se koukáte na japonské porno a myslíte si, že rodiče teď nebudou mít prostor toto všechno provádět doma, tak se proberte. Tradice jsou silné a to, co si Japonci v sexu představují, těžce nesouhlasí s tím, jak ve skutečnosti žijí. Pořád ještě se to drží tak, že jakmile se narodí dítě, tak žena přestane být ženou, ale stane se pouze matkou. Dítěti se podřídí vše, např. i to, že spí mezi rodiči na futonu. Proto je v tomto směru jejich společnost poměrně v krizi. A obecně kvůli změnám, které probáhají i u nás - ženy najednou vydělávají a jsou schopnější než muži, a to obzvlášť ve chvíli, kdy se vyjede na svatební cestu na Havaj, a typický japonský macho se nezvládne domluvit a promění se v neškodné štěňátko. Takže po příletu se spousta ženských pod tíhou zklamání hned rozvede.

A teď tu o perníkové chaloupce...

Jedna cimra je zoufalství, to ať si říká kdo chce co chce. Každý obyvatel domu, by měl mít alespoň jednu cimru pro sebe. Tzn. čtyřčlenná rodina alespoň 4+1. Ideálně pak ještě pokoj pro hosty a jednu menší technickou místnost pro žehlení a podobné činnosti spojené s chodem domu. Tyhle minibyty musí po čase, zákonitě vyvolávat ponorku i u svatého s aurou okolo hlavy.

Já nevím, co řešíte, prostě když na větší byt nejsou peníze nebo prostě není místo, tak se dá zvládnout všechno

Deset let... takže do svých 14 let bude holčička spát na půlmetrové matraci a rodiče asi budou vedle merdat na rozkládací sedačce.

Gratuluji

Mají-li dvě děti a jsou to Japonci, tak už pravděpodobně do konce života vůbec nemusí. Může vámto přijít divné, ale i tak to tam je.

Jo 40m obývák..to je můj sen + 20m2 terasa :-)

Bydlela jsem v domě- bývalé svobodárně- s byty o výměře 25 metrů čtverečních i s příslušenstvím. Vedle mne bydlela rodina-rodiče, pětileté dítě, pes labrador, králík a leguán- a celou tu dobu, co tam bydleli, se zdáli naprosto v pohodě.

To je docela velký a prostorný. Mám garáž 5x8m tak si to dokážu dobře představit.

Takové mrhání prostorem. My jsme 6 let bydleli v bytě 2+kk, který měl celkově 39m2. A to tam byla chodba, koupelna s odděleným WC, velký pokoj s kuchyňským koutem a ještě k tomu ložnice. Jeden gigantický prostor je na nic, děti nemohou spát a nemají svůj prostor, smrad z kuchyně se šíří celým prostorem a vlhko z koupelny bych taky v bytě nechtěl.

To je samozřejmě věc názoru.

Nevím co je to za úchylku z malého, celkem dobře řešeného bytu, kde lze dosáhnout i relativního soukromí,  udělat jednu velkou místnost, kde si po čase začnou všichni vzájemně lézt na nervy. Alespoň že není záchod v té otevřené  koupelně, to by bylo ještě výživnější.

Japonci nejsou my, takže si spíš nepolezou.

Mně se to moc líbí.

Zdaleka největší problém mám ten, že děti nemají "svůj" prostor, kde si můžou hospodařit a obdobně rodiče večer, když dají děti spát a chtějí mít také svůj čas. Také si myslím, že to není na 10 let, ale spíš tak na max 5-8 (větší děti potřebují více). Jinak pěkný prostor, který ukazuje dost podstatné kulturní rozdíly (např. že nemají postele, ale rozkládají si na noc matrace, sprchování na očistu x relaxace ve vaně).