Manželé měli jasnou vizi. Přáli si pozemek vzdálený do hodiny od Prahy kvůli dostupnosti z pražského bytu i do práce při příležitostném dojíždění, kopcovitý terén, aby potěšil oko i ducha, v nízké nadmořské výšce kvůli mírnějšímu klimatu, hodně lesů kvůli zdravému vzduchu, procházkám a troše divočiny a žádná pole, kde by tekla chemie proudem, v létě burácely kombajny nebo se časem proměnila ve stavební pozemky. Žádná z parcel ale nebyla zcela vyhovující.
„Uvědomil jsem si, že ideální pozemek neexistuje. A pokud ano, pak je strašně drahý,“ dodává Radan. „Když už jsme nevěděli jak dál, objevil se tento na Slapech a byl na horním limitu našich finančních možností. Krajina kolem je opravdu překrásná, kopce roztrhané roklemi, lesy, louky, pastviny, velká vodní plocha v pěší dostupnosti a absolutní klid obohacený zpěvem ptáků a ržáním koní.“
Parcela byla téměř dokonalá, částečně zasíťovaná, s potokem na hranici pozemku i studnou. Dva tisíce metrů čtverečních v malinké vesničce, dosažitelné po asfaltu i v zimě.
Ideál samoty a klidu je ale vykoupen neexistencí občanské infrastruktury v obci. Jako manželé středního věku však byli srozuměni s nutností všechno dovážet automobilem. Nakonec autobus z Prahy zastavuje jen tři kilometry daleko.
Radan měl od počátku jasno v tom, že dům bude z CLT panelu. Ne, není z oboru stavebnictví. Jeho volba byla založena pouze na pečlivém pátrání, z čeho lze dřevostavbu postavit. Až poté, co si vybral konstrukční systém a jeho výrobce, začal hledat firmu, která by mu dům navrhla i postavila.
„Panel jsem vybral proto, že křížem lepené masivní dřevo dává konstrukci stálost, větší pevnost a odolnost, uvádí Radan. „Třeba rámová konstrukce ‚two by four‘ na mě působí subtilněji. Panel se také nezkroutí v případě, že třeba praskne voda, a má dobrou zvukovou izolaci.“
Vybrat firmu, která staví domy z CLT, nebylo složité, moc jich totiž není. A těch, které mají současně vlastního architekta, anebo architektonický atelier má vlastní stavební divizi, je ještě méně.
Co si prosadili
Představu měli manželé poměrně konkrétní a při diskusích s architektem si většinou padli do noty. Někdy udělal architekt varianty dvě a vysvětlil plusy a minusy každé, jindy od svého záměru ustoupil.
Například když navrhl jako designový prvek plechovou střechu navazující na plechové opláštění fasády celého patra. Majitelům se to příliš nezamlouvalo a rozhodli se pro klasickou červenou tašku a fasádní modřínové palubky bez povrchové úpravy.
„Ne, že bychom to měli v plánu, ale když nám spočítali, že jeden nátěr fasády vyjde na 45 tisíc korun a bude ho třeba ob tři, čtyři roky obnovovat, přišlo nám to jako zbytečně vyhozené peníze,“ dodává Radan.
„Modřín dokáže stárnout do krásy přirozeně a vydrží desítky let i bez nátěru. Nestejná barevnost vlivem povětrnostních podmínek a UV záření nám nijak nevadí. Naopak, přijde nám to ve vztahu k venkovskému prostředí a přirozeně zarostlému okolí i vhodnější.“
Majitelé nechtěli řízené větrání s rekuperací, přišlo jim to jako zbytečný náklad, když jde o rekreační dům, kam se možná přestěhují až na důchod a do té doby zde budou bydlet dlouhodobě maximálně přes léto. Navíc když mají tolik oken, která jsou v létě prakticky stále otevřená, a dům je dobře křížově provětráván.
Jenže jedna místnost, ta nejmenší v domě, má okno neotvíratelné. „Bez řízeného větrání je tedy odvětratelná jen těžko, ventilátor s odsáváním na to nestačí, a ještě k tomu je uvnitř horko.
Takže nás čeká výměna, která ale není u dřevostavby vůbec jednoduchá, protože okenní rám je součástí dřevěné konstrukce panelu, a tím pádem ani levná,“přiznává Radim.
Nad všechna očekávání
„Měl jsem vysoké očekávání poté, co jsem viděl několik realizovaných staveb od pana architekta a stavební firmy,“ hodnotí Radan stavbu svého domu. „A naplnila se. V komunikaci, v perfektních nápadech, v precizním přístupu ke stavbě. Je dobře, že jsem stavbu zadal na klíč, a že firma zajišťuje jak tu architektonickou část, tak tu realizační. Evidentně je plusovými body, že ona provázanost dává architektovi každodenní zpětnou vazbu od realizační jednotky, a ten pak nevymýšlí věci, které realizační tým není sto splnit. Stavbu z CLT panelů mají zmáknutou a pracovní týmy šlapou jako dobře seřízené hodinky.“
Najali si takzvaný technický dozor investora – inženýra Tomáše Nedbala, který kontroloval jak stavební firmu, tak místního dodavatele základové desky a kamenných zídek v zahradě.
„Poradil mi dobrou věc, a to zaizolovat více stěnu, ve které jsou vedené odpady z patra, aby nebylo slyšet, když se někdo sprchuje či splachuje. A je to fakt, neslyšíme nic. Pochvaloval si také, na základě měření elektronickou vodováhou, jak mají dřevostavbaři všechno neuvěřitelně přesné,“ zakončuje Radan.
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 85,31 m² + terasa 59,67 m²
- Užitná plocha: 139,45 m²
- Konstrukční systém: CLT panely Novatop
- Teplo: elektrické topné kabely Fenix ADPSV a rohože Fenix CM150; elektrické přímotopy v koupelnách; OT navržena s elektrickou topnou tyčí s regulátorem FORTE; doplňkový zdroj – teplovzdušná krbová kamna
- Větrání: přirozené okny + ventilátory s odtahem v koupelnách a WC
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,220 [W/(m².K)]
- Autor arch. studie a projektu: Ing. arch. Lukáš Pejsar, 3AE, s.r.o.
- Realizace: 3AE, s.r.o.
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.