Když do tohoto podkrovního interiéru vstoupíte, máte pocit, že je neděle, provoněná bábovkou a kávou nebo spíše perníkovou vůní štramberských uší. Paní Věra totiž pochází z nedalekého Štramberka.
Stavba domku rodiny Horákových začala ještě před rokem 1989, kdy stát podporoval rodiny výhodnými stavebními půjčkami. Podmínkou bylo společné bydlení v domě s jedním z dětí. Tehdy již dospělá Hanka, dcera Horákových, okamžitě souhlasila.
V přízemí domu si tak s mužem vybudovali bydlení, kam brzy přibyly dvě děti. Paní Věra dala přednost podkroví. Při stavbě domu se osvědčila jako vyhledávaná a báječná babička na hlídání a vaření. Tuto funkci plní dodnes velmi úspěšně, soudě podle četných návštěv vnuků. K babičce a dědovi do půdního bytu chodí samostatným vchodem po venkovních schodech ze zahrady.
"Bydlet v podkroví, vznášet se mezi korunami stromů s našimi ptáky, to byl náš velký sen," usmívá se Věra Horáková.
U Horáků vyhlásili návrat k přírodě a k bílému povlečení, ozdobným vsadkám a něžným polštářkům. Hrubé plátno, bavlna, véba i mušelín si notují s dřevěnými trámy v podkroví.
Bydlení mezi korunami stromů
Půdní byt má tři úrovně: v první je vstupní chodba, do druhé, hlavní obytné plochy, musíte překonat pár strmých schůdků vzhůru. Zde je otevřený prostor opticky rozdělený paravánem, dřevěnými trámy a příborníkem tak, aby se nenásilným způsobem vytvořila samostatná atmosféra ložnice, pracovního koutu a kuchyňky.
Další menší schůdky zvou do nejvyšší úrovně, otevřeného podkroví. Dříve to bylo strategické místo. Zde se totiž spalo a snilo, jak dokončit stavbu celého domu, zatímco o pár metrů níže se hromadily kabely, střešní izolace, pily a podobně.
Dnes slouží větrané podkroví jako úložný prostor (například na četné sklenice pro domácí med) nebo sušárna bylinek, jak říkávaly zdejší babičky, "herbiček".
Paní Věra v sobě s úctou a pokorou nosí bohatě zdobený obraz doby svých předků, lásku k umění i historii, což je také patrné ze zdařilé sbírky starožitného nábytku a jiného vybavení v celém interiéru. Jejich součástí jsou však také vzpomínky na své rodiště a dětství ve Štramberku.
Své životní zkušenosti vkládá do článků v místním tisku i do něžných ručních výšivek. "Do tajů výšivek mě zasvěcovala především babička a později také tchyně, která byla šikovnou švadlenou i zručnou vyšívačkou," prozrazuje.
Štramberské či lašské výšivky jsou dodnes pojmem. Bílá výšivka v bílé textilii, nejčastěji v jemném batistu, tenkém plátně či mušelínu, tak byly zhotovovány štramberské "šatky", které ženy tohoto kraje nosívaly na hlavách o zvláštních svátečních příležitostech.
Jídelna slouží i jako obývací pokoj.
Obyčejně je získávaly od svého ženicha v den sňatku a jako svou největší svátost si je braly i na pouť poslední. Paní Věra vytváří kolekce vyšívaných šátků, křticích roušek, koutnic, čepců (vyšívaných i háčkovaných), úvodnic (plachetek, do kterých se balila miminka nesená ke křtu do kostela) a dalších pozoruhodných doplňků.
Může se hoditToužíte po bydlení v podkroví? Najděte si na Reality.iDNES.cz váš vysněný byt. |
Předlohou jí jsou nejen původní výšivky, staré dochované obrázky a dostupná literatura, ale i vlastní fantazie a vkus. Ten zřejmě zdědila po otci, malíři Josefu Martinim, jehož olejomalby vedle všudypřítomných výšivek umocňují celkovou pohostinnou atmosféru domácnosti.
Stejně jako nadané vyšívačky v dávných dobách sbírá Věra Horáková náměty pro ornamenty svých výšivek také v přírodě, se kterou si dokonale rozumí a nepřestává ji dennodenně obdivovat.
Městečko Štramberk nabízí dodnes spoustu romantických zakoutí.
Věra Horáková
O tom, že práce paní Horákové vyniká stejnou mírou umělecké tvořivosti a důslednosti zpracování jako původní originály, se mohli přesvědčit i návštěvníci čtyř výstav, které se v regionu konaly za posledních pět let.
Do tohoto zdánlivě ženského světa se pouští s ochotou i její muž, který v sobě nezapře kořeny technika. Na látku napnutou na rámu perfektně vykreslí (případně za použití vzácných starobylých raznic vytiskne) na přání své ženy požadované vzory, které již netrpělivě čekají na to, až jim zkušená ruka vyšívačky vdechne svůj život.
Více se dočtete a další zajímavé návštěvy najdete v časopise Pěkné bydlení.
