Češka v Norsku: Odjela jsem před 17 lety a žije se mi tu krásně

Do Norska jsem přišla v roce 1998. Začínala jsem jako au-pair, vystudovala vysokou školu, kde jsem se seznámila se svým manželem. O šest let později jsme se přestěhovali do jeho rodného Bergenu a koupili dům z roku 1946, který postupně opravujeme, píše Šárka v příspěvku do seriálu Češi v zahraničí.

Dům sice modernizujeme, ale snažíme se zachovat i jeho původní styl. Bydlíme ve skvělé lokalitě blízko přírody. Máme velký pozemek, výhled na moře, nedaleko tramvajovou zastávku a dvacet minut do centra města. Mám Bergen velmi ráda především pro jeho krásu a milé lidi. Líbí se mi, že je město hodně zaměřené na sport.

Do práce často běhám, sedm kilometrů mi zabere něco málo přes půl hodiny. Pracuji v bance na pozici manažerky nákupu, ale teď jsem na mateřské dovolené. Během 21 měsíců se nám narodily tři děti. První syn v létě 2013 a pak dvojčata na jaře 2015. Nyní plánujeme větší rekonstrukci, během které přeměníme sklep, který je nad zemí a má okna, na obytné patro.

Náš dům má rozlohu 190 metrů čtverečních včetně velkého sklepa. Ten má okna a je nad zemí. Tvoří tak vlastně přízemí domu. Obytná část je nyní velká 120 metrů čtverečních (kuchyň s jídelnou, obývák a tři ložnice), ale plánujeme již zmíněnou rekonstrukci.

Naši celou ulici navrhli architekti z tehdejší Bergenské školy. V poválečném Norsku byl nedostatek stavebního materiálu. Náš dům je postavený z bouračky, většina domů ze dřeva.

V Norsku se domy vytápějí především elektrickou energií. Většina domácností má krby a přitápí si i dřevem. Za rok zaplatíme 20 tisíc norských korun (60 tisíc korun) za elektřinu. A když je velká zima, zatopíme si i v krbu.

Ze začátku jsem se divila, že po sobě lidé nezhasínají. Je tady normální nechat rozsvíceno v místnosti, kde nejste. Hodně lidí má například v koupelně rozsvíceno neustále.

Může se hodit

Easy Houses

Bydlení na klíč - Easy Houses se vyznačuje nízkoenergetickým bydlením za rozumnou cenu.

Více na Reality.iDNES.cz.

Norsko je drahá země a cenová hladina je několikanásobně výše než v České republice, čemuž odpovídají i platy. Bydlení je zde drahé. Ve velkých městech se platí více než na venkově. Pro Nory je vlastní bydlení velkou prioritou a pro většinu obyvatelstva je to největší výdaj. Za jídlo dají Norové průměrně 10 procent z platu, za bydlení 30 až 40 procent.

Nejvíce lidí žije v domech, ale i byty jsou hodně rozšířené. Oficiální čísla říkají, že 70 procent Norů bydlí v domech a 30 procent v bytech. V poslední době se však bytů staví čím dál víc.

Většina Norů chce mít vlastní bydlení a jsou ochotni si brát hypotéky a platit vysoké poplatky. V tom se liší od Dánů a Švédů, kde je běžné žít v nájmu. Statistiky uvádějí, že devět z deseti Norů ve věku od 36 do 66 let bydlí ve vlastním bytě či domě. Pronájem je zde také rozšířený a využívají jej hlavně mladí lidé a studenti.

Pracovní síla je tu hodně drahá a možná je to důvod, proč jsou Norové tak velcí kutilové.

Hypotéku má valná většina lidí, co si pořídí vlastní bydlení. Po finanční krizi v roce 2008 banky zpřísnily pravidla a každý, kdo si bere úvěr, musí mít 15 procent v hotovosti. Dříve byly běžné stoprocentní hypotéky. Většina má hypotéku s pohyblivým úrokem a minimum lidí má fixní sazbu, jak je to běžné v České republice.

Nemovitosti se zde prodávají prostřednictvím aukce. Realitní kancelář určí cenový odhad a pozve všechny zájemce v určitou dobu na prohlídku. V domě se sejde třeba padesát lidí. Po prohlídce začíná aukce a nemovitost získá ten, kdo zaplatí nejvíc.

Tento způsob prodeje zajistí nejvyšší možnou cenu a není výjimkou, že se dům prodá i o jeden milion norských korun (tři miliony korun) dráž, než jaký byl odhad. Ale také se stává, že kupující nemají zájem a pak může majitel přijmout i částku nižší než odhadní.

Výzva do ciziny

Své bydlení a zkušenosti z ciziny pošlete na adresu [e-mail] pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

Norové tráví hodně času doma. Pořádají soukromé večírky a ženy mají často svůj klub, ve kterém se několik kamarádek pravidelně schází a střídají se, kdo bude ten večer hostitelkou. Povídají si u vína a dobrého jídla. Norové jsou na své bydlení hrdí a rádi jej ukazují přátelům.

Pracovní síla je tu hodně drahá a možná je to důvod, proč jsou Norové tak velcí kutilové. Většina je neskutečně zručná, a to včetně těch, kteří pracují v kanceláři. Sami si vymění parkety a smontují kuchyňskou linku. Někteří si řemeslníky najmou, ale řekla bych, že je to v mnohem menší míře než v Česku.