Zmrzačenou vilu zachránili noví majitelé. Vrátili jí původní noblesu

Vyměnit stylové dveře ve vile z dvacátých let minulého století za „panelákové“ s ocelovými zárubněmi je prostě zločin. Jenže před padesáti lety se takové věci děly. A bohužel běžně. Vrátit interiéru vily postavené ve stylu rondokubismu jeho původní noblesu byl úkol pro architektku Gabrielu Kaprálovou.

Rekonstrukce vily navržené známým architektem Františkem Albertem Librou ve dvacátých letech minulého století proběhla v sedmdesátých až devadesátých letech. Byla zoufale necitlivá. Část původních interiérových prvků zmizela nebo byla poničená.

Co je rondokubismus

Jde o dekorativní styl, který vznikl na počátku dvacátých let dvacátého století v Praze jako modifikace populárního stylu art deco. Zasáhl do architektury, užitého umění a designu. Navazuje na český kubismus. Ke klasickým kubistickým prvkům přidal zaoblené ornamenty, půlkruhy, kola či koule.

Rondokubistické dveře s obložkami v přízemí tak vystřídaly „panelákové“ dveře s ocelovými zárubněmi. Poničenou dřevěnou a terazzovou podlahu částečně nahradilo PVC nebo dlažba.

Schodiště, které propojovalo první patro s podkrovím, nechali tehdejší uživatelé odstranit a otvor ve stropě zaklopit. Podkrovní byt byl vestavěný do podkroví bez respektu ke struktuře původního krovu, na střeše se objevila střešní okna bez návaznosti na fasády.

„Cílem našeho projektu byla důsledná rekonstrukce vily s respektem k původnímu návrhu architekta Františka Libry, šitá na míru aktuálním požadavkům klientů. Nové prvky jsou navrženy takovým způsobem, aby původním prvkům nekonkurovaly a naopak s nimi vedly harmonický dialog,“ vysvětluje Gabriela Kaprálová ze studia ASGK, které stojí za proměnou stavby.

Dřevěné lakované dveře byly důsledně repasovány a doplněny replikami včetně typických rondokubistických zárubní s geometrickými motivy půloblouku a trojúhelníku.

Při rekonstrukci se vrátily původní prvky do nové dispozice, velký důraz se kladl na detail a kvalitu použitých materiálů a výrobků. „Nové interiérové prvky vycházejí ze základních geometrických tvarů, typických pro rondokubismus, tedy půlkruh, kruh, koule, kužel či trojúhelník,“ objasňuje architektka Kaprálová.

S projektem se zúčastnila soutěže Interiér roku v kategorii Rekonstrukce.

Na přání majitelů nejsou zveřejněny fotografie exteriéru ani půdorysy.

Chvála majitelům

Zatímco předchozí rekonstrukce čtyřpodlažní vily stavbě jen ublížila, nová plně respektuje původní hodnoty domu. Současně s návrhem koncepce obnovy totiž nechali majitelé provést rozsáhlé stavebně-technické průzkumy i stavebně historický průzkum.

Pro ověření původních prvků navštívili s architekty i další vily architekta Libry ze stejného období, aby zmapovali původní zaniklé prvky, které se rozhodli do domu vrátit v podobě přesných replik. Zejména šlo o rondokubistické dveře a mříže.

„Vila má sloužit vícegenerační rodině k bydlení, rodičům, dětem a později i prarodičům. Součástí obytných prostor je i domácí kancelář umístěná v prvním podzemním podlaží s přímým výstupem do jižní zahrady. V rámci druhé etapy stavebních úprav se počítá s doplněním invalidní plošiny mezi suterénem a přízemím pro umožnění bezbariérového přístupu starším členům rodiny,“ vypočítává Gabriele Kaprálová.

Srdcem domu je otevřený prostor

Doslova srdcem domu se stal otevřený prostor v přízemí, který tvoří obývací část, jídelna a kuchyň. Společně se zádveřím, spíží, halou a příruční toaletou tvoří společenskou část domu, v níž se setkává vícegenerační rodina. Z obývacího pokoje je vstup na novou terasu umístěnou na jižní fasádě domu.

Interiér prvního podlaží, který vznikl spojením dvou místností a nefunkční zimní zahrady, je maximálně otevřený. „Podlahu tvoří repasované původní dřevěné dubové parkety, které se povedlo zachránit z celého domu,“ upozorňuje Gabriela Kaprálová.

Podlahu tvoří repasované původní dřevěné dubové parkety, které se podařilo zachránit.

Hlavnímu prostoru pak dominuje po obvodu lemující šikmá římsa, jejíž součástí je nepřímé lineární osvětlení s možností regulace intenzity světla. Skrývá také vyústky vzduchotechniky pro přívod upraveného čerstvého (chlazeného) vzduchu i odvod „upotřebeného“ vzduchu.

Motiv šikmé římsy je převzatý z exteriéru vily, kde šikmá římsa elegantně ukončuje fasádu při napojení na střechu. Jde o typický prvek pro rondokubistické stavby Františka Alberta Libry.

Osvětlení prostoru doplňují závěsná svítidla čistých geometrických tvarů od Thoma Dixona nad jídelním stolem, kuchyňským ostrůvkem a konferenčním stolkem.

Nábytek na míru i designové ikony

Část nábytku je vestavěná a vyrobená samozřejmě na míru. Knihovna z ořechového dřeva se zkosenou hranou dokončenou černým lesklým lakem, vestavěná úložná skříň ve vysokém laku v béžovém tónu s frézovanými diagonálními drážkami a vestavěnou vitrínou z ořechového dřeva jsou inspirovány kubismem a rondokubismem.

Nábytek vyrobený na míru doplnily repasované kousky z 20. a 30. let minulého století včetně svítidel.

U vestavěných kusů použila architektka motiv trojúhelníku, dále pak zkosené hrany u zrcadel, vitrín i nasazených dvířek. Vznikla tak jednotná linie odkazu na původní styl. Vestavěná kuchyň značky Schüller je však zcela moderní, minimalistická.

Převážně zemité tóny interiéru doplňuje pařížská modř v lesklém laku, který vyvažují měděná svítidla i měděné kuchyňské nádobí a pískovcová pracovní deska.

Mobilní nábytek je kombinací starožitných „úlovků“ důsledně vybraných z období dvacátých a třicátých let a moderního designového nábytku. „Vše je laděno do jednotného celku včetně dekorací a uměleckých děl, obrazů, grafik i plastik. Významný podíl na celkovém vzhledu interiéru měla klientka, která se s koncepcí odkazu na původ vily maximálně sžila,“ prozrazuje architektka Kaprálová.

Dřevěné lakované dveře byly důsledně repasovány a doplněny replikami včetně typických rondokubistických zárubní s geometrickými motivy půloblouku a trojúhelníku. Pro lepší proslunění dispozice jsou v některých dveřích použity skleněné výplně z pískovaného skla s transparentní fazetou po obvodu, která umožňuje rafinované průzory do útrob interiéru.

Radiátory a koncové prvky elektro (vypínače a zásuvky) jsou navrženy v retro designu, který reflektuje třicátá léta.

Hlavní koupelna

Autor vily

František Albert Libra (8. dubna 1891, Český Herálec – 30. června 1958, Praha) studoval na české a posléze německé technice. Je výrazným představitelem českého funkcionalismu, byl i úspěšným urbanistou. V roce 1921 si otevřel společnou architektonickou kancelář s Josefem Karlem Říhou. V roce 1925 odjel na rok do Francie, aby se seznámil s novými trendy. Proto opustil národní styl, dekorativismus či purismus a stavěl již jen funkcionalistické stavby, které neměly jen umělecké kvality, ale také výborné provozní řešení.

Zdroj: Wikipedia