Nová podoba domu Regal House je reakcí na historické tržiště Covent Garden, které mezi lety 1654 až 1974 sloužilo jako ovocný, zeleninový a později i květinový trh.
„Proto jsme se rozhodli pro co nejbarevnější skladbu rostlin, která ovšem zohledňuje orientaci ke světovým stranám. Severní fasáda je klidnější, zatímco ta západní kvetoucí a mnohem živější. Nočně nasvícená vertikální zahrada se stala vděčným pozadím pro fotografie svátečně oblečených lidí, kteří vyráží do okolních divadel a ulic plných večerního života. Dům se také stal místem setkávání,“ vysvětluje architekt Petr Štefek.
Atraktivní vizuální podoba tohoto domu ovšem není zdaleka tím nejdůležitějším. Hlavní přínosy jsou enviromentální:
Biodiverzita
Skladba rostlin se snaží podpořit biodiverzitu lokality. Autoři vytvořili prostředí s úkryty pro ptactvo a kvetoucími rostlinami, které poskytují včelám a dalšímu hmyzu dostatek nektaru.
V současných zastavěných oblastech měst je to zásadní a nezbytná potřeba pro návrat opylovačů do městských zahrad a parků. Jde o obnovení smyslu města jako živého biotopu.
Čistota vzduchu
Zelené ulice znamenají čistší vzduch. Podle studie Světové zdravotnické organizace umírá každý rok předčasně více než 5,5 milionu lidí na celém světě kvůli znečištěnému ovzduší.
V hustě obydlených oblastech se nečistoty v ulicích koncentrují mezi stěnami domů. Potenciál zeleně v redukci znečištění je podpořen řadou akademických studií. Rostliny zachycují toxiny, plyny a drobné polétavé částice zapojením mnoha přírodních procesů, odborně nazývaných jako biologická regulace.
Tři hlavní procesy, které řídí rozklad částic, jsou sedimentace, impakce a Brownův pohyb. Jsou to užitečné procesy, které pomáhají zlepšovat kvalitu vzduchu, který dýcháme.
Teplota
S postupující klimatickou změnou se předpokládá se, že Londýn bude mít v roce 2050 teploty podobné dnešnímu pobřeží jižní Francie. Evropská města obvykle nejsou na takové změny připravena.
Tvrdé povrchy ulic teplo akumulují a dochází tak k přehřívání. Rostliny, stromy, tedy i zelené fasády a střechy snižují teplotu díky jevu, kterému říkáme evapotranspirace.
Jde o kombinaci vypařování vody (evaporace) z povrchu rostlin a uvolňování vlhkosti přímo z buněk rostlin (transpirace) – tyto procesy probíhají i v době těch nejteplejších dní.
Rozšířením zeleně proto dochází k redukci stávajících sálavých ostrovů horka dnešních měst. Dochází tak k přirozené regulaci mikroklimatu ulice. To se projeví i ve snížení spotřeby energie zařízeními, jako jsou klimatizace. Ty místo příčin řeší jen jejich následky.
Nočně nasvícená vertikální zahrada je dnes vděčným pozadím pro fotografie svátečně oblečených lidí, kteří vyráží do okolních divadel a ulic plných večerního života.
Voda
„Součástí našeho návrhu je systém zadržující dešťovou vodu do nádrží v podzemí. Tato voda je pak následně využívaná k zavlažování fasádního systému na dálku řízeným systémem hydroponického zavlažování,“ říká architekt Petr Štefek.
Smysl
Návrh této fasády není výsledkem práce jednoho člověka, jde o spolupráci týmu botaniků, techniků a dalších odborníku společnosti Biotecture, která se specializuje na řešení fasád s použitím hydroponických panelů.
Tím nejdůležitějším, tedy zadavatelem a iniciátorem celého projektu, pak byla společnost Capital & Counties. Společným cílem je enviromentální poselství a zlepšení kvality života nás všech v rozmanitém ekologickém systému města, které nezahrnuje pouze člověka.
Shrnutí:
- přes 8 000 rostlin, 21 různých druhů
- zhruba 200 m² zelené fasády se západní a severní orientací
- lokace přímo naproti stanici metra Covent Garden v Londýně
- fasádní systém hydroponických panelů společnosti Biotecture
Petr Štefek (1980) Již během studia na fakultě architektury v Liberci hodně cestoval. Pracoval také ve Švýcarsku a Rakousku, kde studoval v ateliéru Farshid Moussavi na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Po škole dostal nabídku pracovat u Normana Fostera, v jehož studiu se pak podílel například na návrhu Letiště královny Alie v Jordánsku nebo vítězném soutěžním návrhu koncertního sálu do Petrohradu. O pár let později dostal možnost navrhnout bytový dům Fisher Street v týmu kanceláře HOK. V posledních letech se již jako architekt na volné noze začal věnovat projektům, které se snaží reagovat na výzvy klimatické krize. Zapojil se tak do snah o obnovování biodiverzity v náročných podmínkách stávajících měst. Jedním z takových prvních zásahů se stal právě nedávno zrekonstruovaný londýnský dům Regal House u stanice metra Covent Garden. Nyní se mimo jiné věnuje návrhu možných proměn jednoho z londýnských letišť, v drobnějším měřítku pak projektům pro své blízké i připravované kolekci nábytku pro jednoho českého výrobce. |
