„Záměrem bylo daný historický prostor vizuálně nepřebíjet, ale spíše akcentovat, zároveň doplnit o nové využití uceleně, funkčně a současně. Tomu pomáhá efekt zrcadlení a volba materiálů, které se už nějak v budově vyskytují, primárně leštěná mosaz a tmavá dřevěná dýha,“ popisuje architektka Lenka Míková, autorka nového interiéru.
Tvarování nových prvků vychází z půdorysu řešených prostor a navazuje na ornamenty v původní kamenné podlaze. Projekt navazoval na soutěž, kterou v letech 2018 až 2019 uspořádala organizace Czechdesign.
„Celkový záměr akce bylo otevřít prostory předsálí i mimo konání koncertů jako určitou extenzi veřejného prostoru s nabídkou nových funkcí. Zadání od České filharmonie požadovalo předělat obchod se suvenýry, doplnit možnost poslechu hudby a výstavu o historii budovy. Inspirací k návrhu nám byl pokorný přístup jinak avantgardního architekta Karla Pragera při generální rekonstrukci budovy v 90. letech 20. století,“ vysvětluje architektka Míková.
O spokojenosti České filharmonie s realizací projektu svědčí nejlépe to, že jej přihlásila do soutěže Interiér roku 2021 v kategorii Veřejný interiér II. Architektka Lenka Míková patří v této soutěži k velmi úspěšným, například v roce 2017 přesvědčivě zvítězila v kategorii Soukromý interiér – rekonstrukce.
Od salonků po obchod
Nový interiér tvoří celkem tři propojené části: dva krajní salonky, Bělohlávkův poslechový salonek a obchod se suvenýry Rudolfinum shop, a střední foyer s výstavou. Její instalaci tvoří dva volně stojící vertikální objekty, zdánlivě monolitické mosazné obelisky.
Při průchodu k šatnám svou kratší stranou zrcadlí historický prostor a lákají návštěvníky k sobě i k salonkům. Obsah výstavy nesou podsvícené panely na delších stranách objektů kryté zlatavým reflexním sklem, historické fotografie a texty vystupují jakoby z hloubky panelu v několika vrstvách. Díky stmívatelnému podsvícení jde panely rozzářit, a tím výstavu zdůraznit, anebo přizpůsobit dění.
„Naším záměrem bylo vytvořit svébytné objekty se vztahem k prostoru, ne pouhé nosiče informací. Na koncepci expozice spolupracovala designérka Miroko Maroko, která měla na starosti kompletní grafické řešení výstavy. Foyer doplňují dřevěné lavičky s mosazným soklem,“ popisuje Lenka Míková.
Salonku s obchodem se suvenýry na pravém konci foyer dominuje centrální oktogonální stůl zrcadlící ornament dlažby v mosazném povrchu, který stejně jako dřevěné výstavní stěny v okolních nikách umožňuje různé variace prodejní expozice. Prodejní pult s pokladnou je přisazený k výstavní stěně v nice mezi dveřmi pro dobrý kontakt prodejce se zákazníky i celkový přehled.
Tmavá dřevěná dýha a plná záda výstavních stěn celý prostor vizuálně sjednocují, rastr konstrukce je naopak člení na různě velká pole, aby se různorodé produkty vzájemně nerušily.
Podobné radiální řešení má i poslechový salonek na opačném konci foyer, který nabízí se na chvíli posadit, začíst se do publikací nebo si užít hudby z repertoáru filharmonie dle vlastního výběru.
To umožňují sluchátka a tablet s aplikací na výběr skladeb integrované v područkách sedaček. Jedna dřevěná lavice mezi dveřmi nese na zvýšených zádech poličku s knihovnou a nástěnné lampičky.
Veškerý vestavný nábytek se díky použitým materiálům a tvarování snaží do historického prostoru zapadnout, aby nepůsobil rušivě.
Nové místo pro bustu
Nové je také usazení busty Antonína Dvořáka hned u předsálí včetně návrhu jejího soklu. Busta původně osazená pietně na poličce na stěně proti středovému průchodu z předsálí se nově posunula do úrovně lidských očí na volně stojící sokl odražený od stěny.
Výklenek za bustou je „vyčištěný“ od dekorací, pouze s výmalbou a novým popiskem v rámci nového navigačního systému (autoři 20YY designers - P. Bosák, R. Jansa). Kamenný sokl busty má jednoduchý tvar, jemný detail tvoří zkosení v horní části pro uvolnění brady busty a potlačení stínu. Spodní část soklu je leštěná a lehce zrcadlí okolí, horní matná pískovaná naopak neruší samotnou bustu.
Jako materiál byl zvolen šluknovský syenit, který se tmavým odstínem a zrněním nejblíže podobá okolním pilířům v sále a soklům u podlahy, tím se podstavec busty do prostoru příjemně začleňuje. Na návrhu a pak i samotné realizaci spolupracoval akademický sochař doc. Pavel Míka.
Použité materiály
Leštěná mosaz: opláštění výstavních panelů ve foyer a centrálního stolu v obchodě se suvenýry, sokly laviček, sedaček i prodejních stěn
Tmavě mořená dubová dýha: lavičky a lavice na čtení, prodejní stěny a pult a vnitřek stolu v obchodě se suvenýry
Sametové polstrování: sedačky na míru s integrovaným poslechovým systémem
O autorechStudio: Lenka Míková architekti Autor: Ing. arch. Lenka Míková, hlavní architekt Spolupráce: grafický design a koncepce výstavy Miroko Maroko; LED design a audio-systém – Michal Pustějovský°generální dodavatel interiéru – TEAK; Sochařská supervize a realizace soklu busty – ak. sochař Pavel Míka Projekt: 2018–2021 Rok dokončení: 2021 Užitná plocha: 220 m2 |
Soutěž Interiér rokuDo osmého ročníku soutěže Interiér roku se mohou hlásit architekti a interiéroví designéři z ČR a SR už od 15. 9. 2022. Uzávěrka je 28. 2. 2023 a vyhlášení vítězů proběhne v pražském Centru současného umění DOX, jako vrcholný bod mezinárodního kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum 16. 5. 2023. |