„Náš návrh představuje čistý tvar jednoduché kostky, která je osazena na jeden z jejích vrcholů a má za cíl vyvolat v pozorovateli pocit lehkosti a náhodnosti. Kvádr v krajině působí stejným dojmem jako bludný balvan, který zůstal na místě za ustupujícím ledovcem. Z pohledu z dálky ostré hrany objektu v kontextu horských štítů splývají s konturami okolních skal a přirozeně se tak zapojují do panoramatu místa,“ píší na svých internetových stránkách architekti ze studia Atelier 8000.
Horská chata jako krychle |
Díky zvolenému osazení objektu je možné z každého místa vidět tři plochy fasády. Tím architekti podpořili hru světla a stínu. Tedy stejný efekt, který lze pozorovat na okolních skalách.
Prosklené plochy oken a fotovoltaických panelů, stejně jako lehká transparentnost plechového obložení, doplňují obraz místa o třpyt, odlesky a zrcadlení, které připomíná hladinu plesa nebo tajícího ledu. Konstrukce objektu je navržena z lepených dřevěných profilů a z červeného smrku.
Vzkříšení Kežmarské chaty
Velmi zajímavý projekt ale soutěž o novou Kežmarskou chatu, která shořela před 40 lety, nevyhrál. Vítězem se stalo pražské architektonické studio architecti.cz. Originální koncept architektů Filipa a Karla Havliše, Davida Zámečníka a Ondřeje Novosada uspěl v konkurenci 95 návrhů z osmi zemí Evropské unie.
Moderní horská základna se má stát východiskem nejen pro horolezce, skialpinisty, ale i běžné turisty a rodiny s dětmi. Objekt sloužící k ubytování pro 40 hostů a jako restaurace včetně letní sluneční terasy s panoramatickým výhledem do kraje má stát na místě původní chaty v nádherné přírodě pod Kopským sedlem u Velkého Bieleho plesa v nadmořské výšce 1 615 m. n. m., kde začíná východní konec známé Tatranské magistrály. V místě zůstaly zachovány pouze sklepy a základy původní chaty zbudované v roce 1922. Vše ostatní zmizelo při ničivém požáru v říjnu 1974.
Studio architecti.cz zaujalo porotu soutěže osobitou architekturou a moderním přístupem promyšleným pro dané místo a podmínky. Lokalizace Kežmarské chaty je drsnými klimatickými podmínkami pro architekty výzvou.
Kežmarská chata v dobách největší slávy.
Originální koncept architektů Filipa a Karla Havliše, Davida Zámečníka a Ondřeje Novosada vyhrál soutěž o novou chatu.
Úkolem bylo do daných podmínek navrhnout stavbu, která by jako první na Slovensku splňovala nejpřísnější ekologické normy a byla energeticky nenáročná a soběstačná na podobném principu jako alpské chaty Monte Rosa či Schiestlhaus.
Třípodlažní, kompaktní a aerodynamicky tvarovaná stavba vychází pro nejmenší tepelné ztráty ze tvaru koule. Zešikmenými stěnami chata rezonuje se stěnami horských štítů a vytváří přirozenou dominantu přírodní lokality, ale také současně reaguje na proudění větru a dešťové a sněhové srážky.
Minimalizovaná půdorysná plocha ve spojení s aerodynamickým tvarem snižuje vznik sněhových závějí v okolí domu. K jihu obrácené fasády jsou využity jako lapače slunečního svitu - a to jak tepelné energie skrze prosklenou fasádu, tak i elektrické energie skrze fotovoltaické panely na šikmé střeše.
Historie Kežmarské chatyChata byla v roce 1922 postavená především kvůli vojenským účelům a strategickým potřebám Československé armády. Šlo především o několik incidentů u polských hranic, Poláci si totiž po první světové válce nárokovali i část slovenského území. Bylo tedy nutné sedlové přechody přes Vysoké Tatry vojensky zabezpečit. |
Orientace chaty hlavní stranou k jihu směrem ke slunci a současně nejatraktivnějším výhledům (Kozí, Lomnický a Kežmarský štít, Velká Svišťovka) umožňuje sledovat panorama hor a kochat se výhledem na Biele pleso a bezprostřední okolí.
Vnitřní prostor chaty je půdorysně rozdělen do tří funkčních pásů - přední pás, situovaný na jih, je určen pro pobyt návštěvníků (jídelna, ubytování hostů), střední pás zajišťuje provoz chaty (kuchyně, hygienické zařízení a ubytování personálu), zatímco zadní část, která je jakožto severní strana nejvíce ochlazovaná, slouží pro skladování.
