Kořeny vztahu Jurkoviče k lidovým formám lze nalézt v rodinném zázemí. Narodil se totiž v Turé Lúce, otec patřil k známým slovenským vlastencům, matka byla znalkyní lidového umění, jeho dědeček Samuel Jurkovič patřil mezi zakladatele Matice Slovenské.
Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm
Po studiu na nižším gymnáziu v Šoproni odešel do Vídně, kde v letech 1884 až 1889 studoval na Státní průmyslové škole. Během praxe v ateliéru architekta Blažeje Bully v Martině ho zaujaly práce lidových tesařů ve dřevě.
Šest let pracoval v ateliéru architekta Michala Urbánka ve Vsetíně, kde studoval valašské lidové stavby. Spolu navrhovali valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze.
Později se přesunul do Brna, kde se záhy zapojil do brněnského kulturního života, navázal přátelské vztahy s Jiřím Mahenem, bratry Mrštíkovými či Josefem Merhautem. Stal se členem Klubu přátel umění, s jehož podporou vydal publikaci Pustevny na Radhošti (1900). Jako první zástupce z řad architektů se stal Dušan Samo Jurkovič v roce 1946 národním umělcem.
Z Jurkovičových brněnských realizací je nejvýznačnější vlastní vila v Žabovřeskách, jež slučuje principy lidové tvorby s aktuálními podněty vídeňské moderny a britských vzorů.
Většina lidí si však vybaví při vyslovení jeho jména Luhačovice, v nichž v letech 1902 až 1914 zásadně ovlivnil vzhled jednotlivých budov i celý urbanismus tamních lázní.
Stále je zde tak možné obdivovat jeho barevný dům, Hudební pavilon na „kuří noze“ nebo Sluneční lázně. V září zde během Dnů slovenské kultury dostane architekt Jurkovič zvláštní ocenění, a to vlastní lavičku.
V pražské Bubenči v Suchardově ulici pak stojí jediná pražská Jurkovičova stavba, a to vila, kterou si nechal před 110 lety navrhnout právník Jan Náhlovský od svého přítele Dušana.
Požár přišel na 100 milionů
Jeho slavnou stavbu na Pustevnách, chatu Libušín, zničil před čtyřmi roky požár. Nebyl úmyslný, podle vyšetřování vše zavinila vzduchová kapsa u komína. Byla postavena replika, jež se svou barevností přiblížila době svého vzniku.
Stavba vznikla jako vědecká rekonstrukce, což znamená, že se ke stavbě použily původní technologie. Náklady na nový Libušín dosáhly 100 milionů korun. Veřejnosti se otevře příští rok na podzim.
Nejkrásnější Jurkovičova stavba v Luhačovicích nese jeho jméno – hotel Jurkovičův dům z roku 1902 stojí v samém srdci lázní.
Libušín však nebyl jediný, už v roce 2002 shořela například jeho slavná Slovácká búda v Luhačovicích. Soukromý majitel ji měl velmi dobře pojištěnou, a protože příčiny požáru se nikdy nezjistily, hovořilo se v souvislosti s touto událostí o pojistném podvodu.
Ještě mnohem dříve, v roce 1937, shořel Jurkovičovi dřevěný dům, který nechal z vesničky Čičmany pracně převézt do Prahy na Národního muzea.
Za první světové války Jurkovič také realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě.
Dušan Samo Jurkovič – nejdůležitější data- Narodil se 23. 8. 1868 v Turej Lúke u Myjavy jako páté ze šesti dětí notáře Jiřího Jurkoviče a jeho manželky Emílie
- 1884 - 89 - vystudoval na Státní škole řemesel (K. K. Staatsgewerbeschule) ve Vídni odbor stavitelský
- 1887 - v létě navštívil v Martině navštívil výstavu lidových výšivek, zde ho ohromila stavba "slovenské brány", kterou navrhl architekt Blažej Bulla v duchu oravské dřevěné architektury, poznamenala celou jeho tvorbu
- 1889 - krátká praxe u architekta Blažeje Bully, poté nastoupil do projektové kanceláře architekta Michala Urbánka ve Vsetíně
- 1892 - 1895 - studium lidového stavitelství Valašska a spolupráce s etnografem profesorem Josefem Válkem
- 1894 - 95 - v souvislosti s přípravou expozice na Národopisné výstavě československé pobýval v Praze a navázal kontakty s výtvarníky Mikolášem Alšem, Joža Úprkou a dalšími
- 1887 - 99 - vyhotovil projekty a podílel se na realizaci turistických staveb na Pustevnách pro Pohorskou jednotu Radhošť ve Frenštátě
- 1899 - usadil se v Brně jako samostatný architekt, vstoupil do Klubu přátel umění v Brně, který v roce 1900 vydal jeho publikaci "Pustevny na Radhošti"
- 1900 - práce na vesnické vile továrníka Roberta Bartelmuse na Rezku u Nového Města nad Metují, jeho dceru si vzal v roce 1903, měli tři syny
- 1901 - na podzim odešel do Luhačovic, kde udělal první měření a plány lázeňských staveb, které se realizovaly hlavně v letech 1902 a 1930.
- 1906 - postavil vlastní vilu v brněnské čtvrti Žabovřesky, při příležitosti dokončení stavby uspořádal ve vile výstavu svých interiérových prací
- 1908 - začal se věnovat rekonstrukcím historických objektů - pracoval na adaptacích zámků pro účely moderního bydlení (objednávkami byl Jaroslav Veselý z Kouřimi, Josef Bartoň - Dobenín a jeho bratr Cyril)
- 1910 - stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze
- 1918 - 19 - po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě, stal se vládním komisařem Úřadu pro zachování uměleckých památek na Slovensku
- 1920 - začal se zajímat o výstavbu standardních rodinných domků skládaných z předhotovených dílů (vyrobených ze dřeva, potom z pálené hlíny) - této činnosti se věnoval
- 1922 - odešel z Úřadu pro zachování uměleckých památek na Slovensku a pokračoval v samostatné architektonické praxi
- 1923 - navrhl a postavil vlastní rodinné sídlo v Bratislavě a na Güntherové (dnešní Lermontové) ulici č. 23 v Bratislavě
- 1925 - při příležitosti mezinárodní výstavy moderního dekorativního a užitkového umění v Paříži získal diplom ministra obchodu, průmyslu, pošt a telegrafu Francouzské republiky a zlatou medaili 1. třídy za architekturu
- 1929 - stal se řádným členem České akademie věd a umění
- 1932 - byla mu udělena velká cena České akademie věd a umění na rok 1933 za
projekt mohyly M. R. Štěfánika na Bradle - 1946 - vydal publikaci "Skládací domky rodinné z pálených cihlářských výrobků",
zúčastnil se na konferenci architektů v Londýně, kde se jednalo o znovuvýstavbě válkou zničených míst a o možnostech využití montovaných obytných domků - 1946 - byl mu udělen titul Národní umělec (jako prvnímu architektovi)
- 1947 - 21. prosince zemřel v Bratislavě, in memoriam mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání I. třídy
- 1991- in memoriam mu udělili Řád T. G. Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva
Zdroj: www.jurkovic.cz  Sluneční lázně v Luhačovicích navrhoval architekt Dušan Jurkovič. |
