Výstava však ukazuje i Jurkovičovu zcela neznámou tvář z rané tvorby na Slovensku, kde se věnoval stavbám tepláren, elektráren či projektům dělnických a činžovních domů. Expozice je natolik význačná, že se ji pořadatelé z Muzea luhačovického Zálesí rozhodli ukončit až 6. října 2023.
„První část představuje Jurkovičovu málo známou a donedávna téměř neznámou architektonickou tvorbu z období první republiky, soustředěnou na veřejné a technické stavby v duchu funkcionalismu,“ přibližuje Silvie Lečíková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, jehož je Muzeum luhačovického Zálesí součástí.
„U Jurkovičových modernistických projektů převládaly ve stavebních materiálech cihly a kámen. Tuto část přehlídky přichystali slovenští architekti Peter Žalman a Vladimír Hain,“ zmínila.
Slovenští architekti odkryli dosud zcela neznámou Jurkovičovu tvář. „Lanovka v Tatranské Lomnici, elektrárna v Hlohovci, teplárna v Bratislavě nebo bytové domy na bratislavském sídlišti Malacky, tam všude se Jurkovič oprostil od své umělecké linky a vytvořil ojedinělá díla moderní architektury,“ upozornila kurátorka výstavy Blanka Petráková s tím, že zjištění Žalmana s Hainem jsou stará necelých 10 let.
„Jako by předtím nikdo o této stránce Jurkovičova života nevěděl,“ udivuje kurátorku.
Druhá část výstavy se věnuje pracím, k nimž Jurkoviče inspirovalo lidové stavitelství a ornamenty. Převážně dřevěné stavby zrealizované před první světovou válkou v Luhačovicích, Vsetíně, na Pustevnách.
Výstava nabízí rovněž ukázku vybavení Občanské záložny ve Vsetíně či Jurkovičova domu, dnes jedné z nejvýraznějších a nejvyhledávanějších dominant Luhačovic. Zajímavostí jsou repliky sedacího nábytku, jež podle původních návrhů Jurkoviče vyrobili studenti luhačovické střední odborné školy.
„Expozici navíc doplňují kreativní díla, poznávací hra a speciální programy pro školy i dospělé,“ dodala Lečíková.
