Nejznámější portrét Zikmunda Lucemburského (1368–1437), připisovaný italskému malíři Pisanellovi, který byl Zikmundovým současníkem. | foto: volné díloCreative Commons

Úmrtí Zikmunda oznámily znojemské zvony, vladař zemřel na „svatý oheň“

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
V mrazivém večeru 9. prosince 1437 se nad ztichlým Znojmem rozezněly zvony, aby oznámily, že právě dokonal svou životní pouť český král a někdejší moravský markrabě Zikmund Lucemburský, od jehož jmenování císařem Svaté říše římské letos uplynulo 590 let. Na jihu Moravy se tak na den přesně před 586 lety uzavřela poslední kapitola jedné z nejvýraznějších panovnických osobností Evropy pozdního středověku.

Rok 1437 nezačal pro Zikmunda šťastně. „V únoru panovník poprvé vážněji onemocněl a problémy jej pak sužovaly po zbytek života. Za své musely vzít plány na tažení do Itálie, ale i další rozsáhlejší politické akce,“ líčí historik znojemského muzea Petr Eckl.

Hlavně však devětašedesátiletého císaře trápily obavy o osud evropských monarchií, kterým vládl. Obě Zikmundova manželství zůstala bez mužského dědice.

Se Zikmundem odešel z dějinné scény bezesporu nejschopnější ze synů Karla IV., muž, který vědom si svého císařského poslání stál za obnovením jednoty křesťanské Evropy.

Petr Ecklhistorik

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se