Mám je na stole... bohužel máte pravdu.. bláto.. taková to byla znacka

Před léty byly v Austrálii běžně dostupné znojemské okurky výtečné kvality. Po mírném převratu v mwzích zákona import ustal! Nyní kupujeme "znojemské" okurky z Indie. Jsou výtečné!

Já vidím na trase Železná Ruda- Mnichov velká pole s okurkami mezi Deggendorfem a Dingolfingem.

Nabídka těch zavařených okurek je v Německu velká a levnější, než v českých diskontech. Některé ty zavařené okurky jsou také spíš rozvařené, stojí na nich, že jsou pražské nebo znojemské- asi to k té pověsti patří. Osobně dávám přednost křupavým okurkám.

Stejný problém je i u feferónů. Ty české jsou vesměs rozvařené, nejlepší jsou zelené z Řecka. Ke sterilizaci stačí teplota 80°C, ale už od Gottwaldových dob plníme plán na 120%. Rozkulačíme, rozvaříme, rozpečema a vypečeme všecko!

Zrovna nedávno jsem je měl v obchodě v ruce a zvažoval po letech koupit. Ještě že jsem nekoupil. Už ani nekoupím. Člověk aby byl jak ostříž při nákupech. Nebereme už nic od mondelezu, což obnáší docela dost výrobků. Hamé taky umělý fujtajbl. Lidl který si dlouhodobě držel dobrou kvalitu už pár výrobků taky těžce zfušoval...

Znojemské chutnají jak bláto par let. Ja teď kupuji v lidlu německý a jsem spokojen.

Nadnárodní společnosti tyto regionální značky koupili, aby se zbavili konkurence. Ze značky se snaží vytřískat co největší krátkodobý zisk a klidně ji nechají zaniknout nebo zivorit na domácím trhu. Typickým příkladem je Starobrno.

Takhle to děláme doma a není nic snažšího: Přímo do sklenice 2-3 kolečka mrkve, 1-2 kolečka cibule, půl lžičky hořčičného semínka, 5 kuliček pepře 3 nového koření, bobkový list, snítku kopru, vyskládáme okurky, přidáme lžičku soli a 5 lžiček cukru (nebo tablet umělého sladidla, jak je komu libo) velkýho panáka (0,05l) octa - snad jsem na nic nezapomněl - zalejeme vodou centimetr pod okraj, zavíčkujem a zavařujeme15 min. na 80°C. Vždycky všem chutnaly.

Tak moje jsou jinak, úplně bez cukru. Koupené okurky napícháme vidličkou a dáme přes noc do studené vody. Druhý den si svaříme vodu s 60 gramy soli na litr a necháme vychladnout. Přpravíme si kousky oloupaného křenu, oloupaný česnek, cibuli a hlavně hodně kopru.

Okurky naskládáme do vyvařených skleniček (z myčky) a po každé vrstvě dáme kopr, pár kouskú křenu, čtvrtku cibule a dva stroužky česneku, až je sklenka plná, zalijeme tou slanou vodou až k víčku, víčko zatáhneme jenom lehce a necháme týden kvasit. Po týdnu to víčko dotáhneme, vše opláchneme a dáme do tmy a chládku. Moje okurky vydrží i několik roků.

Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo, bohužel.

Problém je, že zaniká dobré. Takové jahody z roku 1952, to byla paráda. To už nikdy nebude.

Celkem likvidační informace. Od Erdogana a spol. nechci nikdy nic.

PR manažer těžko přesvědčí našince, že srágora má chutnat jako okurky.

No.... Mára by to určitě zvládnul.